Bolest hlavy dokáže potrápit. Zvlášť, když je její obětí dítě, které si s problémem neumí poradit. Pokud se k nepříjemnému stavu přidá zvracení nebo závratě, společně s panikou přicházejí na řadu ty nejhorší scénáře. A přitom jde možná "jen" o migrénu.
O tom, jak včas rozeznat toto onemocnění, na kolik je pro naše dítě nebezpečné a jak se tomu dá vyhnout, je následující článek.
Migréna je záchvatovitá bolest hlavy spojená s vegetativními a zřídka i pohybovými a vjemovými příznaky. Je poměrně častým dětským onemocněním. Obecně je migréna běžnější u žen než u mužů, ale u dětí před pubertou je její výskyt (přibližně 2,5 %) stejný u chlapců i u holčiček. Až od 11 let věku začíná být patrná převaha děvčat.
Nepleťme si však dětskou migrénu s tou, kterou známe u dospělých. Charakter bolesti u menších dětí není stejný jako u dospívajících nebo v dospělosti. Zatímco bolest hlavy u dospělého člověka je většinou lokalizovaná do konkrétního místa, u menších dětí má spíše difuzní charakter. Znamená to tedy, že postihuje najednou čelní (frontální) a spánkovou (temporální) oblast, u starších dětí bývá i ve formě hemikranie (bolest lokalizovaná na půlku hlavy, provázená i trnutím tváří a končetin). Někdy bolest "chodí" po celé hlavě a je více tlaková než tepavá (pulzující).
U dětí se mohou vyskytnout i bolesti bříška a častá nevolnost nebo zvracení. Provázejícími projevy bývá přecitlivělost na ostré světlo, hluk a výrazné vůně. Menší děti dokonce vůbec nemusí bolet hlava. Záchvat se u nich projeví cyklickým zvracením, které trvá několik hodin, ale po spánku mizí. Vyskytují se i specifické formy dětských migrén - stavy zmatenosti, dezorientace nebo ztráta rovnováhy.
Tyto závažné příznaky však mimo migrénu mohou signalizovat množství jiných, závažných onemocnění, proto není jednoduché "vypátrat" správnou diagnózu.
Bolesti hlavy dělíme na primární (kam patří migréna a tenzní bolesti hlavy) a na sekundární, doprovázející jiná onemocnění, například při zánětu nosních dutin, zánětu středního ucha, ale i při hyper- a hypotenzi (vysokém a nízkém tlaku) nebo zvýšeném nitrolebním tlaku apod.
Tenzní, tedy primární, bolesti hlavy bývají dlouhodobým problémem u dětí, které citlivěji reagují na stresové faktory (škola, zkouškové období, apod.). Je to nejčastější příčina bolesti hlavy u dětí. Spouštěcím faktorem bolesti je stres a s ním spojený problém, který dítě neumí vyřešit samo. Zde je důležité spouštěcí faktory eliminovat a snažit se odlehčit domácí atmosféru. Sekundární bolesti hlavy jsou obvykle chronické, dlouhotrvající, někdy v jasné časové návaznosti na nějaké onemocnění. Kromě výše uvedených jde o bolest hlavy například u očních onemocnění a při poruchách zraku, při onemocnění zubů nebo zad, při neurologických onemocněních, ale i při chudokrevnosti, borelióze apod. Klíč k problému je v tomto případě odstranění příčiny vyvolávající bolest a diagnostika a léčba základního onemocnění..
Migréna tedy způsobuje jen malou část bolestí hlavy u dětí, takže je nejdříve nutné dítě vždy řádně vyšetřit a vyloučit ostatní možné příčiny.
Migréna je záchvatovitá bolest. Vzácnější je břišní migréna, kardiální migréna nebo psychické poruchy, kdy po úvodních projevech (břišních, kardiálních, psychických) se dostaví bolest. Některé děti mohou mít záchvat migrény i bez bolesti hlavy, ale při plně rozvinutém onemocnění se bolest hlavy na vrcholu migrény většinou dříve či později objeví.
Samotnému záchvatu často předcházejí určité signály, jakými jsou například zvýšená aktivita, nebo naopak vyčerpanost a podrážděnost.
Jakousi předzvěstí záchvatu migrény je i tzv. aura, která se obvykle objevuje o několik minut dříve než samotná bolest hlavy. Často má formu nějaké poruchy vidění, např. výpad zorného pole, zrakové záblesky, ale může se vyskytnout i porucha hybných svalů oka a tím poruchy hybnosti očí a dvojité vidění. Migréna se vyskytuje buď bez aury, nebo s prvotní, většinou oční (oftalmickou) aurou. Až o něco později přichází bolest, trvající většinou několik hodin.
Příznaky migrény
Pozor! Každý případ onemocnění má individuální průběh. Zatímco u jednoho dítěte se mohou vyskytnout všechny uvedené příznaky spíše vzácně, u druhého převládá jen jeden z nich.
Pokud si dítě stěžuje na časté bolesti hlavy, případně je sami vysledujete, je důležité navštívit pediatra a následně specialistu - dětského neurologa.
Dítě by mělo mít v první řadě vyšetřené základní krevní parametry (krevní obraz, zánětlivé parametry). Dále by mělo absolvovat ORL a oční vyšetření, protože bolest hlavy může být i projevem oční vady, když dítě potřebuje brýle. Co by však mělo být samozřejmostí, je neurologické vyšetření doplněné vyšetřením na CT nebo magnetickou rezonancí.
Velkou pomocí při diagnostice je, když si rodiče zapisují výskyt bolestí, jejich četnost a okolnosti, za kterých bolest vzniká. Kdy bolest začíná - v jakou denní dobu, jak často se vyskytuje, možné provokující faktory (nemoc, únava, stres, změna počasí), jaký charakter má bolest, kde je lokalizovaná, jak dlouho trvá, a když se podají léky, jaký to má efekt. U části migrén sehrává úlohu i genetika, proto je důležité znát odpověď na otázku, zda se toto onemocnění vyskytuje i v širší rodině. Známý je totiž familiární výskyt migrény.
Všímejte si charakteru bolesti hlavy vašeho dítěte, snažte se získat o ní co nejvíce informací a v případě opakovaného výskytu neváhejte s návštěvou lékaře.
Přesnou příčinu vzniku migrény neznáme. I když toto onemocnění neohrožuje život dítěte a není ani nebezpečné, může negativním způsobem ovlivnit jeho kvalitu. Proto ho není vhodné podcenit.
Základním prostředkem léčby je dodržování správné životosprávy - eliminace stresových faktorů, úprava spánkového režimu a vyhýbání se spouštěcím faktorům, pokud jsou známé, např. i omezení her a práce na počítači, omezení dívání se na televizi apod. Vhodná je i úprava stravy dětí s migrénou, doporučuje se výrazně omezit nebo vyřadit z jídelníčku dráždivé a aromatické potraviny, jako např. čokoládu, kakao, citrusové plody apod. Často se už při změně skladby potravin četnost migrén výrazně sníží. Medikamentózní léčba se řídí věkem pacienta a podle toho, jak časté jsou záchvaty. U dětí se záchvaty objevují zřídka a jejich trvání je kratší. Po spánku bolest ve většině případů ustoupí nebo úplně zmizí. Všeobecně se podávají nejdříve jednorázově léky s účinnou látkou paracetamolem nebo ibuprofenem, případně vhodné spazmolytikum.
Při častých záchvatech se nasazuje profylaktická léčba, která má za cíl bolest hlavy minimalizovat a odstranit provázející obtíže, jako je např. zvracení. Pravidelné a dlouhodobé užívání léků je vhodné jen v případech, kdy jsou záchvaty příliš časté a silné (4- a vícekrát do měsíce) a pokud dostatečně nereagují na podání běžně dostupných analgetik.
Všeobecně však odborníci radí: zkuste nejdříve dítě uložit do chladné, vyvětrané tmavé místnosti, kde bude mít dostatek klidu a pohodlí. Podejte mu lék proti bolesti a nechte dítě odpočinout. Pokud bolest po spánku neustoupí, je potřeba nasadit jiný typ léčby. Často se stává, že s příchodem puberty problémy ustoupí nebo zcela zmizí.
Odborná spolupráce MUDr. Zuzana Humpolcová
Článek je z prosincového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 25. listopadu do 21. prosince 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - pěnové tužidlo Taft Sensitive. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
Skok