Lékařský kafemlýnek

Dnes jsem se s jedním takovým kafemlýnkem potkala po dlouhé době a to na ORL ambulanci v Ostravské fakultní nemocnici. Jsem toho dost plná, tak mě napadlo sepsat to…

Dcerka má tři roky, minulou zimu měla dvakrát otitidu (zánět stř. ucha), opakované nachlazení, rýmy atd. Zároveň je alergička, takže část rým z roka je alergických. Nyní opět bronchitida a rýma, tak nás dětská poslala na ORL, ať to omrknou. A tak jsme šly…

Lékařka dcerku omrkla, koukla do uší, udělala tympanometrii, koukla do nosu i pusy.

Závěr: Sluch mírně poškozen zjizvením bubínku po otitidách, krk i nos zahleněn.

Rozhodla se tedy podívat endoskopem i na nosní mandli, dcerka nepříjemný výkon v pohodě zvládla, načež se paní doktorka otočila k PC a psala a psala…

Po chvilce jsem se zeptala, co tedy doporučuje, i když jsem to věděla od začátku, a kafemlýnek se rozjel k nezastavení…

Rozhovor s lékařkou…

„No co myslíte, že vám doporučím? Vaše dcera má opakující se otitidy (měla 2!), celoroční rýmu (z poloviny alergická!), tak co byste jako chtěla?“

„No, šly jsme k vám na vyšetření proto, abychom se dozvěděly, zda tohle způsobuje mandle či ne?“

„No, mandli zvětšenou nemá, ale když má rýmy, je jasné, že rezervoár infekce je tam. I výtěry potvrzují, že tam má streptokoky, takže mandle je sice normální, ale je infekční a musí ven – sestro, objednejte je hned na leden!“

„Výtěry jsme ale nedělali z mandle, ale z nosu a krku, myslíte, že vše co ve výtěrech bylo, je zrovna usazeno na mandli?“

„Jistě, proto se ty výtěry dělají, děti to mají vždy na mandli, proto všechny posíláme na odstranění.“

„Víte, dcerka je alergik, nemá v pořádku ani imunitu, proto se tomu zákroku bráním. Mandle jsou z hlediska imunity velmi důležité, co když po odstranění přejde problém o etáž níž, tj. na průdušky?“

„Jak jsem vám již řekla, vaše dcera trpí opakovanými infekty a jinak ji nevyléčíte než odstraněním mandle.“

„Říkala jste, že mandle není zvětšená, myslela jsem, že se odstraňují ty, které jsou zvětšené.“

„Ano, její mandle vypadá v pořádku, ale dýchá jistě stále pusou, v noci určitě chrápe. Víte že to noční chrápání je nebezpečné?“

„Dýchá nosem a chrápe občas, když má hodně velkou rýmu, ale to snad každý, noční chrápání je jistě nebezpečné, ale není to problém mé dcery.“

„Tak já tedy nevím, co po mně vlastně chcete, řešení jsem vám nabídla. Pokud odstranění odmítáte, nemůžu pro vás nic udělat.“

„Takže není jiné řešení než odstranit zdravou mandli?“

„Já vám teď neřeknu, jestli je ta mandle zdravá nebo ne, to bychom zjistili až vyšetřením po jejím odstranění, ale to se nedělá. Navíc tento výkon se dělá běžně jako preventivní, právě jako v případě vaší dcery.“

„Já si nemyslím, že by bylo nejlepší řešení odstranit mandli preventivně a čekat, jestli se něco změnilo.“

„Jistě, taky nejste doktor a nerozumíte tomu, já tomu rozumím a jediné řešení je tohle.“

„Jsem vysokoškolsky vzdělaná sestra, nemyslím že bych byla laik. Ráda bych znala více návrhů řešení a v klidu se rozhodla, co je pro nás nejlepší“.

„Tak to jste měla říct hned, se zdravotníky je vždycky problém… Víc řešení neznám, mandle půjde ven a uvidíte, že bude dcerka bez rým a otitid.“

„Dcera trpí na bronchitidy, z toho důvodu si myslím, že není nejlepší řešení odstranit mandli, právě proto, že má imunologický význam a filtruje vše, co jde do dýchacích cest.“

„Nevím, kdo vám přednášel na škole, ale imunologický efekt mandle někteří dost přeceňují. Jestli bude dcera mít pak víc bronchitid vám neřeknu, já nejsem plicní lékař, já léčím vaší dceři nos!“

„Aha, děkuji za váš čas, čekala jsem, že mi nabídnete víc alternativ a že se zamýšlíte nad řešením z hlediska celkového zdraví, nikoli pouze oblasti ORL.“

„Nevím jak to myslíte, ale já vám nebudu léčit bronchitidy, když léčím nos. Pokud si myslíte, že vám k problémy mandle řekne víc pediatr či plicní lékař, obraťte se na něj.“

Takže tak, asi to všichni znáte, někteří z vás nad tím asi nemají chuť ani přemýšlet a lékaře prostě poslechnou a jdou na zákrok. Já vzhledem ke své profesi jsem byla dnes dost šokována, že takový styl „léčení“ je asi ještě běžný.

A to už ani nemluvím o tom, že v této nemocnici se tyto zákroky dělají pouze s přespáním dítka i matky jednu noc po zákroku. Vím, že jinde tyto zákroky dělají v rámci jednodenní chirurgie, tak mě to překvapilo. Na můj dotaz, zda to jde bez toho, mi bylo vysvětleno, že to tedy rozhodně nejde, protože po operaci je dítě v ohrožení života. A prý jak to dělají jinde neví, pokud se mi nelíbí jejich špičkové pracoviště, můžu se domluvit jinde, to není problém.

Prosím, nepotřebuji přesvědčovat, jestli na adenotomii má dcerka jít nebo ne, to je opravdu záležitost pouze mého rozhodnutí. Napsala jsem to proto, že i vy jste se jistě setkali s podobným lékařským kafemlýnkem v jakémkoli medicínském oboru, co takto šokovalo vás? A jak jste to vyřešili? Konzultací s jiným lékařem jako já, či jste poslechli toho prvního, jehož názor se vám nezdál???