Táta na mateřské

Ještě před dvaceti lety nebylo normální ani to, aby si tatínek sám vyšel s kočárkem na procházku. Postupně se ale blýská na rovnoprávnější časy. Dnes se už i u nás objevují průkopníci nového trendu: muži, kteří se svým dětem věnují "na plný úvazek". Na konci loňského roku u nás bylo takových tatínků přesně 4 851.

Čeští muži mohou zůstávat doma na mateřské - u tatínků se správně říká rodičovské - dovolené od roku 2001, kdy vstoupila v platnost nová právní úprava. O rodičovský příspěvek už v prvním roce požádalo 2 131 mužů, tedy asi 0,8 procenta z celkového počtu příjemců příspěvku. Za uplynulých sedm let se počet otců "pečujících celodenně a řádně o dítě" zdvojnásobil, takže Česká republika nyní v tomto parametru nevybočuje z evropského průměru.

Jak to chodí ve světě?

Výrazně více angažovaní v rodině jsou muži v severských zemích, kde má rodičovská dovolená tatínků nejdelší tradici. Počátky snahy zapojit do péče o dítě oba rodiče sahají už do 70. let dvacátého století. Až stimulační opatření v 90. letech přinesla ale opravdu masové využívání "otcovské dovolené". V těchto zemích totiž byly zavedeny kvóty, které určují, jak dlouho otcové musí zůstat doma s dětmi. Pokud tuto dobu otec nedodrží, pak rodina ztrácí na část placeného volna nárok. Díky systému kvót například v Norsku zůstává 85 procent mužů měsíc s dětmi doma, na Islandu je kvóta stanovena dokonce na tři měsíce a celou tuto rodičovskou dovolenou využije 76 procent tatínků.

Určitá forma rodičovské dovolené pro muže funguje kromě ČR i v jiných postkomunistických zemích, například v Chorvatsku nebo Slovinsku. Naopak třeba v Makedonii mohou otcové čerpat "mateřskou" pouze ve výjimečných případech: když matka zemře nebo dítě opustí.

Jen když táta chce

V České republice zatím na každých 197 žen na rodičovské dovolené připadají 3 muži. Proč tak málo? Většina párů prostě preferuje tradiční model. Tatínkové se do péče o rodinu a domácnost příliš nehrnou a jejich ženy to po nich ani nevyžadují. Názor, že s malými dětmi má být doma žena, zastává i dvaatřicetiletá učitelka Martina, maminka dvou holčiček: "Já bych svého muže na mateřskou nikdy neposílala. V práci mi nic neuteče, manžel vydělá dost pro nás všechny a čas s dětmi si užívám. Kdybych od holek musela každý den odcházet, vyčítala bych si, že jsem jim nedala dost péče v době, kdy to potřebovaly. Jsem přesvědčená, že žena to s malými dětmi umí líp."

Psychologové jí ale oponují: Pokud se tatínek o potomky chce starat a věnovat se jim, není důvod mu tuto radost odpírat. Muž - stejně jako žena - dokáže dětem zajistit bohaté citové zázemí. Obzvlášť pro starší ratolesti naopak může být přínosný jiný přístup tatínků ke hře: tátové nejsou tolik úzkostliví, nechají děti víc riskovat a s velkým potěšením děti podporují v objevování světa. Děti prostě většinou snášejí otcovskou výchovu bez potíží, ba s radostí.

V žádném případě ale nechceme tvrdit, že varianta "muž na mateřské" je vhodná pro každého. Ani muži se totiž do této role ve většině případů nijak nehrnou - nejčastější argument, který v této souvislosti zaznívá, je dosti pádný: "Být s dítětem celý den doma - na to absolutně nemám nervy." Tatínkova láska k dětem a trpělivost je přitom nutnou (nikoliv postačující) podmínkou k úspěchu. K netradičnímu rozdělení rolí se nakonec obvykle přikloní páry, kde žena hodně vydělává a práce ji uspokojuje, muž zároveň musí být ochoten trávit celé dny s potomstvem a neužírat se přitom kvůli nerealizovaným ambicím v zaměstnání.

Připravit ke startu…

Zvážili jste dobře všechna pro a proti? Jste vhodní kandidáti na výměnu rolí? Tak vzhůru do toho! Poradíme vám, co všechno je potřeba promyslet a jak překlenout počáteční potíže.

Ženu, která se vrací do práce - zvlášť pokud je dítě ještě malé - mohou trápit výčitky svědomí a pocit "jsem špatná matka". Co v takové situaci pomůže? Když se o dítě stará tatínek, není příliš pravděpodobné, že by potomek doma tesknil a s pláčem vás volal. Zkuste i několikrát za den zavolat partnerovi a zjistit, jak se doma mají. Pokud uslyšíte odpovědi typu "papáme oběd a malý prská hrášek po kuchyni - moc se mu to líbí", "zrovna jsme umyli pokakaný zadeček, celá koupelna je pod vodou" , "spí", "právě jsme na procházce, vzteká se, že chce zmrzlinu" - zjistíte, že i bez vás je vše naprosto v pořádku, a za pár dní se uklidníte.

Také byste se měla po návratu z práce soustředit hlavně na dítě, abyste si oba vaši nepřítomnost vykompenzovali. Doma možná bude zpočátku trochu větší chaos, ale je to podstatné?

Malé bitvy na domácím poli

Častým problémem párů po výměně rolí bývá nové rozdělení povinností v péči o domácnost. Snažte se předejít situaci, kdy tatínek převezme roli "paní na hlídání" - stará se jen o dítě a po návratu ženy z práce chce mít volno. Pokud na zaměstnanou maminku zbudou i všechny domácí práce, bude se brzy cítit jako uštvaný závodní kůň. Přesně to se stalo třicetileté Simoně z malého moravského města: "Firma mě požádala, abych se vrátila do práce, když byly synkovi asi dva roky. Byla jsem ráda, že můj muž byl ochotný zůstat s dítětem doma, a chtěla jsem mu to maximálně ulehčit. Ani jsem si neuvědomila, jaký si na sebe pletu bič. Manžel se synem se měli doma skvěle - jezdili na výlety, hráli si na zahradě… Já jsem každý den vstávala v pět hodin a odjížděla jsem do práce. Odpoledne po návratu domů jsem se snažila věnovat synovi, mezitím trochu uklidit a večer jsem vždycky pro své chlapy vařila oběd na další den. O víkendech jsem doháněla resty - větší úklid, prádlo… Bylo to neúnosné. Manžel nechtěl ani slyšet o tom, že by doma třeba umýval koupelnu nebo žehlil prádlo. Naštěstí mě zachránila moje maminka. Když viděla, jak se honím, odešla do předčasného důchodu a vzala si synka i naši domácnost na starost."

Když je na mateřské žena, bývá normální, že muž po návratu z práce trochu pomůže s domácími pracemi nebo si pohraje s dětmi. Nikdo ale nepředpokládá, že manžel odpoledne navaří, vypere, vytře podlahy a večer stráví žehlením prádla. K těmto heroickým výkonům by se neměly zavazovat ani zaměstnané partnerky "tatínků na mateřské". Pokud to jen trochu jde, běžná starost o domácnost by měla být doménou toho z partnerů, který zůstává přes den doma.

Mužové, převezměte vládu!

Pro ženu, která až dosud pečovala o teplo rodinného krbu, může být těžké přenechat otěže partnerovi a nekomentovat všechno, co se doma děje. Když je ale na mateřské muž, šéfuje prostě domácnosti on. Do té části prací, kterou převzal na sebe, mu raději nekibicujte. Jak by se vám líbilo, kdyby vás manžel neustále kontroloval, jestli jste dost oblékla děti, anebo dokonce zda je dobře umytá vana? "Prvních pár dnů jsme se po mém návratu z práce častokrát pohádali o nějakou banalitu," přiznává ekonomka Lenka. "Například jsem manželovi pořád dokola vysvětlovala, že mokré utěrky na nádobí budou smrdět, když je nechá zmuchlané na kuchyňské lince. Bylo to úplně zbytečné. Pak jsem pochopila, že je to jeho problém - on je bude přece prát a žehlit. Teď už se radši kousnu do jazyka, než bych mu mluvila do jeho povinností." Lenčin muž Pavel doplňuje: "Po několikahodinové péči o děti jsem opravdu nebyl zvědavý na nějaké komentáře o tom, co není hotovo nebo co jsem měl udělat jinak. Pravda ale je, že jsem se časem sám stal mnohem víc pořádkumilovným. Když jsem měl být celý den v tom binci, který děti dokázaly vyprodukovat za pár minut, začalo mi to vadit. Odpoledne jsem pak často posílal ženu s dětmi ven, abych si odpočinul od toho věčného rámusu a mohl doma v klidu pouklízet."

Předávání kompetencí: pomalu, ale jistě

Pokud se manžel teprve učí, jak pečovat o dítě, měly by mu další povinnosti přibývat postupně. Vzpomeňte si na šestinedělí - tehdy jste taky možná ještě v poledne chodila po bytě v pyžamu, špinavé prádlo už se nemohlo vejít do prádelního koše a v lednici bylo vymeteno. Muži sice po nástupu na mateřskou netrpí hormonálními výkyvy, ale i tak je toho na ně dost. Partnerovi situaci ulehčíte, když si dohodnete "plán záběhu": Pár dní se muž může starat pouze o dítě, později mu přibudou další povinnosti - denní úklid, vaření a nakonec třeba prádlo. Na vás toho zpočátku zůstane víc, ale po omezenou dobu to jistě zvládnete. S přípravou jídla si můžete udělat náskok o víkendech: vařte více porcí a zbytky dejte do mrazáku. Váš muž je během týdne velmi ocení. Nebo můžete večer vždycky naplnit pračku a nastavit ji tak, aby doprala až ráno - ušetříte manželovi práci s tříděním prádla (a sobě starosti se zabarvenými kousky). Nebo třeba na nějakou dobu najměte paní na úklid, která jednou či dvakrát týdně vysmýčí byt.

Partnerovi zpočátku mohou pomoci písemné návody k činnostem, které nezná: Neumí dosud obsluhovat pračku? Najděte manuál a připište podrobné instrukce o tom, jak má prádlo třídit a jaký prášek používat. Ještě nikdy nevařil? Sežeňte kvalitní kuchařskou knihu. Nebo ještě lépe, napište mu několik receptů na jednoduchá a u dětí zaručeně oblíbená jídla. Důležité instrukce ukládejte tak, aby bylo možné se k nim v případě potřeby vrátit. Manželovi ušetříte rozpaky i nervy.

Tyhle návody se velmi osvědčily také v už zmíněné rodině Lenky a Pavla. Ale jak Lenka se smíchem vypráví, ani velmi podrobný popis nemusí vždy vést ke kýženému výsledku: "Můj muž dostal za úkol upéct dětem sekanou. Bylo to jen několik dnů po jeho nástupu na mateřskou dovolenou, takže jeho kuchařské umění potřebovalo, pravda, ještě trochu vypilovat. Když jsem přišla z práce, manžel se na mě zlobil, že děti vůbec nechtěly jíst - maso prý bylo samá flaksa, protože jsem špatně nakoupila." Lenka prozkoumala upečenou šišku sekané a taky znovu velmi pečlivě prošla vlastnoručně napsaný podrobný recept. Pak jí to došlo: "Zapomněla jsem na malý detail. V návodu chyběla důležitá věta: ,Po vyklopení masa z obalu je třeba odloupnout z něj savý papír, kterým bylo maso podloženo.' Můj drahý muž si papíru prostě nevšiml a zamíchal ho do sekané. A protože sám o sobě hrdě tvrdí, že ,když něco dělám, dělám to pořádně', míchal tak dlouho, až papír v mase rozcupoval na malé kousíčky. Ale na návody jsme kvůli téhle historce nezanevřeli," uzavírá Lenka.

Muž hodný obdivu

Přes všechny pečlivé přípravy a podporu manželky mívají muži při nástupu na rodičovskou dovolenou trochu obavy. Čeká je přece jen náročná a zodpovědná péče o dítě. Navíc se mnozí už předem připravují na negativní reakce okolí. Ve skutečnosti ale tenhle problém není vůbec tak žhavý. Svobodní kamarádi z hospody možná budou trochu uštěpační. Názor "co seš to za chlapa, když seš doma s mrnětem?" ale obvykle i zatvrzelí šovinisté opustí hned poté, co se sami stanou otci. "Většina mužů, co už mají děti, mi říká, že by ty starosti a nervy na mateřské určitě nezvládli," říká malíř Jirka, který je doma se dvěma malými dětmi. "Ženy reagují vyloženě pozitivně, skoro bych řekl, že obdivně, což mi samozřejmě lichotí…"

V dnešní době není epizoda "mateřská dovolená" na překážku ani v manažerském životopise: "Když jsem si po roční pauze s dětmi sháněl místo, absolvoval jsem asi deset pohovorů," říká čtyřicetiletý manažer Petr. "Ani v jednom případě jsem se nesetkal s negativní reakcí. Naopak si myslím, že některým lidem to doslova imponovalo. Jediný, komu moje mateřská ležela v žaludku, byla moje vlastní matka. Ta se strachovala, že nedokážu uživit rodinu, když musí jít vydělávat moje žena." V případě Petra a jeho manželky Radky byly přitom důvody pro výměnu rolí na obou stranách: "Manželka se po čtyřech letech doma už cítila frustrovaná. V té době se na ni obrátil bývalý zaměstnavatel, aby se vrátila do firmy řídit roční projekt," pokračuje ve vyprávění Petr. "Já jsem sice pracoval na ředitelském místě za slušné peníze, ale už jsem byl taky unavený z neustálých konfliktů s majiteli firmy. Dohodli jsme se, dal jsem výpověď a rok jsem se staral o naše dvě děti." Radka doplňuje: "Pracovala jsem na zkrácený úvazek - jen šest hodin denně, takže mi zůstávalo dost času na rodinu. Musím říct, že v té době jsem se našim dvěma broučkům věnovala s velkým elánem - možná víc, než když jsem s nimi byla celý den. Petr měl zase odpoledne víc než dřív čas na své koníčky, dokonce se učil na státnice z angličtiny, aby prý doma nezakrněl. Po roce jsme si ale role opět vyměnili. Můj projekt skončil a také nám už docházely peníze, přece jenom jsem vydělávala míň. Na manželovu mateřskou dodnes oba moc rádi vzpomínáme - byla to taková roční dovolená pro nás oba."

Práce při mateřské? Nepřežeňte to!

Úplně jinak - jako doba stresu a nervů - se rodičovská dovolená může zapsat do paměti obou partnerů v případě, když si tatínek chce zachovat kontakt se zaměstnáním a přecení své síly: "Když bylo našemu Péťovi něco přes dva roky, manželka dostala dobrou nabídku a chtěla se vrátit do práce," vypráví třiatřicetiletý elektroinženýr Vojta. "Já jsem tehdy pracoval jako projektant - navrhoval jsem elektrorozvody budov. Věřil jsem si, že zvládnu přes den hlídat malého a po večerech budu doma na počítači kreslit. Dopadlo to katastrofálně. Do noci jsem vždycky pracoval a honil resty, přes den jsem byl unavený a nervózní. Malý mou nepohodu samozřejmě vycítil a o to víc byl pak protivný. Byl to začarovaný kruh. Naštěstí se po dvou měsících uvolnilo pro Péťu místo v jeslích. To mě zachránilo, mohl jsem se vrátit do práce. Na svou mateřskou dovolenou tedy opravdu moc rád nevzpomínám."

Mít při mateřské malý úvazek bývá ve "svobodných" povoláních příjemným zpestřením - a to platí i tehdy, je-li na rodičovské dovolené muž. Tatínkům takové povyražení určitě jen prospěje. Ale všeho s mírou!

Když to dobře funguje

Pokud se podaří parametry v rodině dobře nastavit, mají z mužovy "mateřské" užitek všichni zúčastnění.

Větší blízkost tatínka velmi ocení jeho syn či dcera. Mezi otcem a dítětem, kteří spolu strávili tolik času, se vytvoří pevné pouto. Zahraniční průzkumy dokazují, že muži, kteří u svých ratolestí absolvovali rodičovskou dovolenou, s nimi tráví nadprůměrné množství času i poté, co se vrátí do práce. Blízký vztah k tátovi vydrží dětem po dlouhá léta - potomci se například se svými problémy svěřují otci stejně často jako matce.

Možná i sám tatínek bude na rodičovské dovolené příjemně překvapený, kolik štěstí mu péče o jeho malé dítě přináší. Až když muž tráví se svým potomkem dlouhé dny, zjistí, o co všechno by přišel, kdyby dítě vídal jen večer při koupání. "Pro mě to starání a práce není oběť, ale radost a potěšení," říká malíř Jiří. "Nejhezčí chvilky zažívám, když jsou kluci uklidnění a tvůrčí - když vidím, jak jsou k světu."

A maminka? Ta má také proč být spokojená: Může se dál věnovat práci, kterou má ráda. A přitom mít dobrý pocit, že o její zlatíčko se stará jedna ze dvou nejpovolanějších osob na světě.

Pro koho je výměna rolí vhodná?

K netradičnímu rodinnému uspořádání se nejčastěji uchylují páry, které splňují následující podmínky:

• Žena vydělává dost peněz na to, aby uživila celou rodinu (případně má rodina dost úspor, aby přežila hubenější období)
• Manželova kariéra neutrpí, pokud bude na nějakou dobu přerušena. Tedy nic pro neurochirurgy, špičkové vědce a piloty letadel. Vhodnými adepty jsou naopak různé bohémské typy - umělci, novináři apod.
• Výhodou je, pokud i manželka má flexibilní pracovní dobu nebo může částečně pracovat z domova
• Žena nesmí být na děti fixována natolik, aby v práci ronila steskem hořké slzy
• Manžel naopak musí být ochoten se o děti s láskou a trpělivostí starat

Výzkumy veřejného mínění: Tátové, starejte se!

I v konzervativní české kotlině se už prosadil nový pohled na roli otce v rodině: Moderní muž nemá být jen živitelem rodiny, ale především plnohodnotným tátou svých dětí. Z průzkumu, který si ministerstvo práce a sociálních věcí před dvěma lety nechalo vypracovat u agentury Faktum Invenio, vyplynuly následující závěry: Dvě třetiny žen by uvítaly, kdyby se muži více zapojovali do péče o děti i za cenu utlumení vlastní kariéry. Stejný názor má i 41 % mužů. Překvapivé je, jak moc se odpověď na tuto otázku lišila v závislosti na bydlišti dotázaných. Nejvíce pro zrovnoprávnění při péči o děti hlasovali respondenti v Pardubickém, Ústeckém a Moravskoslezském kraji (všude 72 %). Naopak nejvíce zastánců tradičního rozdělení rolí je v Plzeňském a Karlovarském kraji - posílení angažovanosti tatínků při péči o potomstvo i na úkor jejich vlastního zaměstnání podpořilo méně než 30 % dotázaných.