Již podle současné podoby školského zákona mohou mimořádně nadané děti zahájit povinnou školní docházku v pěti letech, a to za podmínky, že nejpozději do 31. prosince po nástupu do školy dosáhnou věku šesti let.
Ministerstvo školství zamýšlí v návrhu novely školského zákona posunout tuto hranici o půl roku, tedy až do 30. června. Nejmladším školákům by tak mohlo být pět let a dva měsíce.
Zdánlivě nepatrná změna v zákoně by měla pomoci dětem s mimořádným nadáním ve včasném rozvoji jejich vzdělání. Ozývají se však též hlasy proti tomuto ministerskému záměru, poukazující na to, že předčasný nástup do školy připraví děti o část dětství.
Nástup do školy představuje v životě každého dítěte, i mimořádně nadaného, významný předěl, kdy fázi volného, bezstarostného dětství náhle ukončí tíha povinností, které s sebou nová sociální role přináší. Zákon přímo dítěti-žákovi nařizuje: docházet do školy a řádně se vzdělávat, dodržovat školní řád atd. Pro mimořádně nadaného žáka může škola sice vypracovat individuální vzdělávací program, který zohlední vzdělávací potřeby, ale i jeho plnění je sledováno a hodnoceno. Navíc nelze opomenout „mimořádnou“ zátěž, kterou mimořádně nadanému dítěti způsobuje socializace v novém prostředí, jež vyplývá z výjimečnosti vlastní osobnosti. Rozumové nadání, vyznačující se na první pohled předčasným vývojem, nezaručuje totiž náskok v sociální a emocionální oblasti. Ba naopak, mnohdy vysoce akcelerované intelektové schopnosti na jedné straně bývají disharmonicky doprovázeny sociální a emocionální nedostatečností.
Při představě umožnění nástupu do školy pětiletému dítěti, jak navrhuje ministerstvo, se proti sobě objevují dvojí obavy; jedny z nezajištění patřičné stimulace pro rozvoj nadání v rámci předškolního vzdělávání, druhé z předčasného zatížení, které podle některých pedagogů může dokonce zapříčinit psychickou nestabilitu v dospělém věku. Vezmeme-li v potaz, že první rok školní docházky se zásadní měrou podílí na vytvoření vztahu ke škole a potažmo i k následnému vzdělávání, dále že u řady případů podání žádosti o předčasný nástup do školy hrají hlavní roli v motivaci ambice rodičů, a přiznámeli si, že většina základních škol není na péči o mimořádně nadané žáky připravena, pak zahájení povinné školní docházky v pěti letech může dítěti spíše ublížit.
Péče o nadání dítěte je prvořadou úlohou rodičů, a to již v jeho předškolním věku. S tím souvisí volba možností předškolního vzdělávání (i mateřské školy mohou mít ve svých vzdělávacích programech zapracovánu péči o rozvoj mimořádně nadaných dětí). Neuspokojení potřeb mimořádně nadaného dítěte v této sféře vede ve vkládání nadějí do školy, která však nemusí zaručit úspěch. Všechny školy a školská zařízení mají sice ze zákona povinnost vytvářet podmínky pro rozvoj nadání, ale jak denně potvrzují mé zkušenosti, základní škola, především její první stupeň, dokáže žáka z hlediska vzdělávání poškodit, nehledě při tom na stupeň nadání. Výběr vhodné školy proto představuje úkol zcela nesnadný.
Na převážné většině našich škol nepanují ještě takové způsoby komunikace i celkové práce, které by vyhovovaly mimořádně nadaným jedincům. Ale jsou to právě oni, kteří díky svému založení rázně „volají“ po změně ve školách - pro sebe a současně pro všechny ostatní.
Jelikož u řady případů podání žádosti o předčasný nástup do školy hrají hlavní roli ambice rodičů, zahájení povinné školní docházky v pěti letech může dítěti spíše ublížit.