Jako „vesnický socky ve vytahaných teplácích a s hnojem na botách“ rozhodně nevypadáme.
Tento článek píši jako reakci na diskusi u jednoho staršího příspěvku.
Konkrétně šlo o fakt, že sice moc nevydělávám, ale platím veškeré pojistky a spoření pro tříčlennou rodinu, kompletně každodenní chod domácnosti, včetně jídla atd. - jednoduše řečeno, že na manželky mateřskou se ani nesáhne a utáhnu to sám – na to právě přišla reakce, že ten můj „nic moc“ výdělek je tedy asi dost velký.
Pokud tedy musím pro ujasnění být konkrétní, tak jako chlap na dnešní poměry opravdu vydělávám směšné peníze - cca 13-14 tis. čistého (příspěvky nám, asi jako všem ostatním, sebrali – peněz prý máme dost). Důvodů k tomuto příjmu je několik: jednak jsem dal přednost práci v místě domova (kvůli rodině a dojíždění), potom jsou tu starosti s údržbou domu a rozlehlého pozemku, ale hlavně kvůli problémům s páteří, kdy mám profesní fyzickou práci a řízení vozidel víceméně zakázané - od této produktivity se také pochopitelně odvíjí výše platu, protože bydlíme na vsi a ne ve městě, kde jsou (ne vždy) výdělky trochu větší. Ještě před třemi, čtyřmi lety jsem měl jako zdravý pomalu dvakrát tolik, ale pracoval jsem třeba i šestnáct hodin denně a stejně všechny finance polkla stavba. Dlouhodobě rekonstruujeme sto let staré rozlehlé vesnické stavení, takže platíme pouze materiál a pokud to není vysloveně nutné, neberu si řemeslníky (nepustil jsem se pouze do rozvodu vody, topení, plynu, složité tesařiny a konečného zapojení elektřiny - vše ostatní jsem dělal s pomocí kamarádů nebo většinou úplně sám a proto i ušetřil - ale taky si tak částečně dopomohl k problémům s páteří (jenže vysvětlovat dvacetiletýmu tvrdohlavýmu chlapovi, že ne všechno musí dokázat úplně sám je nadlidský výkon). V případě výraznějších výdajů (nákup kotle, nábytek) nastane pochopitelně nutnost provětrat i manželčin účet, ale tam je vždy co vybrat, protože se odtud vybírá tak dvakrát do roka.
Jde hlavně o to, že nemusíme (ani nemůžeme) mít vše, co ostatní kolem nás (naše 22 let staré auto jezdí i přes nějaké ty vrtochy stále a ještě chvíli bude muset). Novým autem a každoroční dovolenou u moře se sice chlubit nemůžeme, ale nemáme korunu dluhu a žádné půjčky. Kupujeme jen to, na co máme peníze – pokud peníze nejsou, no tak nic nekupujeme (perfektní obrana je nečíst letáky a neprocházet se kolem výkladních skříní – potom člověk koupí jen to, co opravdu potřebuje a ne to, co se mu líbí). Nekouříme a nechodíme ani moc často do hospody – ne, že by jsme byli abstinenti (udržovat kontakty se někde nějak musí), ale je to dnes prostě docela drahá sranda. Pokud budu (sám) denně v hospodě – tak je to měsíčně minimálně 3000,- (a znám takových štamgastů poměrně hodně).
Určitě se teď ozve spousta nevesnických, kteří začnou s argumenty typu: "Vám se to žije na vesnici – máte slepice, králíky, neplatíte nájem, topíte dřevem, jste ve vlastním atd…". To je hezká teorie, ale má trhliny. Slepicím a králíkům nestačí jen tráva, voda a zbytky – potřebují i zrní, směsi a seno. Nájem neplatíme, zato ale nekonečnou permanentní údržbu stavení a okolí. Suché dřevo na dvůr taky zadarmo do hranic nenaskáče. Vše stojí peníze a hlavně spoustu práce a času, který je až po práci – není nic výjimečného, že se domů z venku dostanu až kolem desáté večer (v zimě chodím kolikrát odhrabovat sníh ještě před půlnocí, abych ráno vůbec odjel a nehrabal půl metru sněhu najednou).
A navíc pokud nebudu mít permanentně uložených alespoň 30 tisíc korun bokem, nemůžu být nikdy v klidu (třeba takový kotel nikdy nerupne v srpnu, ale vždycky v zimě, kdy je třeba co nejrychleji topit znovu a já nemůžu zavolat družstvu „Starejte se, není teplo“). Jelikož si vedu poměrně přesné záznamy o našich výdajích, tak vím, že pokud sečtu náklady na údržbu nemovitosti, vydělím je 12 (měsíci), tak mi vychází srovnatelné číslo jako příbuznému v panelákovém bytě 3+1. Komfort našeho bydlení oproti paneláku je z mého pohledu nesrovnatelný, ale vykoupený každodenní „prací po práci“. A podle řeči vím, že on-panelácký by tuhle daň platit nedokázal a ani nechtěl.
Jen dodatek – jako „vesnický socky ve vytahaných teplácích a s hnojem na botách“ rozhodně nevypadáme a byt máme poměrně slušně moderně vybavený kvalitními věcmi – jen drahé značkové oblečení si s klidným svědomím odpouštíme.
Těhotenství |
Dítě |