Nezavrhujte maso, dětem prospívá

Maso je cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin, některých vitaminů a minerálních látek, které jsou pro náš organismus velmi důležité. Není tedy dobré, byť z dobré vůle, maso z dětského jídelníčku nadobro vyloučit.

Důležité aminokyseliny

Zvířecí maso je sval a stejně jako každý jiný sval se skládá z malých základních podjednotek. Říká se jim aminokyseliny. Základních, nejčastěji se opakujících aminokyselin je dvacet. Maso obsahuje především takzvané esenciální aminokyseliny, což jsou látky, které tělo potřebuje pro svou správnou funkci, pro obnovu tkání, a dětský organismus je potřebuje také k růstu. Slovo „esenciální“ znamená, že si je naše tělo neumí samo vytvořit, upravit a postavit. Musíme je proto přijímat ze stravy. Bílkovinám, které mají všech osm esenciálních aminokyselin, říkáme plnohodnotné. A takové jsou jen živočišné bílkoviny, tedy maso, mléčné výrobky a vajíčka.

Ostatní bílkoviny jsou neplnohodnotné. Mnoho lidí si myslí, že když zamění bílkoviny živočišného původu za rostlinné, například ze sóji, udělá svému tělu stejnou službu. Bohužel, bílkoviny rostlinného původu jsou vesměs neplnohodnotné, s nižším počtem esenciálních aminokyselin. To neznamená, že by děti neměly konzumovat i výrobky ze sóji, ale tyto potraviny by neměly tvořit základ jídelníčku.

Železo i hořčík

Maso je také zdrojem některých minerálních látek, zejména velmi důležitého železa, dále fosforu, zinku nebo hořčíku. Obsahuje také vitaminy skupiny B, vitamin A a D. Aby dětem nehrozil nedostatek některých důležitých látek, mrňousi ve věku dvou až tří let by měli denně sníst jednu porci masa a děti nad čtyři roky jednu až jednu a půl porci. Jednou porcí se přitom myslí 60 gramů masa. Pokud nechcete, aby mělo dítě maso na stole úplně každý den, můžete ho bez obav nahradit jedním vařeným vejcem, pěti lžícemi vařených luštěnin nebo dvěma lžícemi ořechů.

Tmavé maso nezavrhujte

Nejvhodnější je maso drůbeží, protože je nejméně tučné a také ho děti snadno stráví. Drůbeží maso ale neobsahuje všechny vitaminy a minerální látky, především železo, v takovém množství, aby trvale krylo potřebu těla. Je proto vhodné jíst i tmavé druhy masa. Z nich je nejlepší libové hovězí nebo telecí. Tmavé maso je totiž zdrojem nejlépe vstřebatelného a využitelného železa. Důležitou roli ve stravě hrají ryby. Ve zdravém jídelníčku dospělých i dětí by měly být zastoupeny minimálně dvakrát týdně. Rybí maso obsahuje ve svém tuku zdraví prospěšné mastné kyseliny, které jsou důležité pro srdce a cévy. Je v něm i větší množství vitaminů D a E a v mořských rybách také jodu, které děti potřebují pro správnou činnost štítné žlázy.

Vnitřnosti ano, ale opatrně

Dalšími masnými produkty jsou vnitřnosti. Jejich role ve výživě není jednoznačná. Na jednu stranu jsou velmi tučné a obsahují velké množství cholesterolu. Na druhou stranu jsou ale bohatým zdrojem vitaminu A, kyseliny listové a železa. Spousta lidí se obává, že játra jsou velmi zanesena škodlivinami, protože v těle fungují jako „čistička“. Není to tak docela pravda. Velká část škodlivých látek z jater odchází. Je ale přesto vhodnější podávat dětem vnitřnosti jen občas, třeba jednou za čtrnáct dní, a přednostně volit vnitřnosti z mladých zvířat. To by mělo být uvedeno na obalu.

Uzeniny jen výjimečně

Velmi oblíbenými masnými výrobky jsou uzeniny a paštiky. Tyto potraviny ale obsahují velké množství cholesterolu, tuků, soli a často také konzervačních látek. Ne vždy jsou vyrobeny z kvalitních surovin. Není proto možné doporučovat je dospělým, natož dětem. U dětí můžete udělat výjimku jen v případě těch nejkvalitnějších šunek, jako jsou šunky od kosti nebo drůbeží šunky.

Škodlivé vegetariánství?

Příjem masa je velmi důležitý i v období těhotenství. Budoucím matkám s vegetariánskými návyky chybí zejména vitamin A, zinek a vitamin B12. Konzumace potravin živočišného původu a mléka je přitom nejlepším způsobem, jak tyto vitaminy a minerály dostat do těla. Podle odborníků těhotné ženy musejí jíst maso a mléko alespoň v malém množství. Je totiž prokázáno, že nedostatek těchto potravin může mít velmi neblahý vliv na ještě nenarozené i na kojené dítě. Rodiče by také neměli k vegetariánství svoje děti nutit. Děti totiž pro svůj správný vývoj potřebují, aby alespoň čtyřicet procent bílkovin, které snědí, mělo živočišný původ. Optimální množství je dokonce padesát až sedmdesát procent.

Autor je odborníkem na výživu