Zdálo by se, že díky rozmachu internetu, který umožňuje v podstatě nekontrolovatelné kopírování cizích prací a textů, nastává soumrak referátů a seminárních prací. Nemusí tomu ale tak být! Jen při zadávání práce musíme být rafinovanější a s náklonností žák versus počítač počítat dopředu.
Jak se postavit k tomu, že žáci mohou mít díky internetu referát za tři minuty hotový? Několikahodinová činnost se může smrsknout na pouhou chvilinku. Žáci se mohou neuvěřitelně jednoduše vyhnout povinnosti pracovat s literaturou, porovnávat zdroje, shánět informace. Stejný problém je u seminárních prací. Na některých školách proto učitelé vyhlásili internetu válku: při psaní referátů je internet zakázán. Žáci se mají při psaní referátů učit pracovat s literaturou, internet není uznávaným zdrojem. Za pirátství referátů a seminárních prací se pak dokonce dávají tresty. Pokud učitel zjistí, že byl referát stažen z internetu, může žák dostat třídní důtku, uvědomí se rodiče, při opakovaném prohřešku hrozí žákovi i vyhazov ze školy. Vnucuje se ale šibalská otázka: dá se to doopravdy ohlídat? Někdy je to snadné, žáci při kopírování ani text nepřečtou a pedagog pak zjišťuje, že seminární práce Jana Nováka je psána v ženském rodě. Nebo se v referátu porovnává ovzduší s rodným městem Ostravou, ačkoliv žák je z Českých Budějovic… Učitele však někdy jímá vztek, zejména, když dá celé třídě stejné zadání a polovina odevzdaných prací je si více než podobná. Pro úplnou kontrolu by však učitelé museli při čtení referátů a seminárních prací sedět u internetu a zadávat klíčová slova do vyhledávačů. Práce učitelů se tak násobí a žáky důsledná kontrola nakonec může motivovat, aby hledali referáty jen na stránkách přístupných pod heslem, které pedagog objevit nemusí.
Krom toho je v současné době čím dál tím důležitější, aby se žáci s internetem ve vzdělávací činnosti pracovat naučili. Stává se klíčovým zdrojem pro odborníky na celém světě.
Na základě diskuze s učiteli z naší redakční rady jsme vytvořili několik tipů, jak se nepříjemnostem s pirátstvím referátů vyhnout a vytěžit přitom z existence internetu co nejvíce.
1. Referáty zadávejte na témata, která na internetu určitě nejsou. Např. „Popište ekosystém naší školní zahrady“, „Porovnejte podobu našeho města s podobou před 80 lety“. Vztahujte témata k lokálnímu prostředí a vyžadujte konkrétní informace. Místo „ekologické problémy planety“, můžeme žákům zadat „ekologické problémy v našem městě“. Místo seminární práce na téma Rómové, zadejme žákům vypracovat průzkum veřejného mínění na téma soužití s Rómy v našem okolí.
2. Používejte v zadání referátu slovesa jako porovnej, seřaď, analyzuj, vysvětli (tj. z celé šíře tzv. Bloomovy taxonomie). Například referátů na téma „Globální problémy lidstva“ jsem ve vyhledavači nalezla během pěti minut přes deset. Dáte-li ale žákům zadání „Seřaďte globální problémy lidstva podle jejich naléhavosti a u každého z nich uveďte důvody, pro jejich zařazení“, stane se pro žáky v tom okamžiku internet pouze zdrojovým pomocníkem. Naleznou si zde potřebné informace, které musí porovnat, seřadit a přidat svůj vlastní názor.
3. Další možností je s žákovou náklonností k počítači dopředu počítat a čtení freewebových referátů mu dokonce přikázat. Zadání pak může znít: porovnejte tři různé referáty z internetu na téma Jaroslav Hašek. Zadání pak můžete upřesnit slovy: V čem se jednotlivé referáty liší? Co mají naopak shodného? Které informace uvádějí správně a které jsou nepřesné? Který referát je podle vás stylisticky nejlépe vypracovaný? Při takovémto zadání referátu nejenže žáci projdou texty na internetu, ale musí je také porovnat s odbornou literaturou. Cíle – rozvoje schopnosti pracovat se zdroji – je tak touto formou maximálně dosaženo.
4. Požadujte po žácích, aby vždy uváděli všechny webové zdroje, z kterých čerpají, a zároveň aby webových zdrojů bylo co nejvíce. Pokud žák dává dohromady seminární práci kompilací deseti různých textů z internetu, procvičí si na této činnosti mnohé dovednosti práce s textem. Důležité je učit žáky odlišovat kvalitu internetových zdrojů. Mnoho žáků například za seriózní zdroj informací považuje internetovou „encyklopedii“ Wikipedie(„ověřil jsem si to v encyklopedii, paní učitelko“). Jedná se však v podstatě o podobnou záležitost jako s referáty, příspěvky zde může zadat kdokoli, zde lépe funguje redakční systém. Anglická verze Wikipedie obsahuje velké množství zajímavých informací, žáci by však zde získané informace měli dále prověřovat a porovnávat. Kvalitní odkazy na internetu však samozřejmě existují a žáci by se je měli naučit rozeznávat.