Jeden pohodový porod, tak zasílám článek DRUHÝ POHODOVÝ POROD" a to doslova :)"/>
tisk-hlavicka

Druhý pohodový porod

28.2.2007 Elča 174 názorů

Ahojky, moc se mi líbil článek Jeden pohodový porod, tak zasílám článek DRUHÝ POHODOVÝ POROD" a to doslova :)

Dne 3.7.2006 se nám narodil krásnej chlapeček Davídek 3400g a 50cm a doma nám tak přibyl další klučík k mému osmiletému rošťákovi.

O prvním porodu: Rodila jsem v porodnici v Mělníce, je tomu, jak už je z článku patrné, osm let, mně tehdy bylo 19 let a hrozně jsem se bála porodu (bojím se pořád :-D).

Přenášela jsem asi 2 dny od určeného termínu porodu a tak mě nahnali do porodnice, ačkoliv mi vůbec nic nebylo… Oplakala jsem nástup jako malá holka a chtěla jsem být doma, dokud se porod nerozběhne přirozenou cestou. Po ubytování na pokoj si mne zavolala lékařka na prohlídku, seděla jsem na židli a bulila jak želva, mezitím co se mne lékařka vyptávala na průběh těhotenství atd… Pak se zeptala: "Vy budete mít nějaké špatné miminko?" "Ne proč?" "Že tak pláčete…" "Ne já jen chci domů, bé bé", fakt jak malá rozmazlená ubulená holka… (to jsem dodnes :) Po sepsání formalit jsem si vyskočila na křeslo a paní lékařka (nebyla ještě úplně dostudovaná, což jsem se dozvěděla až dodatečně) do mě koukala a kroutila hlavou a pak si nechala zavolat kolegu a ten též koukal a povídá: "Vám nic není? Nemáte bolesti?" a když jsem je ujistila, že určitě ne, tak mi sdělili, že mám vlastně už půl porodu za sebou a že se nemusím ničeho bát, jelikož je všechno v pořádku a určitě během zítřka sama porodím.

Nějaké ty stahy jsem určitě měla, ale asi jsem netušila, že by to mohlo už patřit k porodu. Nevím, od šestého měsíce mi pan doktor vyhrožoval, že jestli nebudu ležet, půjdu do nemocnice, jelikož jsem se nějak moc otevírala a tvrdlo mi často břicho… No pak se to uklidnilo a nakonec jsem ještě přenášela.

No abych to zkrátila, jelikož tenhle porod nebyl tak zábavný, jako ten druhý :), dali mi nějakou injekci, jako provokačku, nebo jak se tomu tehdy říkalo. Opravdu ani nevím co mi to píchli, připadala jsem si jako ovce na porážku :) a tak jsem šla zpět na pokoj. Ležela jsem s ženskou od třech dětí, která měla den starého chlapečka, a lítala jak čamrda. No ležela, ubytovali mě k ní, dala jsem si věci do skříňky a rozhodla se, že půjdu zavolat domů, že dneska to určitě nebude, tak snad zítra. Mobilní telefon jsem v té době neměla a tak jsem seběhla dolů o dvě patra níž do telefonního automatu. Zavolala jsem to tehdejšímu příteli a šlapala schody nahoru… už cestou mi bylo nějak divně a najednou jsem potřebovala strašlivě jako na velkou :), říkám to spolubydlící a ta na mě vyjela, "jé to nechoď, to už je ono, nebo ti spadne mimčo do záchoda :-D" a utíkala pro sestřičku.

No a už to jelo, monitor, klystýr, holení, propíchnutí plodové vody… paní doktorka do mě štrachala jako do igelitky pro nákup a stále ještě to nebylo ono. Ječet jsem moc nemohla, jelikož mi sestra i doktorka říkaly, že tím teda rozhodně miminku nepomůžu… no holt mladá pitomá, bála jsem se pípnout a tak jsem kničela potichounku, aby nehubovaly :-D. Píchly mi ještě něco pro urychlení a pak už to byl hrozný fofr, vyškrábala jsem se mezi kontrakcema na křeslo a na 2-3 zatlačení byl Oldik venku. Při tom tlačení mi probíhalo hlavou, to přece není možný abych já porodila… já takovej posera, (před porodem) 45 kilo a 158 cm měřící ufňukánek, co se bojí bolesti jak čert kříže..A pak už jsem si řekla jen, "ať si třeba prd… roztrhnu" a najednou to bylo :), takovou úlevu jsem ještě nezažila! Narodil se Olánek vážil 2900g a měřil 50cm. A když mi ho podali do náruče, dostal hnedky pusinku a všimla jsem si, že má bílou potničku na pinďourkovi a tu měl snad ještě půl roku :-D, podle toho bych ho zaručeně poznala i kdyby ho vyměnili :). No po tomto porodu jsem už druhé mimčo nechtěla, všude jsem říkala, jaké to bylo hrozné utrpení a bolest. Ale ….bolesti jsem měla tak od jedenácti dopoledne a chlapeček byl na světě už 12:55, takže asi uznáte, že to byl fakt fofr porod a tak strašný to tedy také nebylo. Když čtu vyprávění jiných maminek, tak to byl vlastně pohodový a rychlý porod.

Druhý porod, byl také dost rychlý, ale vzhledem k časovému odstupu a vývoji v porodnicích byl i o poznání příjemnější. A také byl u porodu můj nynější manžel, kterému bych tímto chtěla moc, moc poděkovat.

Těhotenství probíhalo bez větších problémů, jen zánět močáku a otékající nohy ke konci, ale jnak všechno v pořádku. Dle ultrazvuku jsme už věděli, že čekáme Davídka, dle ultrazvuku jsme také věděli, že Davídek bude trošku větší než byl Oldik. Manželova maminka mě neustále děsila, že byl manžel veliké miminko a dědeček ještě větší…. no a já střízlík mám rodit takovýho chlapáka… A taky že jo, v poradně asi týden před plánovaným porodem, mi lékař říkal, že to děťátko vypadá dost veliké a neustále mě přeměřovali a děťátko měřili a pořád nevěděli, zda proleze a nebo neproleze… No tak se uvidí, každopádně, pokud neporodím sama v daný termín, musím nejpozději 2 dny po termínu sama nastoupit do porodnice a něco s tím uděláme… Už od šestého měsíce jsem pila maliníkový čaj, poradila mi ho kamarádka a také jsem se o něm dočetla na vašem serveru rodina.

Opět jsem se chystala rodit v porodnici v Mělníce, bydlíme sice v Neratovicích a manžel nejprve preferoval Neratovice, ale on nerodí, že :), tak to nakonec nechal na mě. Rozhodla jsem se pro Mělník, jelikož v místě pracuji, také to tam znám a celé těhotenství jsem tam chodila na kontroly i ultrazvuky a byli na mě všichni moc hodní a ochotní.

No ačkoli jsem si moc přála, abych během víkendu porodila, termín jsem měla 1.7. 2006, tak celý víkend proběhl v klidu. Měla jsem to pěkně naplánované, Oldik dostane v pátek vysvědčení a já můžu v sobotu v klidu rodit. :-D V sobotu jsem sice v klidu byla, ale to doslova a ani v neděli se nic nedělo a tak jsem musela v pondělí ráno nastoupit do porodnice. Měla jsem opět 2 dny po plánováném termínu porodu a miminko, ne a ne ještě ven, nebyla by to taková tragédie, kdyby lékaře dle ultrazvuků neděsila jeho velikost :). Dle výpočtů měl mít Davídek kolem 4kg a já jsem takovej prcek, že měli strach, aby porod vůbec šel přirozenou cestou, a proto mě doktoři hnali do porodnice, že kdyžtak porod vyvolají, aby miminko už raději moc nerostlo :).

Ráno v pondělí mě manžel odvezl a vyprovodil až na příjem a jel do práce, pracuje asi 5 minut cesty od nemocnice. Po příjmu a nutných formalitách jsem byla ubytována a čekala, až si mě zavolají na prohlídku a rozhodnou co se mnou. Na pokoji jsem byla ještě se dvěmi maminkami, jedna měla čípek a čekala až se jí rozjede porod a druhá měla naplánovaný císařský řez na úterý, jak já jsem jim záviděla, "že vědí co bude". A já, seděla jsem na posteli a nervózně čekala až mě zavolají a řeknou co na mě vymysleli… Asi v deset hodin dopoledne jsem šla na prohlídku, všechno vypadalo moc dobře, postarší a zkušený pan doktor říkal, že mám moc pěkný nález a že porod by mohl už brzy být. Ale pak se mrknul do mých záznamů a zarazil se u velikosti miminka, podíval se na mě a opět se řešilo, zda přirozený porod, nebo císař a tak si mě tam posadil a přišli i ostatní lékaři, co měli zrovna po velké vizitě a i dětské sestřičky a všichni se radili a koukali na mě a já na ně. Pak se vyptávali na první porod atd… a pak se jedna sestřička přimlouvala,"tak ji to necháme zkusit, vždyť už rodila, sice bylo mimčo malinké, ale bylo to rychlé a bez problémů"." Tak jo! Necháme Vás to zkusit a nebojte se, jakmile by to nešlo, operační sál je hnedky vedle. Tak a teď vás ještě pošleme na oxytocinový test."

Na starosti mě dostala mladá příjemná lékařka, která mě ujišťovala, že jakmile by to samo nešlo, tak se porod v určité fázi sám zastaví a pak mě hnedka kuchnou, když by to teda bylo nutné. Na zítra mi také pro jistotu naplánovali předoperační vyšetření.

Na tzv. hekárně mi moc příjemná sestřička udělala ten testík a říkala, že to vypadá moc pěkně… na grafu se ukazovaly takové ty kopečky co tam mají být a tak prý je možné, že už brzy porodím, možná už dneska nebo zítra :). Šla jsem na pokoj a protože se právě podával oběd, ptala jsem se, zda můžu jít ještě na oběd a nebo už raději ne. Sestřička nesla výsledky testu mé lékařce a slíbila, že mi přijde dát vědět. Na pokoji jsem ještě volala do práce kolegyňkám, (pracujeme s manželem v jedné budově), že to zatím moc nevypadá a že uvidím co se mnou budou dělat. Pak přišla sestřička a poslala mne na oběd. Slupla jsem polévku a chystala jsem se na druhé jídlo, ale byly to nějaké těstoviny a moc to tedy nevypadalo, tak jsem si kousla do okurky a rozhodla se, že tohle asi jíst nebudu. No pak jsem do toho přece jenom šťourala a trošku uzobávala, (hlad je hlad), když v tom jsem dostala strašlivou bolest do zad… Musela jsem se zvednout a jít na balkón. Pak jsem odnesla tácek a vracela se na pokoj, na chodbě jsem potkala svou ošetřující lékařku a ona se mne ptala, jak to vypadá a jak se cítím. Tak jí říkám, že dobře, jen mě nějak bolely záda při obědě. "Tak šup na kozu a raději se na to mrkneme :)". Vyskočila jsem si nahoru, lékařka mne prohlédla a povídá, "snědla jste toho hodně?" Tak jsem řekla, že vlastně ani moc né. " To je dobře, tak jdeme rodit, už je to tady a vypadá to moc dobře…"Zavolala jsem manželovi s tím, ať ale nikomu v práci zatím nic neříká a přijede, že asi rodím. Manžel byl v porodnici během deseti minut, já jsem si sbalila igeitku s věcmi a šla jsem na přípravnu. Manžela ještě sestřička poslala na chvíli do čekárny, jelikož mne čekala příprava. Klystýr, holení, sprcha a tak… Musím říci, že doba se opravdu změnila i lidé, protože jak lékařka, tak sestřička byly naprosto výborné! Křičet si prý můžu jak chci, ony jsou tu pro mě a když mi to bude pomáhat jen dobře. To by u prvního porodu nebylo vůbec myslitelné. Cokoli budu potřebovat, ať si řeknu. Ani nevím, zda se ptala jestli chci klystýr, ale 2x by se ptát nemusela, jelikož si myslím, že je lepší rodit miminko do čistého prostředí, kde je i menší pravděpodobnost nějakých infekcí… a oholená jsem byla, ale ještě mě trošičku přejela :). Pak už jsem lítala jen na záchod a ven a už tam byl mažel, celý v zeleném mundůru a vypadal srandovně, ale mě moc do smíchu nebylo.

Měla jsem bolesti zad v kříži, to jsem do té doby neznala, při prním porodu tohle tedy nebylo. No pak sprcha a krásná puntíkatá košilka, sestřička si dala v klidu oběd vedle na sesterně, otevřenýma dveřma jsem ji tam viděla jak obědvá a čte si noviny a já tam hekámmmm. Opírala jsem se o manžela a o zeď a byl tam míč, ale na ten by mě nikdo v tu chvíli nedostal :). Setstřička i lékařka mne neustále chválily, jak jsem šikovná a jak mi to dobře jde, takže mi dodávaly potřebnou odvahu a sílu. Jsem lev a ten má chválu rád :)-D. Když jsme se přesunuli na sál, ještě jsem musela chviličku ležet na tom správném boku, aby se miminko přetočilo, tak jak mělo. Když už jsem téměř rodila a bolesti už mi přišly hrozné, říkám, "tak mi raději udělejte toho císaře, já už nemůžu :)-D". Dostala jsem pokyn, že jakmile to bude tlačit hodně do zadku, tak to musím říct a polezu nahoru. Moc dlouho to netrvalo, za chvilku už jsem se škrábala na křeslo a začínala jsem tlačit, pak to byl takový fofr, že si lékařka sotva stihla nasadit tu gumovou zástěru, připadala mi jako řeznice:), ještě nohy do držáků … a ejhle přede mnou zřejmě rodila nějaká vysoká maminka a já jsem tam nohama téměř nedosáhla. Sestřička se to snažila povolit a posunout dolů, ale bylo to hrozně utažené a já už rodila, jedna noha mi vylítla do vzduchu a málem jsem nakopla doktorku do zubů. Ještě že tam byl manžel, má přece jenom větší páru, držáky povolil a sundal dolů a taky mi chytil tu ulítlou nohu :), pak už jsem jen tlačila a když říkala doktorka, že už vidí světle hnědě vlásky, tak jsem zabrala o to víc. Když byla venku hlavička, tak jsem zakňučela, že nemůžu a manžel přísným hlasem řekl, že teda musím… tak jsem musela a Dáda byl venku :-D a zase ta úleva… Na mě se musí přísně, abych nekňourala :), samozřejmě jsem měla nástřih, ale to ani nevím v té kontrakci to člověk necítí a díky nástřihu a šikovné švadlence paní doktorce mám celkem malou jizvičku a dnes už o ní ani nevím.

Davídek byl a je krásnej a měl hlas jak zvon, fakt! A má ho dodnes, kldyž spustí je to nářez :). A nakonec to nebyl takový obr, jak se odhadovalo, měl jen "3400g a 50cm". A paní doktorka si říkala, " no kdyby byl velký dle odhadu ultrazvuku, nejsem si jistá, zda by teda prolezl, měl to těsný :-D" Byl a je moc krásnej a byl takovej trochu modrej :), jak jsem ho přidusila, když už jsem jako nemohla :-D. Manžel se byl dívat, jak Davídka váží, měří a prohlížejí a fotil ho a vyfotil i sebe v tom zeleném oblečku :)-D, já nemohla mezi bolestmi jsem to nějak nezvládala. Pak jsem se s ním pokochala já a šlo se na šití, během šití jsem volala a smskovala všem, kdo na tu novinku čekali. Po prvním porodu jsem byla taková unavená a na sále jsem usnula a teď jsem byla nějaká čilá a vůbec se mi nechtělo spát a přišlo mi to hrozně dlouhý, ty dvě hodinky ještě vydržet ležet. Manžel se pak rozloučil a šel do práce…, tam si mysleli, že byl jen na obědě a když jim říkal, že byl u porodu a že máme chlapečka, nikdo mu to nevěřil. Musel ukázat fotečky :). Davídek se narodil v 13:20, takže taky taková rychlovka, sice mi přerušil oběd, ale rozhodně to stálo za to.

Tak takový byl druhý porod, no ještě by mohla přijít ta holčička, ale když já se už zase strašně bojím porodu, fakt!

(Omlouvám se za chyby a můj nedokonalý sloh).

Názory k článku (83 názorů)
Sloh JankaP 28.2.2007 9:58
Rodíme:-)) Eva a Týnka 28.2.2007 10:38
*Re: Rodíme:-)) Elča 28.2.2007 10:49
**Re: Rodíme:-)) Siki 28.2.2007 11:5
***Re: Rodíme:-)) Elča 28.2.2007 11:22
***Pro Siki Eva, 7 dětí 28.2.2007 13:13
****Re: Pro Siki Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 28.2.2007 13:42
*****Re: Pro Kocík Eva 28.2.2007 14:37
****Re: Pro Siki Siki 28.2.2007 13:53
*****Re: Pro Siki Eva 28.2.2007 14:39
******Evo, Siki - obdiv Dáša a Maruška (2005) 28.2.2007 15:0
*******Re: Evo, Siki - obdiv Ea 28.2.2007 17:28
*******Velká rodina Eva 1.3.2007 9:59
********Re: Velká rodina Elča 1.3.2007 10:9
*******Re: Evo, Siki - obdiv Eva 1.3.2007 10:5
********Velká rodina - poslední ... Dáša a Maruška (2005) 1.3.2007 10:22
*********Re: Velká rodina - pos... Ea 1.3.2007 16:39
**********Re: Velká rodina - p... Dáša a Maruška (2005) 1.3.2007 23:10
neuvěřitelné Rosalie 28.2.2007 12:0
Promiňte, ale Reya 28.2.2007 13:6
*Re: Promiňte, ale Róza 28.2.2007 13:19
**Re: Promiňte, ale Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 28.2.2007 13:29
*Re: Promiňte, ale Elča 28.2.2007 13:22
*Re: Promiňte, ale Milada 28.2.2007 13:31
**Milado Reya 28.2.2007 14:28
***Re: Milado ...neviditelná... 28.2.2007 14:34
***Re: Milado Milada 28.2.2007 14:57
****Re: Milado Reya 28.2.2007 15:16
****No nevím ... Jahůdka, tři děti 1.3.2007 9:44
*****Re: No nevím ... cizinka1 1.3.2007 9:58
******Milá cizinko, Jahůdka, tři děti 1.3.2007 10:12
*******Re: Milá cizinko, cizinka1 1.3.2007 10:27
********Re: Milá cizinko, Jahůdka, tři děi 1.3.2007 10:51
*********Re: Milá cizinko, cizinka1 1.3.2007 11:4
*********Re: Milá cizinko, Sylvie 1.3.2007 11:27
***Reyo a dalsi intimisti, cizinka1 28.2.2007 15:9
****Re: Reyo a dalsi intimisti, Reya 28.2.2007 15:20
*****Re: Reyo a dalsi intimisti, cizinka1 28.2.2007 15:26
******Proč proč proč? Pro slepičí ... Reya 28.2.2007 15:44
*******Re: Proč proč proč? Pro sl... cizinka1 28.2.2007 15:50
*****Re: Reyo a dalsi intimisti, Milada 28.2.2007 15:42
******Re: Reyo a dalsi intimisti, Reya 28.2.2007 15:49
*******Re: Reyo a dalsi intimisti... Milada 28.2.2007 15:58
********Pro Miladu i pro cizinku Reya 28.2.2007 17:3
*********Re: Pro Miladu i pro c... cizinka1 28.2.2007 17:21
**********Re: Pro Miladu i pro... Reya 28.2.2007 17:29
***********Re: Pro Miladu i p... cizinka1 28.2.2007 17:38
****Re: Reyo a dalsi intimisti, Róza 28.2.2007 17:0
*****Re: Reyo a dalsi intimisti, cizinka1 28.2.2007 17:5
******Re: Reyo a dalsi intimisti, Róza 28.2.2007 17:15
*******Re: Reyo a dalsi intimisti... cizinka1 28.2.2007 17:24
********Re: Reyo a dalsi intimis... Róza 28.2.2007 18:7
*********Re: Reyo a dalsi intim... cizinka1 28.2.2007 18:14
*******Re: Reyo a dalsi intimisti... Reya 28.2.2007 17:33
********Re: Reyo a dalsi intimis... cizinka1 28.2.2007 17:44
********Re: Reyo a dalsi intimis... Róza 28.2.2007 18:11
Gratuluji! Eva, 7 dětí 28.2.2007 13:21
*Re: Gratuluji! Elča 28.2.2007 13:28
Pravda o Jardovi Karolína 28.2.2007 14:2
*Re: Pravda o Jardovi Petra 28.2.2007 14:18
*Re: Pravda o Jardovi Damila 28.2.2007 14:18
*Re: Pravda o Jardovi Nasuada 28.2.2007 14:29
**Re: Pravda o Jardovi Klára 28.2.2007 14:40
**Diskuze o Jardovy = dobrý nápad Karolína 28.2.2007 14:57
***Re: Diskuze o Jardovy = dobrý nápa... Karolína 28.2.2007 15:0
****Dost bylo Jardy!!!!! Dáša a Maruška (2005) 28.2.2007 15:10
*****Máš pravdu, ale dobře se bavím... Karolína 28.2.2007 15:19
******Re:Jarda už nepíchá tak dobř... Petra 28.2.2007 18:4
Co je to tu za exota? Axela 28.2.2007 16:1
*Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 28.2.2007 16:58
*Re: Co je to tu za exota? ...neviditelná... 28.2.2007 21:31
**Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 1.3.2007 8:52
***Re: Co je to tu za exota? cizinka1 1.3.2007 9:25
****Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 1.3.2007 11:34
*****Re: Co je to tu za exota? cizinka1 1.3.2007 11:40
******Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 1.3.2007 12:55
****Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 1.3.2007 11:34
****Re: Co je to tu za exota? Kocík, syn 5 a dcera 16 měs. 1.3.2007 11:36
Porody na Rodinu patří!!! Danuš+brouček 28.2.2007 16:56
Ahoj Kamaem 28.2.2007 20:37
maliníkový čaj Katka 1.3.2007 13:29
*Re: maliníkový čaj Elča 1.3.2007 13:38
Gratuluji Štěpánka* 4 holky a kluk 5.3.2007 10:45




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.