Proti domácímu násilí

Týrání osoby blízké

Je třeba zmínit, že zákon č. 135/2006 Sb. není prvním výsledkem zvýšeného zájmu státu o problematiku domácího násilí. Již v roce 2004 byla přijata novela trestního zákona, která s účinností od 1. 6. 2004 zavedla do výčtu trestných činů novou skutkovou podstatu trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a TZ). Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě. Pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři roky, popřípadě trest odnětí svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li takový čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, event. pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.

Oprávnění policisty

Nyní již k samotnému zákonu č. 135/2006 Sb. Oddíl druhý třetí hlavy ZoPČR upravuje oprávnění policisty při plnění úkolů stanovených mu zákonem (§ 12 a násl.). Zákon č. 135/2006 Sb. mezi tato oprávnění zařadil ustanovení § 21a až 21d týkající se oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. Od 1. ledna příštího roku tak bude platit, že lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (souhrnně "společné obydlí"), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání bude rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí bude účinné v okamžiku, kdy bude prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (tzv. "vykázaná osoba"), bude poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje.

Zákaz vstupu do obydlí

Nebude-li ten, vůči komu takové opatření směřuje, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, bude policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí bude účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje.

Rozhodne-li policista tímto způsobem o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj (souhrnně tedy rozhodne-li o "vykázání"), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany ohrožené osoby, tj. osoby ohrožené výše popsaným útokem. Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby podle zvláštního zákona (vykázání ze služebního bytu), je o této skutečnosti třeba bezodkladně vyrozumět zaměstnavatele nebo provozovatele objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu objektu.

Přítomnost nezúčastněné osoby

Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení. O provedených úkonech a opatřeních sepíše neprodleně úřední záznam.

Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje. Rozhodnutí se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu o provedených úkonech a opatřeních příslušnému intervenčnímu centru (viz dále).

Nezletilá osoba

V případě že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí. Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které však nebude mít odkladný účinek.

Povinnost vydat klíče

Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba bude povinna klíče vydat. Policista zároveň poučí vykázanou osobu o následcích neuposlechnutí takové výzvy. Může se totiž jednat o přestupek proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, za který může být uložena pokuta až do výše 1000 Kč.

Osobní věci

Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání. Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování.

Psychologická pomoc

Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu (viz dále) a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Je-li toho třeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc.

Doba vykázání

Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se uvedená lhůta prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu. Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam.

Předběžné opatření

Občanský soudní řád byl zákonem č. 135/2006 Sb. s účinností od 1. ledna 2007 doplněn o nový druh předběžného opatření. Předběžná opatření jsou rozhodnutí soudu učiněná ještě před zahájením určitého občanského soudního řízení či v jeho průběhu, jež mají sloužit tomu, aby byly v případě nutnosti prozatímně upraveny poměry účastníků nebo aby nebyl ohrožen výkon soudního rozhodnutí (například soud předběžným opatřením uloží žalovanému, aby až do ukončení řízení nenakládal s věcí, o jejíž vlastnictví se vede spor). Nový druh předběžného opatření v souvislosti s domácím násilím upravuje § 76b OSŘ. Jedná se právě o předběžné opatření, o němž jsme se zmínili již v souvislosti s oprávněním policisty rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj.

Co vše lze účastníku uložit

Jsou-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (tedy "společné obydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby do něj nevstupoval, b) se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.

Případné výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům. Účastníky řízení o předběžném opatření jsou navrhovatel a ten, vůči němuž návrh směřuje. Navrhovatelem se rozumí osoba, jejíž život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost jsou jednáním osoby, proti které návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy (tedy ohrožená osoba podle ZoPČR). K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.

Podání předběžného opatření bude zdarma

Navrhovatel tohoto druhu předběžného opatření bude podle nové právní úpravy určitým způsobem zvýhodněn proti navrhovatelům většiny jiných druhů předběžných opatření, což vyplývá z potřeby zvýšené ochrany ohrožené osoby. Tak například skutečnost, že návrh na předběžné opatření nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude nesrozumitelný anebo neurčitý, nepovede na rozdíl o většiny jiných případů k odmítnutí návrhu. Rovněž pro tento druh předběžného opatření neplatí povinnost navrhovatele složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 50 000 Kč k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením vznikla.

Soud rozhodne bezodkladně

O návrhu na předběžné opatření rozhodne soud bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může soud o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 48 hodin poté, co byl podán (ve většině jiných případů činí tato lhůta celých sedm dní).

Doba trvání předběžného opatření

Předběžné opatření potrvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Bude-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření předcházet rozhodnutí Policie České republiky o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj (viz výše), začne tato lhůta běžet dnem následujícím po dni, v němž uplyne lhůta stanovená v ZoPČR. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne.

Možnost prodloužení

Možnost prodloužení předběžného opatření je upravena tak, že bylo-li před uplynutím doby trvání předběžného opatření zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření. Vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení.

Návrhem ve věci samé se v tomto případě bude rozumět především návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, o rozvod manželství či o vypořádání společného bydlení. Předběžné opatření má ohrožené osobě umožnit takový návrh v klidu uvážit a podat, aniž by byla ze strany spolubydlící osoby vystavena výhrůžkám či jinému nátlaku, jak tomu dosud v praxi často bývá.

Vyhlášení předběžného opatření

Usnesení o předběžném opatření se vyhlásí účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, se usnesení doručí dodatečně společně s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon. Toto usnesení je vykonatelné jeho vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vydáno. Předběžné opatření zanikne, jestliže navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě (jeden měsíc) nebo ve lhůtě soudem určené (v případě prodloužení trvání předběžného opatření soudem) návrh na zahájení řízení, jestliže nebylo návrhu ve věci samé vyhověno nebo pokud bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci, případně jestliže uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.

Nenavazování kontaktů s oprávněným

Zákon č. 135/2006 Sb. zařadil do občanského soudního řádu také ustanovení upravující postup při výkonu rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným. Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby povinný dočasně opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, a nenavazoval s ní kontakty, zajistí také bezodkladný výkon tohoto rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě. Během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání.

Nepřítomnost povinného

Nebude-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během trvání předběžného opatření příležitost, aby si ze společného obydlí uvedené věci vyzvedl. O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí. Příslušným k výkonu rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným je soud, který nařídil předběžné opatření.

Trestný čin maření úředního rozhodnutí

Výše uvedená rozhodnutí policie o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj či rozhodnutí soudu o předběžném opatření spočívajícím ve vykázání ze společného obydlí a zákazu navazování kontaktů s ohroženou osobou, kromě toho zákon č. 135/2006 Sb. zařadil mezi rozhodnutí, jejichž maření je trestné. Učinil tak novelou trestního zákona, do něhož doplnil novou skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. e) TZ, kterou svým jednáním naplní ten, kdo se dopustí závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil rozhodnutí o vykázání vydané podle zvláštního právního předpisu (ZoPČR) nebo na základě předběžného opatření soudu.

Šest měsíců nepodmíněně

Za uvedený trestný čin pachateli hrozí trest odnětí svobody až na šest měsíců nebo peněžitý trest. Tato změna trestního zákona vychází z přesvědčení autorů, že pokud by nebylo maření výkonu předmětného rozhodnutí trestně postižitelné, výrazně by se oslaboval smysl rozhodnutí (předběžného opatření) o vykázání násilné osoby, neboť by neexistoval žádný způsob zákonného zajištění jeho respektování. Ustanovení § 171 odst. 1 písm. e) TZ by přitom mělo dopadat pouze na nejzávažnější či opakované formy maření výkonu rozhodnutí o vykázání.

Sociální péče

Dalším z právních předpisů, které v souvislosti s ochranou před domácím násilím zákon č. 135/2006 Sb. mění, je zákon číslo 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Tento zákon mj. upravuje v ustanovení § 73 rozsah sociální péče, což je jedna ze složek sociálního zabezpečení. Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku nebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci či nepříznivé životní poměry.

V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby. Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi. Sociální péče zahrnuje zejména péči o občany těžce zdravotně postižené.

Intervenční centra

Zákon č. 135/2006 Sb. rozšířil v souvislosti s poskytováním pomoci v případech domácího násilí okruh dávek, poskytovaných v rámci sociální péče podle zákona o sociálním zabezpečení. Kromě peněžitých a věcných dávek a kulturní a rekreační péče tak stát může nadále osobám ohroženým násilím poskytovat též pomoc v tzv. intervenčních centrech.

Osobám, které jsou ohroženy násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném bytě nebo domě, se poskytuje bezprostřední individuální psychologická a sociální pomoc ambulantní nebo azylové povahy. Těmto osobám se rovněž zprostředkuje poskytnutí následné pomoci zejména sociální, lékařské, psychologické a právní. Pro poskytování pomoci těmto osobám se zřizují intervenční centra.

Součástí této pomoci je i spolupráce a vzájemná informovanost mezi orgány sociálně právní ochrany dětí, obcemi, orgány Policie České republiky a obecní policie, nestátními a charitativními organizacemi. Intervenční centra plní koordinační úlohu mezi zúčastněnými institucemi při pomoci osobám ohroženým násilným chováním a vyhodnocují vzájemnou spolupráci.

Zaměstnanci intervenčních center jsou při pomoci osobám ohroženým násilným chováním povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděli. Sdělit takové skutečnosti mohou jen se souhlasem osob, kterých se tyto údaje týkají; pro účely trestního řízení orgánům činným v trestním řízení však i bez takového souhlasu.

Pomoc na základě žádosti ohrožené osoby

Pomoc osobám ohroženým násilným chováním se poskytuje převážně na základě podnětu doručeného intervenčnímu centru Policií České republiky podle ZoPČR. Tímto podnětem je opis rozhodnutí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí a opis úředního záznamu o provedených úkonech (viz výše). Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta na základě žádosti osob ohrožených násilným chováním i bez takového podnětu.

Intervenční centrum je povinno kontaktovat osobu, která byla v rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí označena za osobu ohroženou násilným chováním, a to ve lhůtě nejpozději do 48 hodin od doručení podnětu; jinak vždy bezodkladně poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným chováním. V rámci prvního kontaktu s osobou ohroženou násilným chováním intervenční centrum zjišťuje, zda tato osoba porozuměla všem informacím poskytnutým příslušníky Policie České republiky a zda jí byla zajištěna dostatečná ochrana a bezpečí. Dále pomoc zahrnuje i následnou poradenskou činnost. Intervenční centrum je povinno oznamovat příslušnému krajskému úřadu počet osob ohrožených násilným chováním, kterým byla poskytnuta pomoc.

Zákon o sociálních službách

V souvislosti s uvedenou změnou v oblasti sociálního zabezpečení je však třeba upozornit na skutečnost, že 1. ledna 2007 nabudou účinnosti rovněž zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (o němž jsme na tomto místě psali nedávno), a zákon č. 109/2006 Sb., který mění řadu zákonů v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. Zákon o sociálních službách by měl být komplexní úpravou poskytování sociálních služeb. Souběžné projednávání těchto zákonů a zákona č. 135/2006 Sb. vedlo k tomu, že se jejich některá ustanovení, resp. oblasti, které upravují, do jisté míry překrývají a v některých případech novelizují různým způsobem stejná ustanovení zákona o sociálním zabezpečení či zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení. V tomto kontextu je také třeba posuzovat zmíněnou úpravu poskytování pomoci v intervenčních centrech a je otázkou, zda ještě před 1. lednem 2007 nedojde ke změně, aby bylo poskytování pomoci obětem domácího násilí v rámci nového systému sociálního zabezpečení vymezeno jasněji.

Odborné sociální poradenství

Ani zákon o sociálních službách ovšem oblast domácího násilí nepomíjí. V rámci sociálních služeb rozlišuje sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Odborné sociální poradenství, což je jedna ze dvou složek sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách, je poskytováno mj. v poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a jako základní činnosti zahrnuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Krizová pomoc

V rámci služeb sociální prevence počítá zákon o sociálních službách např. s telefonickou krizovou pomocí, azylovými domy a zejména s krizovou pomocí. Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle ZoPČR je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí.

Náplň krizové pomoci se tedy v podstatě kryje s úkoly intervenčních center podle zákona o sociálním zabezpečení. V tomto případě je součástí služby koordinace pomoci poskytované orgány veřejné správy a dalšími právnickými a fyzickými osobami osobě ohrožené útokem. Krizová pomoc zahrnuje poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Závěrem

Ochrana a pomoc poskytované osobám ohroženým domácím násilím jsou ve vyspělých zemích samozřejmou součástí výkonu státní moci i předmětem činnosti různých nevládních a neziskových organizací. Právní úprava, kterou jsme se v dnešním článku pokusili alespoň stručně popsat, by měla vytvořit předpoklad k plnění těchto funkcí i u nás. Samozřejmě bude velice záležet na schopnostech a vůli konkrétních policistů, pracovníků dalších zainteresovaných orgánů a poskytovatelů sociálních služeb, jak účinnou ochranu a pomoc ohroženým osobám budeme v praxi schopni poskytnout. Zejména od policistů bude jejich nový úkol vyžadovat značnou dávku odbornosti a sociálních dovedností. Přijetí právního rámce pro řešení podobných lidsky velmi obtížných situací však lze jednoznačně pokládat za krok správným směrem.