Mé zkušenosti se soukromou školkou

Chtěla bych touto cestou sdělit světu svoji zkušenost se soukromou školičkou Arok na Praze 3. Vzhledem k tomu, že jsem byla nucena vrátit se do zaměstnání dřív (mému synovi je 2,5 roku), tak si můj muž v práci domluvil, že bude do podzimu pracovat jen dva týdny v měsíci, abychom našeho syna „nešidili“ o čas strávený s rodiči. Řešili jsme tedy jen hlídání na 2 týdny v měsíci. Všechny moje kamarádky mají již druhou ratolest, takže to nejde, naše „babičky“ také nepřichází v úvahu (moje máma po operaci páteře – nemůže zvedat dítě a tchýně – ani nemluvím, nejen, že máme velice odlišný názor na výchovu dětí, ale hlavně cokoliv ji řeknu, že má s malým dělat, tak ona udělá všechno obráceně. Nevím proč, asi naschvál).

Na internetu jsem si našla informace o zmíněném zařízení. Mají moc pěkné stránky, hezky se prezentují jako odborníci na úrovni, ale naše zkušenost je trochu jiná. Na první návštěvě u nich se mi zdálo všechno v pořádku. Druhý den jsem tam syna nechala na celý den. Ráno jsem ho tam odvedla a odpoledne ho vyzvedla. Čekalo na mne překvapení. Nejen, že mne zaskočilo, že ráno jsem syna předávala jedné učitelce a odpoledne už tam byla úplně jiná paní (připadá mi to, že u malých dětí není moc dobré, že se ty učitelé střídají). Nejen, že mi syn, hned po mém příchodu, padl kolem ramen a říkal, že chce domů (a to nemáme žádné problémy s kolektivem – ať už někde v človíčkově nebo u paní na hlídání, kam jsem syna občas dala. Většinou řešíme opačný problém – když má kolem sebe děti, nechce domů). A na konec na mě čekala studená sprcha, když mi paní učitelka řekla: „No víte, není to dobré, on se sám ani neobuje, neoblíkne, při jídle potřebuje, abychom mu pomáhali a na to my nemáme čas“. Tak tohle Vám řeknou ve školce, kde se prezentují jako odborníci, že se starají i o menší děti a nakonec zjistíte, že jim dělá problém Vaše dítě párkrát obout. Další překvapení pro mě bylo, když jsem jim říkala, že syn má sice plínu, ale když se ho ptáme, tak chodí na záchod nebo na nočník. Na to mi řekli, že to u nich taky nejde. Že buď musí mít plínu a nebo musí sám chodit na záchod, aniž by se ho někdo ptal.

Tak tohle ne, řekla jsem si. Syna dávám vždycky na týden k paní, která kromě mého syna hlídá další dvě děti. Můj syn je zase spokojený, každý večer, když ho vyzvedávám, tak ani nechce domů (doslova se pereme). Je to sice docela finančně náročná záležitost, ale dítě je na prvním místě, a když se mu nemůžu věnovat plně sama, tak chci, aby byl spokojený.

Možná se najde někdo, kdo má s výše uvedeným zařízením dobrou zkušenost a takovým mohu jen gratulovat, že měli to štěstí.