Žáci se předhánějí ve vymýšlení nadávek

Oblíbenými výrazy jsou i milášek či jedi, které si žáci vypůjčili z populárních filmových sérií. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který loni v prosinci uskutečnil na základních a středních školách Ústav pro jazyk český ve spolupráci s agenturou Factum. Stejně pestrá je ovšem i skladba nadávek žáků. Ač se na prvních místech drží "klasická" slova jako debil, blbec, kráva, kretén či vůl a pár velmi hrubých vulgarismů z oblasti lidské anatomie, které výzkumníci ani nechtěli zmiňovat, další výrazy prozrazují značnou vynalézavost dětí při jejich vymýšlení. Lingvisté se tak mohou zamýšlet nad tím, kde se vzala slova jako socka, mentos, defoun, trapka, tydýt, tupan, lemrouch či ciment. Nejneobvyklejší jsou slovní spojení, kterými žáci chtějí urazit někoho druhého: subatomární kvarkový neutrino, větší lama než ty neexistuje, blbej jako pumpa na saně, smrdíš a nejde to umejt. Výzkumníci narazili i na nadávku "horníku", jejíž vznik je jim záhadou. Naopak slova jako vůl či kráva už mnohé děti nemají za nadávku, ale běžně jimi oslovují kamarády, či je dokonce používají jako pochvalu.

Pokud děti chtějí svým rodičům udělat radost, oslovují je maminko, mami, mamčo, tatínku, tati, taťko, přičemž dívky užívají víc citově zabarvená slova (maminka, taťulda apod.). Když žáci mluví o rodičích se svými kamarády, obvykle volí neutrální výrazy jako mamka, máma, taťka, táta, přičemž chlapci užívají i označení matka či fotr.

Když ovšem rodiče nevyhoví přání dítěte a ono ví, že ho neslyší, nerozpakuje se říci i mnohem tvrdší výrazy: nejen matka, ale i kráva, nejen fotr, ale i debil. A to není vše: mezi desítkou nejčastějších negativních výrazů pro rodiče se objevily i velmi hrubé vulgarismy drsně opisující mužské a ženské genitálie. Oproti minulosti je slang dnešních školáků mnohem vulgárnější. "Děti do dotazníků vyplňovaly výrazy, které jsme pak ani nemohli publikovat. Byly tam i výrazy, které jsem nikdy neslyšela," uvedla v deníku Lidové noviny Jarmila Bachmannová z Ústavu pro jazyk český. Pro polovinu dotázaných dětí jsou nadávky přirozenou součást mluveného jazyka, třetina si myslí, že bez nich mluvit vůbec nejde. Jen třetina dětí ve věku 12 až 16 let uvedla,že slušní lidé nadávky nepoužívají. Výzkum potvrdil, že dívky jsou při užívání nadávek mnohem zdrženlivější. Ukázal také, že děti mají v této oblasti kromě vrstevníků "vzor" také ve svých rodičích: nadávku mohou často slyšet od 27 % otců a 15 % matek. Výrazným znakem slangu dnešních dětí je fakt, že je značně proměnlivý, takže třeba za půl roku by výzkumníci mohli dojít k jiným výsledkům. "Záleží třeba na tom, co zrovna například běží v televizi, jaké jsou jejich oblíbené pořady. Děti si říkají i podle oblíbených filmových hrdinů," uvedla J. Bachmannová. Žáci rádi tvoří slova, která se odlišují od obecné češtiny a každý takový "vynález" je vrstevníky oceňován. Výzkum ukázal, že rozdíly v nadávkách a osloveních lze najít třeba i mezi dvěma školami v jednom městě, dokonce i ve dvou paralelních třídách v jedné škole. Podle J. Bachmannové však přesto slovo vůl hned tak zřejmě nezmizí. Co čumíš, ty slabčáku a beďarová opice?!