Porod z druhé stránky

Pracuji jako porodní asistentka v jedné okresní porodnici. Ten den jsme tam měli dost napilno, máme 4 porodní boxy a jeden alternativní pokoj pro maminky, které přicházejí k porodu s tatínkem. Všechny boxy i pokoj byly plné a tak jsem spolu se sestrou přebíhala od jednoho k druhému - zkontrolovat maminky, jestli je vše v pořádku, jak jsou daleko s otvíráním, přeměřit tlak, občas měření ozev miminka a tak podobně.

Šla jsem zkontrolovat maminku na alternativním pokoji, ťuknu na dveře, vběhnu dovnitř, pokoj prázdný, ale je slyšet puštěná sprcha…vešla jsem do koupelny a ztuhla…nahá maminka hopsá na míči, prodýchává stah a za ní taťka, jak ho Pánbůh stvořil, v ruce sprchu, vydatně kropí nejen mamině záda, ale i sebe a skanduje….jednadvacet, jednadvacet, vydrž zlato, už to bude!!!

No zůstala jsem stát jak solný sloup a taťka, když si mě konečně všiml, tak mi s bohorovným klidem sdělil - víte sestři, manželka s tou sprchou strašně mává, polila mi všechno oblečení, no tak jsem se musel svléknout. No, co vám budu povídat, začali jsme se všichni tři chechtat jako blázni, ten rámus přivolal sloužícího lékaře, ovšem když nás viděl, začal se smát taky.

Nakonec jsme tatínkovi půjčili lékařský plášť, aby nebudil pohoršení, porod proběhl na jedničku, narodila se jim krásná holčička, ale ještě dlouho se o tom na oddělení vyprávělo. Dokonce to dáváme k dobru na předporodní přípravě - naše doporučení - berte si k porodu plavky, nikdy nevíte, co vás potká!!!