Malé dítě - mocná biologická zbraň?!

Možná je to jen záležitost nás "chalupníků se studeným odchovem" - ale již přes 5 let sleduji, jak se u nás návštěvy obvykle nakazí - a to od našich nejsladších okatých drobečků - záhadnou chorobou... Z počátku se to projevuje jako rýma, ovšem jen zpočátku...

…Další průběh bývá ohromující - krk, nos, uši... příbuzenstvo i přátelé různě lehají, berou antibiotika, stěžují si na žaludeční a střevní potíže... Před pár dny jedna z našich babiček psala, že má možná žloutenku (naštěstí se to nepotvrdilo). Loni v zimě švagr zoufale e-mailoval, jestli jsem "porodila vůbec člověky": choroba, kterou u nás s přítelkyní chytili, se jich zuby nehty drží a stačila by prý na likvidaci půlky Prahy. Mám si na dětičky prý pořídit zbrojní pas... Takovou sílu tedy mají naše domácí bio-zbraně...

Nechápu, jak mohou tak roztomilá stvoření vykultivovat ve svých tělesných prostorách něco tak strašného! Je pravda, že co naše starší holčina chodí do školky, může být zdroj infekce tam... Ovšem celozimními rýmami jsme trpěli ještě předtím! (Jediný tatínek otužilec, chodící i pro uhlí do mrazu v trenýrkách, většinou vytrval zdráv.) Začátek hlenové sezóny tak v říjnu a konec zhruba v květnu... Když jsme měli štěstí, někdy přes zimu byla pauza i 1-2 týdny. Aby to nebylo moc nudné, tak občas to míváme i v létě ;) Znáte někdo něco podobného?!

Spí vaše dítko s otevřenou pusou a vydává zvuky motorové pily?? Pak jsme na tom nejspíš podobně.

S naší dětskou paní doktorkou jsme dost spokojené a většinou nám aspoň trochu pomůže. Někdy i jí ovšem zůstává rozum stát. Myslím, že velmi brzy ji pro tuto zimní sezónu poprvé budeme muset zase navštívit... Většinou říká: á, zima je tady, tak se na vás podíváme... V poslední době se hodně doporučuje stříkat do nosu Vincentku (příp. Stérimar - ovšem za hodně peněz to je dost malý efekt, řekla bych), v další fázi dostáváme Pamykon, když nezabere, tak Frakosan (lokální antibiotika do nosu), no a dále podle výtěru. Většinou se dozvíme, že TAM ZAS MÁME ALE ÚPLNOU ZOOLOGICKOU ZAHRADU! (z minula vzpomínám např. na Muraxellu a Streptococcus pneumoniae čili Pneumokok). Takže někdy celková antibiotika a za pár týdnů jsme zase tam, kde jsme byli.... :-(

Celou rodinu jsem donutila jít na výtěr. Dospělým nenašli nic. Zkoušela jsem i konstitučního homeopata - u tak malých dětí prý malá šance na určení správného léku. Opravdu se to tehdy nepovedlo.

Pojídáme střídavě Echinaceu (třapatku), Eleutorokok, vitamín C (Acerolu i v ovoci), dětský Preventan... v zimě někdy rakytníkové a jitrocelové sirupy, vařím šípkový čaj... Prostě z toho asi musíme vyrůst, jak pravil pan doktor z ORL...

Pravda, starší Míše ve 4 letech a něco odoperovali nosní mandli, prý byla hodně zvětšená, a od té doby je to výrazně lepší. (Pobyt v nemocnici byl sice jen jeden den, byly jsme tam spolu, ale doma se jí rána zanítila a léčení trvalo asi 3 týdny... Takže opravdu jsem ráda, že to trápení mělo nějaký efekt.) Mívala i trošku problémy s ušima, což se od té doby zlepšilo. Mladší holčina je na tom trošičku líp, mandle ještě není na operaci "zralá" - ale hlenohnisy mít celou zimu v nosíku, nosohltanu, tubách Eustachových aj. trubičkách a dutinkách v hlavičce, to není zrovna nejzdravější...

To mi všichni potvrzují.

Jenomže co s tím? Máte někdo podobnou zkušenost, nejlépe s happy-endem??

Zaslechla jsem i něco o autovakcínách, ale jednak nic moc konkrétního a jednak paní pediatrička se na ně netvářila moc nadšeně... Lékaři, přírodní léčitelé, více i méně zkušené matky, poraďte!!!

Děkuji ;)