Otevřený dopis Ministru práce a sociálních věcí

Dokumenty, o nichž se zmiňuji v otevřeném dopise panu ministrovi najdete zde:

současný zákon

navrhovaná novela

tisková zpráva k novele

Vážený pane ministře,

poměrně podrobně jsem si prostudovala Váš návrh novely zák. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí a také Váš komentář (tiskovou zprávu) k tomuto dokumentu. Přesto mám několik otázek, které bych Vám ráda položila.

(1) Je jistě chvályhodná snaha vydat se směrem k vyspělým zemím v tom ohledu, že rodičům, kterým budou odebrány děti do ústavu, by měla být poskytnuta pomoc s cílem návratu dítěte do rodiny. Proč ale až POTÉ, co dojde k tak drastickému zásahu jakým je odebrání dítěte? Proč není kladen větší důraz na prevenci sociálního selhání rodiny, případně na včasnou intervenci, která umožní sociální práci s rodinou bez odebrání dětí?

(2) Není mi jasné, jakým způsobem bude realizována Hlava V. o pěstounské péči na přechodnou dobu. Půjde o profesionální pěstouny s dobrým finančním ohodnocením a všemi atributy pracovně-právního vztahu? Nebo hodláte jen použít současný systém, který využívá (a jsem v pokušení napsat zneužívá) altruismu lidí, kteří na sebe vezmou většinou celoživotní závazky bez nároku na zajištění ekonomické rovnoprávnosti s "běžnými", ekonomicky aktivními rodinami? (Mám na mysli individuální pěstouny, nikoli speciální zařízení.) Přechodná pěstounská péče navíc znamená obrovské citové a osobní vypětí pro pěstounské rodiny, které budou navazovat neustále nové vztahy s dětmi a po krátké době se s nimi zase loučit. Pochybuji, že ve stávajícím systému najdete dostatek pěstounů, kteří by byli ochotni k takovému sebeobětování.

(3) Dále jsem nenašla opodstatnění k Vašemu tvrzení, že "Novela se také zaměřuje na posílení kvalitní úrovně odborné přípravy žadatelů o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče. Tedy na přijetí dítěte do rodiny. Žadatelé musí být lépe připraveni na situace, kdy mají určité skupiny dětí (např. dětí jiného etnika, dětí se zdravotními komplikacemi či výchovnými problémy) speciální potřeby." Pokud máte na mysli nový odstavec 1 § 27, tak ten pouze upřesňuje stávající způsob prověřování žadatelů o NRP. Nenašla jsem zmínku o zlepšení kvality přípravných kurzů. Ty jsou v rukou krajských úřadů a úroveň jejich kvality je značně rozdílná (vlastní zkušenost).

(4) Co mne pobouřilo, jsou návrhy na úpravu § 42 o zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zejména úprava odstavce 1, který zakazuje umisťovat opuštěné děti mladší 1 roku do těchto zařízení, přestože ta jsou, podle jednoznačného mínění vývojových psychologů, svým rodinným modelem rozhodně bezpečnější pro zdravý vývoj nejmenších dětí než neosobní kojenecké ústavy. Přitom přechodné pěstounské rodiny toto omezení nemají - budou snad pěstouni mít nějaký specielní výcvik Ministerstva pro správné držení saviček? A jak to, žeadoptivní rodiče, kteří žádným podobným výcvikem neprocházejí, jsou schopni "připravovat správně volenou stravu a posoudit jejich zdravotní stav"? A potažmo dokonce obyčejníbiologičtí rodiče, kteří ani tu předadopční přípravu nemají, a kolikrát nemají ani zdravotnické vzdělání? Promiňte mi sarkastický tón, ale tento bod novely se mi zdá jít proti zdravému lidskému rozumu.

(5) V tiskové zprávě jste uvedl, že "základním záměrem novely je snaha podpořit všechny formy náhradní péče o děti, které jim umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému". S tím nelze než souhlasit. Pak se mi ale jeví jako protichůdné (navíc k předešlému), stanovovat podmínky pro zařízení okamžité péče tak, aby byla vybavena následujícími místnostmi: "a) přijímací místností,b) místnostmi pro ubytování a pro přípravu dětí na školní vyučování, c) jídelnou, v níž se děti stravují, d) prostory, v nichž se děti mohou věnovat zájmové a další činnosti ve svém volném čase, e) místností, v níž může být dítě umístěno v době nemoci." Má snad běžné rodinné prostředí takové vybavení? I velké ústavy pro péči o opuštěné děti se snaží více či méně přiblížit rodinnému modelu fungování a od malých zařízení, která jsou z principu rodinného typu, požadujete, aby byla přebudována k obrazu socialistických ústavů?

Pro Vaši informaci chci jen podotknout, že nejsem nijak osobně či pracovně zainteresovaná v žádném ze subjektů, kterých by se Vaše novela dotkla. Jen jsem o obsahu novely zauvažovala jako člověk, v jehož hodnotovém žebříčku panuje hodnota "dobro a prospěch dítěte" vysoko nad hodnotami "zjednodušení práce státních úředníků" a "posílení pravomocí státu v péči o opuštěné děti".

Děkuji Vám za Vaše odpovědi a přeji příjemný den,

Mgr. Martina Vančáková,
občanka České republiky a daňová poplatnice,
schválená žadatelka o NRP