tisk-hlavicka

O přirozeném vývoji dětí aneb jak se mění tělesné síly v duševní

23.7.2004 MUDr. Lukáš Dostal 20 názorů

Proč není přirozené, aby se dítě učilo psát a číst již ve 4 letech? Je vůbec přirozená péče o dítě lepší a proč?

Co vlastně je a co není pro dítě přirozené? Co je kritériem přirozenosti? V jakém věku se přirozeně v dítěti rozvíjí určité schopnosti a vlastnosti? Proč jsou právě tyto schopnosti pro onen věk přirozené a pro jiný ne? Proč je přirozené, že dítě mezi třetím až pátým rokem života kreslí tak často nejrůznější čtyřúhelníky, žebříky, věže apod. a teprve kolem 5. roku života začíná hrát významnou roli v jeho kresbách trojúhelník? Proč není přirozené, aby se dítě učilo psát a číst již ve 4 letech? Je vůbec přirozená péče o dítě lepší a proč? Jaké jsou následky nepřirozených přístupů k dítěti? Cílem tohoto článku je naznačit, že mezi tělesným a duševním vývojem existuje bezprostřední souvislost: že určité schopnosti se zákonitě objevují ve vazbě na určité etapy tělesného vývoje. Článek se bude především zabývat otázkou co se kdy přirozeně vyvíjí a proč, méně bude hledat odpověď na otázku jak k tomu kterému vývojovému období či kroku přistupovat.

O dětském vývoji od narození až do dospělosti bylo napsáno mnoho knih. V oblasti tělesného vývoje jsou průkopnické práce W. Zellera, v oblasti duševního vývoje především nesmírně precizní pozorování J. Piageta. Existuje velké množství přehledných příruček, které líčí krok za krokem vedle sebe jednotlivé kroky tělesného, motorického, kognitivného, sociálního atp. vývoje včetně doporučení, co je pro dítě v určitém věku vhodné. Co se již většinou nedozvíme je, jak spolu tělesné a duševní schopnosti a vývoj souvisí.

Přitom právě zde je možné nalézt klíč k pochopení pro zákonitou přirozenost dětského vývoje.

Síly regenerace a zdraví jsou v bdělém stavu k dispozici duševním silám

Jak souvisí tělesné a duševní pochody vlastně všichni známe z vlastní zkušenosti. Představme si, jak se cítíme po probdělé noci. Nejenže vnímáme, že naše tělo se nestihlo během krátkého spánku zregenerovat a je celé rozbolavělé. Též naše duševní funkce jsou výrazně ovlivněné: naše schopnost vzpomínat si je zřetelně zpomalena až narušena, obtížněji udržujeme pozornost, náš citový život je oploštělý natolik, že nás ani návštěva koncertu a poslech oblíbené hudby citově téměř neosloví. I naše vůle je oslabena: hůře se rozhodujeme, do řady činností, které jinak bez většího vypětí vůle zvládáme, se musím velice nutit nebo je dokonce odkládáme na další den…

Obdobná situace nastává např. při horečce. Nechce se nám přemýšlet, soustředit se, jakákoliv činnost nás zatěžuje. Dokonce i smyslovému vnímání a trávení bychom se nejraději vyhnuli: dělá nám dobře přítmí, ticho, lehká strava…

Co nám tyto příklady říkají? Za normálních okolností dochází díky naší duševní aktivitě během dne k opotřebení organismu. Naše životní síly, které udržují organismus v chodu, jej potom především v noci ve spánku opět regenerují. Můžeme si představit, že duševní činnost využívá právě těchto sil regenerace a zdraví pro vlastní potřebu a odnímá je za dne organismu. Z tohoto pohledu je pochopitelné, proč člověka intenzivní intelektuální zátěž nebo celodenní starosti mohou vyčerpat víc než fyzická dřina. Dostane-li se organismus do situace, kdy potřebuje regeneraci ve zvýšené míře, jako např. po probdělé noci nebo při horečce, pak nejsou tyto síly k dispozici pro duševní činnost, nýbrž jsou potřeba pro tělesné procesy. Můžeme říci, že existuje rovnováha mezi silami regenerace, zdraví, života a silami duševními.

Síly růstu dítěte se proměňují v duševní schopnosti

A jak je to se vztahem životních a duševních sil u dětí?

Především: děti intenzivně rostou, jejich organismus se mění, zraje a vyvíjí se. Pro tuto činnost potřebuje organismus největší část svých životních sil. Duševní život dítěte je proto v prvních týdnech a měsících života velmi jednoduchý, jednotný. Tělesný růst a vývoj probíhá zákonitým způsobem v několika vlnách od hlavy k nohám dítěte. Při narození dítěte je hlava nejen největší v poměru ke zbytku organismu, nýbrž i nejpokročilejší ve svém vývoji. Po 2. roce života roste hlava již jen nepatrně ve srovnání s trupem a končetinami. Ve druhém roce života se dítě napodobováním učí mluvit. Tato aktivita výrazně formuje mozek, centrum řeči. Na ukončení tohoto procesu teprve navazuje vlastní duševní aktivita - první kroky vývoje myšlení. Struktura jazyka, která nejprve formovala mozek i působila na funkci svalstva, které se účastní řeči, slouží nyní, po 2. roce života, duševní funkci myšlení. Kolem 3. roku života dítěte začíná intenzivní vývoj hrudníku: hrudník nejen roste, nýbrž mění se i jeho funkce. Břišní dýchání prvních let života se v tomto období začíná měnit na dýchání hrudní. Rostou a osifikují i kosti páteře. Téměř nepřekvapí, že v dětské kresbě tohoto věku až do 5 let převažují kříže, čtverce, obdélníky, často se opakující, které děti malují namísto trupu lidí. Jakoby dětská kresba (platí pro děti celého světa bez ohledu na kulturní zázemí!) symbolizovala hlavní vývojový proces. V návaznosti na tělesný vývoj se poté kolem čtvrtého roku věku objevuje fantazie, jako nový dominující prvek duševního života dítěte. Ve fantazii se citový život dítěte poprvé osamostatňuje oproti okolí. Radost a smutek, libost a nelibost již nejsou pouze výsledkem působení okolí či pochodů v organismu, nýbrž vyvěrají z nové, niterné duševní schopnosti fantazie. Zákonitosti, které můžeme v osamostatňujícím se citovém životě dítěte a ve schopnosti tvůrčí fantazie vysledovat, bychom nalezli v zákonitostech, kterými se řídí činnost orgánů hrudníku. V tomto období dítěti stačí i ty nejjednodušší hračky - klacík, hadříky, kaštany, primitivní látková panenka apod. pro to, aby schopnost fantazie rozvíjely. Naopak hračky věrně napodobující realitu - autíčka, Barbinky,… dávají rozvoji fantazie málo šancí. Právě tak televize s hotovými obrazy rozvoj schopnosti fantazie ubíjí, předčítání pohádek ji rozvíjí.

Špatný prospěch v období puberty nemusí být jen projevem lajdáctví

Takto bychom mohli v líčení souvislostí tělesného a duševního vývoje pokračovat až do dospělosti, dokonce ještě dále. Vývojové kroky a krůčky bychom mohli popisovat i mnohem podrobněji. I prořezání jednoho zoubku je například takovým vývojovým krokem. I zde můžeme vnímat nejprve určitou regresi v duševních projevech dítěte, labilitu, potřebu větší péče a po prořezání zoubku procitnutí nové kvality v životě dítěte. Životní síly, které se účastnily růstu, jsou najednou volné a využitelné pro duševní činnost. Velmi zřetelné jsou tyto projevy v pubertě. Náhlé zhoršení prospěchu dítěte nemusí souviset pouze s jeho lajdáctvím, nýbrž může být především projevem intenzivního tělesného růstu, který si bere svou daň na duševním životě dospívajícího člověka. Pokud si to rodiče a pedagogové uvědomí, mají možnost přistupovat k dítěti zcela jinak, s větším pochopením.

Důsledky pro pedagogiku a medicínu

Jaké jsou důsledky tohoto pohledu na vývoj dítěte? Význam poznání zákona metamorfózy tělesných sil v duševní, jak jej formuloval ve 20. letech minulého století R. Steiner, je pro pedagogický, ale i medicínský přístup k dětem obrovský.

V několika bodech se pokusím načrtnout některé jeho dopady:

  • Budu-li předčasně učit dítě určitým schopnostem, pravděpodobně se mi to i podaří. V tu chvíli ale budu odnímat určitému orgánu či celému rostoucímu organismu síly, které právě potřebuje pro svůj další vývoj. To poté povede k funkčnímu oslabení příslušné části organismu, jež je možné jen obtížně později napravit.
  • Naopak, když nebudeme uvolněné síly vzdělávat, pak zplaní, zůstanou nevyužity.
  • Je možné si představit, že řada tělesných dovedností v dětském věku se později promění v určitou dovednost, zběhlost duševní. Vhodnost výuky manuálních dovedností. Z tohoto pohledu je též např. pochopitelné, proč se určité vady řeči v dětství lépe odstraní cíleným tělesným cvičením, než přímým cvičením řeči.
  • Podrobná znalost naznačených zákonitostí má velký význam pro tvorbu osnov, kurikula. Osnovy, které se budou opírat o zákonitost proměny tělesných sil v duševní, nebudou zaměřeny pouze na rozvoj sumy poznatků, nýbrž především na rozvoj schopností. A to nejen intelektových, nýbrž celku duševního organismu dospívajícího člověka.
  • Kvalifikované posouzení zralosti dítěte pro školu.
  • Z určitých tělesných defektů a deficitů je možné usuzovat na určité jednostrannosti duševního života dítěte a naopak. Některé duševní svéráznosti nám mohou napovědět o poruše tělesné funkce.
  • Uvedený přístup otevírá i široké pole výzkumu, jak pedagogickému, tak i medicínskému. Ten je přes desítky uveřejněných prací stále v začátcích.

Co je tedy ve vývoji dítěte přirozené a co ne?

Přirozené jsou ty duševní schopnosti, které navazují a vyplývají z (přechodného) ukončení určité fáze tělesného vývoje dítěte - ukončení růstu určité partie organismu, ukončení diferenciace či funkčního vývoje určitého orgánu,…Úkolem přirozené péče o dítě, přirozené výchovy je kultivace, vzdělávání těchto sil uvolněných pro duševní činnost. Nepřirozená je každá aktivita, která se snaží předčasně, před uvolněním příslušných sil, probouzet určité duševní schopnosti. Tím odnímá organismu síly, které jsou nezbytné pro jeho zdravý vývoj. I opačný přístup je ale nepřirozený: přístup, který nepečuje o nové schopnosti a nechává je ležet ladem.

Sledujte proto citlivě růst a vývoj svého dítěte. Učte se důvěřovat tomu, co na dítěti sami vnímáte. Snažte se nalézt vysvětlení v dítěti samém, ne jen v příručkách.Všímejte si období, kdy se duševní vývoj zpomaluje až zastavuje. V těchto obdobích se většinou odehrává něco podstatného v tělesném vývoji. A pozorujte, jaká nová kvalita se poté objeví v duševních projevech a schopnostech dítěte. Zejména v předškolním věku nepřetěžujte děti předčasně intelektuálně. V tomto věku se děti učí napodobováním rodičů a vychovatelů, ne poučováním. Buďte jim proto příkladem, který je hoden následování. A nezapomínejte na dostatek spánku i na význam prázdnin pro budoucí zdraví dítěte.

Literatura: B.C.J.Lievegoed, Vývojové fáze dítěte, Praha 1992; W. Schad, Erziehung ist Kunst, Stuttgart 1994; E.M. Kranich, Anthropologische Grundlagen der Waldorfpädagogik, Stuttgart 1999.

__________________________________

Pozn. pod čarou pro filosofy: tento článek se nikterak nesnaží řešit otázku prvotnosti těla či ducha. Možná, že někomu připadá, že odvozuje duševní funkce od tělesných a že je tedy primitivně materialisticky orientován. Naznačím zde hypotézu, ze které výše popisované pojetí vychází, a která ukazuje, že opak je pravdou. Je totiž možné si představit, že je to individuální duševně-duchovní, tedy nehmotná bytost člověka, která nejprve přebudovává tělo zděděné po rodičích. Teprve ve chvíli, kdy je s některou částí této práce hotova, využívá přebudované tělo k tomu, aby se mohla sama projevit. V tomto pojetí je duševně duchovní bytost člověka určující a aktivní, tělo se přizpůsobuje, resp. je přizpůsobováno. Že je to složité? Vývoj člověka i výchova vyvíjejícího člověka jsou složité, zvídaví čtenáři naleznou téma podrobněji rozebrané v uvedené literatuře, která je k dispozici u autora.

Autor je ředitelem společnosti Weleda spol.s r.o. Článek byl napsán pro časopis Děti a my.

Názory k článku (20 názorů)
Zákonitosti jsou založeny na jednoduchos... Hanny1 23.7.2004 16:8
Antroposofie Kristýna+Robík 23.7.2004 16:42
lékař není pedagog... Jana, syn 4 měsíce 24.7.2004 10:53
učit se číst ve 4 letech není nic neobvy... Haluška 24.7.2004 21:21
*Re: učit se číst ve 4 letech není nic ... Jitka, 2letý syn Marek 25.7.2004 22:1
**Re: učit se číst ve 4 letech není ni... Jana N (1+2 ... 7let a 4 roky) 26.7.2004 0:9
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... sally 26.7.2004 0:52
****Re: učit se číst ve 4 letech nen... perdita 26.7.2004 21:58
*****Re: odkazy na pana profesora M... Hana, holka moje 1r4m 27.7.2004 22:29
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... Sylvie 26.7.2004 7:29
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 26.7.2004 10:50
****tabulky Psychouš 6.8.2004 11:40
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... Luckaaa 5.2.2008 9:19
*Re: učit se číst ve 4 letech není nic ... Jitka, 2letý syn Marek 25.7.2004 22:2
**Re: učit se číst ve 4 letech není ni... Kristýna+Robík 25.7.2004 23:42
*Re: učit se číst ve 4 letech není nic ... Autor, tři holky a kluk, 3 měsíce až 8 let 26.7.2004 1:13
**Re: učit se číst ve 4 letech není ni... Haluška 29.7.2004 9:17
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... Kristina 4.8.2004 10:2
***Problém je ve školním systému Míša, 2 děti 9.8.2004 22:25
***Re: učit se číst ve 4 letech není ... Olga, syn 2 roky 13.8.2004 12:57




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.