O třech Irenách, které jsou jako moře

Máme ještě i jiné přátele, ale tři Ireny jsou naše duše, opora i potěšení. Nemůže si představit tři různější ženy vnějšně i vnitřně. Už jejich jméno se vyslovuje různě v jejich rodinách a rodných jazycích. Vypadají úplně jinak, mají ten nejodlišnější původ, ale něco je spojuje...Že by to bylo to jejich jméno, jeho význam, co je dělá podobné?

Jsou teorie, že jméno není jen tak, že jeho výběr není náhodný, že každé písmeno v něm má svůj význam jako čísla v kabale. Že jménem dáváte do vínku dítěti určitý osud.

Jak je to s těmihle kouzly, nevím. Jména rozhodně vypovídají víc o rodičích dítěte než o dítěti samém. Ale protože jsou to rodiče, kdo dítě formují, není to skutečně tak úplně zanedbatelné, jaké jméno dítě dostane. A dá se z něho lecos odhadnout. V Americe třeba zemi původu rodičů či prarodičů. Některá jména jsou "jen" irská nebo italská, německá či slovanská. Jsou také jména podle náboženství starozákonní, používaná v rodinách židovských či protestanských a jména čistě katolická nebo muslimská. Nastávají i pro nás legrační spojení: jména pociťovaná jako "zvláště americká" dostávají děti asijského či indického původu. Mají obvykle ještě další jméno domácí, ale venku se jmenují Stanley nebo Keren.

Ač jsou všechny tři naše Ireny Američanky, vypovídá jejich jméno také něco o jejich původu. Jedna je mexická Irene, jedna německo- irská a jedna vlastně ruská Irina. Ve všech těchto zemích je to jméno velmi oblíbené a slavné.

Jedna je malá s havraními vlasy až pod pás a už jsem vám o ní vyprávěla, že o sobě říká, že je AZTEKA. Má srdce ze zlata a je pilná jako Popelka.

Druhá má ohnivou hřívu irských předků, pilnost a pořádnost předků bavorských jen za humny u nás na Šumavě.

Třetí má tmavé oči Ukrajinek podobající se černým tůním jako měla Nikolajova Eržika, ale plavou hřívu. Vykračuje si ta jako loupežníkova nevěsta.

Mexicka Irene se Seamusem, se kterym jsme ji poznaly...

Co mají tedy společného kromě jména?

Jako v tom říkání o pěti Pé...Jsou pěkné, pilné, pracovité, sice žádné milionářky, ale vynikající hospodyně.

O tom pátém P netřeba mluvit, jsou všechny vdané 10 i více let. Ale důvěrně vám mohu sdělt, že i s tím posledním P si jejich muži nemohou stěžovat. Dvě z našich Iren jsou velmi věřící a ač v různých církvích měly obě důvod čekat, když ne do svatby, tedy na svého vyvoleného.

Všechny tři jsou velkorysé, mají rády děti, umějí jednat s lidmi, přiložit ruku k dílu, pomoci, kde je třeba. Nikoho nezarmoutí, naopak, je s nimi a u nich veselo, jejich dům je otevřený pro děti z rodiny i přátel či jenom ze sousedství.

Irsko-bavorska Irene se rodinou v Grand Tetonskych horach.

I jejich povolání jsou si v lecčems podobná. Ruská Irene pracuje v rehabilitačním středisku pro seniory. Je jednou z těch vrchních sester, na které leží největší díl zodpovědnosti. Pracovat na gerontogickém oddělení není žádný med. Ona to umí s humorem, pochopením a láskou. Proto ji mají rádi pacienti i kolegyně.

Mexická Irene je profesionální dětská chůva. Ó nemyslete si, že je to levná mexická síla pro americké střední vrstvy. Mluvím o profesionální chůvě s vysokou kvalifikací. Takovou si nemůže dovolit každý. Stačí jí pracovat tři dny v týdnu, zbytek času věnuje svojí rodině.

Třetí Irene pracuje v administraci zdejší university což jí dává možnost disponovat s pracovním časem tak, aby se mohla věnovat dětem.

Mexicka Irena s jejim muzem Paulem, ktery pochazi z Holandska.

Kdybychom my neměly naše Ireny, byly by naše dny v Kalifornii mnohem prázdnější a smutnější a také těžší. Rodina irsko-bavorské Irene nás přijala v prvních dnech našeho pobytu tady. Dostali jsme ji "darem" od mé dcery. Maminka Irene Edigna byla její učitelka v evropské americké škole. A tak jsme dostaly hned dvě vynikající přítelkyně . Vlastně tři. Dcera Irene Erin (jedno z těch pouze irských jmen) je jen o rok starší než Clarisska a tak jsme měly hned od prvních dnů kamarádku na hraní, pomoc při objevovaní nového světa, zasvěcování do tajů kalifornského života, podporu v těžkých časech, když táta odjel do světa.

Mexickou Irene jsme si našly samy na hudebních kroužcích, kam ona vodila sveho svěřence Seamuse. Nejdřív jsme si mysleli, že je to její syn, tak na něj byla hodná i laskavě přísná, nezvyklá kombinace na americké poměry.

A ruskou Irene nám přihrál osud přímo do našeho sídliště i se synem Maxíkem, kterého už také znáte. Chodí s Clarisskou do školy, na plavání, na jejím baletním vystoupení křičel :" Go, Clarissa, go!!"

Ruska Irina. Na dovolene na Hawaji...

Všechny Irene s námi sdílejí rodinné radosti a nechávají nás podílet se na jejich. Podporují nás, když nám je do ouvej a my zase na oplátku utíráme slzy jim. Otevřely nám další svět přátel, rodinných tradic a zvyků, které jsme před tím neznaly.

S mexickou a irskou Irene se modlíme nad svátečními jídly. S ruskou pořádáme čajopití a chodíme na jazzové koncerty.

Já mám navíc možnost mluvit s bavorsko-irskou Irene a její matkou německy a uchovávat si v záplavě angličtiny němčinu, s ruskou Irene mluvíme rusky a i naše španělština začíná dostávat obrysy, což v jižní Kalifornii skutečně není k zahození.

Jen musím vždycky Clarissce, když mluvím o IRENĚ, říct, kterou z těch tří mám na mysli. Když jsem ji jednou vyprávěla o tom, co jméno Irena znamená, že je to vlastně v řečtině mír, pokoj, snad i pohoda, řekla mi na to:" Tak proto jsou všechny tři takové jako velké modré klidné moře. "Peaceful" jako moře, dodala na vysvětlenou v "anglické" verzi.

Tak tady to máte, co ještě mají společného. Jsou jako moře...Mírumilovné s širokou duší...Že by to bylo přece jen tím jménem, které jim dali do vínku?