tisk-hlavicka

Kololodění severozápadním Jadranem

2.7.2004 Zdeněk Kukal, Cykloturistika 5/2004

Daleký, otevřený obzor posetý desítkami větších ostrovů i malých ostrůvků, mnohdy jen útesů vystupujících metr dva nad mořskou hladinu.

To je typický obraz, jaký se nám naskytne při pohledu na moře z frekventované jadranské magistrály mezi Šibenikem, Zadarem a Rijekou. V těchto místech je pobřeží Středozemního moře nejvíce členité. Tady, v severozápadní části Jadranu, najdeme většinu z celkového počtu téměř dvanácti stovek chorvatských ostrovů. Bude v takovém souostroví příležitost k jízdě pro nás – ocyklené vnitrozemce? A lze se na ně rozumným způsobem dostat? Kde můžeme čekat větší a kde menší ruch a provoz?

Přírodní podmínky spolu s tisíciletou přítomností kulturního člověka daly v chorvatském Jadranu vzniknout neopakovatelně pestré ostrovní krajině s perlami desítek malebných přístavů i zapomenutých rázovitých osad ve vnitrozemí. Ve srovnání s jinými středomořskými ostrovy a pobřežím jsou chorvatské ostrovy klidné, původní, jako celek ušetřené neblahého působení masového cestovního ruchu, bez obludných hotelových komplexů a nepřirozených apartmánových měst. Přesto se i tady v některých místech projevuje nadměrné soustředění lidí, a to nejen v letních měsících, ale dnes už prakticky od jara do podzimu. Ostrovy, které byly po poslední válce pár let téměř bez návštěvníků, jsou teď opět oblíbeným cílem sezonních hostů. Jak se místům větší koncentrace lidí a autům vyhneme?

Mosty táhnou: Krk a Murter

Platí přímá úměra: čím snáz je ostrov přístupný a dosažitelný, tím víc je zalidněn, zejména sezonními návštěvníky. A tím větší je provoz na ostrovních komunikacích. Největší chorvatský ostrov Krk je spojen s pevninou mostem a navíc je na něm mezinárodní letiště. Počet aut na silnicích tomu odpovídá. I mimo prázdniny, v době pro ježdění na kole klimaticky nejpříznivější, tedy v květnu, červnu, září a říjnu, budeme také na vedlejších silničkách potkávat auta častěji, než je nám milé. Pěkná krajina, pestré pobřeží i zachovalá historická městečka nám tento handicap zřejmě nevyrovnají. Podobně je tomu i na Murteru, také spojeném mostem s pevninou.

Pokud se už chcete na tyto ostrovy s kolem vypravit, vhodné je jet autem na víkend nebo tři čtyři dny, takzvaně „na předpověď“ časně zjara nebo na podzim: sledujte aktuální situaci počasí a rozhodněte se třeba až ve čtvrtek. I koncem března tam už může být příjemně teplo a takový výlet bude vaším prvním cyklistickým počinem po zimě; koncem října se pak ještě dokonce vykoupete v moři. Ne každý si může podobnou akci dovolit, ať už z časových nebo finančních důvodů. Zbývá však ještě dost ostrovů k výběru.


Pobřežní cesty na ostrovech jsou na jaře lemovány exotickými květy

Něco mezi: Pag, Ugljan a Pašman, Cres a Lošinj

Na ostrov Pag vede sice také most z pevniny, je však situován opačně, proti směru převládajících příjezdů turistů ze zemí ležících severněji a západněji. Proto tam tolik lidí a aut nepřijede. Ostrov nabízí dobré příležitosti k jednomu či dvěma celodenním cyklovýletům a k více kratším vyjížďkám. Hlavní silnice, která vede přes celý ostrov, není příliš frekventovaná. Ve střední části je pak Pag protkán sítí menších asfaltových silniček a makadamových, tj. šotolinových a kamenitých cest. Obé je pro kolo ideální, záleží na zaměření a výbavě každého z nás. Povrch Pagu působí z velké části jako polopoušť s minimem vegetace. Bizarní tvary reliéfu připomínající měsíční krajinu jsou drsně krásné. Na severozápadním cípu je vegetace více, podél silničky do Lunu se za bílými zídkami pasou stáda oveček, z jejichž mléka se vyrábí proslulý tvrdý a aromatický pažský sýr (paški sir). Zajímavé je i zázemí ostrova na pevnině s nejstarším chorvatským městem Nin.

Na ostrovy Cres, Ugljan a Rab se sice musí trajektem, ten však překonává z pevniny nevelkou vzdálenost a jezdí dost často. Cres je mostem spojen s ostrovem Lošinj, podobně jako Ugljan s ostrovem Pašman. Aut není příliš, snad kromě hlavních páteřních silnic na Rabu a Cresu s Lošinjem o prázdninách. Na Cresu je z pohledu cyklisty velmi pěkné širší okolí Vranského jezera ve středu ostrova, vzhledem k vysokému podílu makadamových cest je však lze doporučit spíše těm, kteří vyhledávají jízdu mimo asfalt. Naopak okolí Malého Lošinje je ideální pro kratší, nenáročné promenádní vyjížďky po pevných cestách různými směry. Ugljan spolu s Pašmanem nabízejí dost pevných i nepevných silnic a cest v pestrém reliéfu, a to i pro vícedenní ježdění.

Zmíněné ostrovy jsou tedy vhodné pro delší, typicky mořský pobyt doplněný vyjížďkami na kole z jednoho místa, ale i pro jednodenní cestu z pevniny autem s koly na střeše anebo rovnou na kole. Dobré je však vyhnout se prázdninovým měsícům – v tuto dobu bývá stejně na kolo až dost teplo.


Město Rab je z nejzachovalejších a nejlépe položených na ostrově

Báječná izolace: Dugi Otok

Dugi otok znamená dlouhý ostrov. Opravdu – dlouhý je 45 km, široký jen 3 – 8 km. O co složitěji se na něj dostanete z pevniny (trajekt jezdí zřídka, je dražší a plavba trvá déle), o to více budete odměněni klidem a nádhernou přírodní scenérií. Téměř celým ostrovem prochází nová silnice, na které je auto dosud vzácným zjevem. Při cestě ze severozápadního cípu od jednoho z největších majáků na Jadranu (Dugi Rat) projedete podél zátoky Sakarun. Na Jadranu není mnoho přírodních písečných pláží – v této zátoce je jedna z nejhezčích. Táhlým stoupáním se pak vyhoupnete na úbočí hřebene procházejícího zhruba středem ostrova. Silnice vede 200 – 300 metrů nad mořem, což je výška dostatečná pro panoramatické výhledy: na malebné vesničky a moře plné ostrůvků při východním pobřeží i na divoké srázy a romantické opuštěné plážky na rozeklaném a neobydleném pobřeží západním. Těch dvě stě tři sta výškových metrů si můžete dovolit ztratit a pak vystoupat znovu, když si některou zátoku vyhlédnete ke koupeli. Odbočky k zátokám jsou převážně makadamové; asfaltové vedou spíše na druhou stranu, do pobřežních sídel (ve Žmanu prodávají skvělý domácí ovčí a kozí sýr, tamtéž i jinde také víno a rakiji). Silnice se přimyká střídavě k oběma úbočím, a tak se výhledy na obě strany střídají. Mezi tím překonáte několikrát hlavní hřeben nevysokými průsmyky.

Na „konec“ Dugého otoku vede ze sympatického rybářského městečka Sali už jen úzká asfaltka. „Park prirode“ Telašćica (zhruba něco jako naše chráněná krajinná oblast) nese jméno podle zálivu, který se hluboce zařezává do jihovýchodního cípu ostrova a vytváří tak dva poloostrovy. Nad zálivem asfalt končí, po kilometru kamenité cesty dojedeme až k jezeru. Je to skutečné jezero s velmi slanou vodou oddělené od otevřeného moře i od zátoky jen úzkými šíjemi. Na břehu je výletní restaurace a jednoduché ubytování v bungalovech, většina návštěvníků sem však připlouvá loděmi. Voda v jezeře se přes den rychle zahřívá, a tak láká k příjemné „válecí“ koupeli. Což o to, spočinutí v teplé vodě bude po dni na kole určitě příjemné, otázkou je, jak bude zvýšený obsah soli působit, pokud si naše tělo ještě – třeba po zimě – na kontakt s kolem náležitě nepřivyklo.

Dugi otok je vhodný pro jeden až dva celodenní výlety. Tvar ostrova a absence možnosti okruhu nepřeje kratším hvězdicovým vyjížďkám z jednoho místa – byly by to vlastně jen cesty tam a zpět do dvou směrů.


Malý odpočinek s krásnou vyhlídkou

Pole neorané: malé ostrovy

Malé ostrovy nabízejí úplný klid, ospalou atmosféru, neinscenované folklórní výjevy i udivené pohledy ostrovanů, kdopak že se to vylodil na jejich ostrově s tak zvláštním náčiním, jako je kolo. Donedávna lidé z těchto ostrovů odcházeli navždy na pevninu, za výdobytky civilizace i za prací. Děti, které odešly na střední školu, se už nevrátily. Až v posledních letech si lidé začali uvědomovat výhody života stranou ruchu naší doby a zůstávají. Dokonce přicházejí i „noví ostrované“ z měst na pevnině – nejen na letní byt, ale už i jako celoroční obyvatelé. Tam, kde udrželi při životě základní školu, se zdá být vyhráno – ostrov už nevymře.

Na malé ostrovy často neplují trajekty, ale jen menší linkové lodě. Znamená to, že někde vůbec nejezdí auta, jen osli a roztodivné vehikly podobné malotraktorům. Asfaltové silničky mimo obce najdeme na Molatu a Iži. Oba tyto ostrovy a ještě ostrovy Zlarin a Žirje nabízejí zajímavé možnosti jízdy po makadamových cestách, které se točí kolem políček a vinohradů; na Zlarinu a Iži máte dokonce možnost různě volených okruhů. Nečekejte ale žádné velké vzdálenosti! I ten nejdelší okruh budete mít projetý brzy a ještě velká část dne vám zbude na vodní hrátky, konzumaci místních přírodních produktů, klábosení s ostrovany, oblíbenou knihu nebo svého partnera. Rozhodnutí vypravit se na takový malý ostrov s kolem na více dní vyžaduje zvláštní povahu a rozpoložení. Jedinci hyperaktivní, věcní a nároční, kteří vyžadují hotel s profesionální obsluhou, jistotu výběru z dobře značených cyklotras a bohatý noční život, si na své rozhodně nepřijdou.

Na všech těchto ostrovech najdete jednoduché ubytování v soukromí.

Romanticky a efektivně: tradiční jachtou

Existují možnosti, jak obeplout většinu výše popsaných ostrovů a na každém zůstat tu dobu, jaká je vhodná k jeho projetí na kole. S několika přáteli nebo s rodinou můžete najmout malou sportovní jachtu s kapitánem anebo ji řídit sami, pokud k tomu máte oprávnění. Budete mít radost z plachtění i z aktivního přispění k pohybu lodi a dobu strávenou na jednotlivých ostrovech na kole můžete měnit podle libosti. Budete však mít starost o loď, dost času strávíte různými manévry s kotvou, kormidlem, lany a plachtami i sledováním počasí a budete se muset starat o jídlo, protože ne všude se dá jít do restaurace a na malých ostrovech někdy nedostanete koupit chleba bez objednávky den předem. Mohou nastat i problémy s umístěním kol, pokud loď není dost prostorná.

Nejlepší se pro daný účel zdá být plavba tradiční, starou velkou dřevěnou jachtou s posádkou. Taková loď je nejen vaším romantickým dopravním prostředkem, ale zároveň skýtá veškeré zázemí: kajutu, ve které necháte přes den své věci, zatímco loď přepluje na druhý konec ostrova a vy jedete na kole po ostrově cestou podle vlastního výběru. Jídelnu, ve které stevard podává k snídani i večeři místní speciality připravené profesionálním lodním kuchařem. Teplou sprchu a postel ve kajutě. A místo pro kolo na horní palubě. Zatímco kapitán vede loď od jednoho „jetelného“ ostrova k druhému, vy sledujete defilé pobřeží a malých ostrůvků, jíte, pijete, odpočíváte. Z paluby si prohlédnete i ostrovy, na kterých se prostě jezdit nedá, zejména Kornatské souostroví, které tvoří díky své členitosti jeden z nejvýznamnějších mořských národních parků světa (přes tři stovky ostrovů na ploše cca 40 x 10 km).

Nečekejte komfort zaoceánských křižníků s mahagonovými schodišti a livrejovanými sluhy. Taková loď je jednoduchá a váš soukromý prostor v kajutě s palandami je jen o málo větší než v kupé lůžkového vagonu. Musíte akceptovat některé typické rysy skupinového zájezdu; snést ukecaného souseda u stolu a být potichu po půlnoci, i když třeba zrovna máte chuť zpívat – na lodi je všechno slyšet. Nemůžete si říct, že se vám na ostrově líbí tolik, že zůstanete ještě den. Pokud si celou loď rovnou objednáte s partou dvaceti přátel, řada podobných problémů odpadá. Stejně ale musíte být včas u jídla a nalodit se před stanovenou dobou odplutí.

K výpravě na jadranské ostrovy s kolem zvolte způsob, který vám vyhovuje nejvíc – každý má svoje výhody i nevýhody. Nečekejte však na dobu, kdy se aktivní poznávání právě těch menších, vzdálenějších a hůře přístupných ostrovů stane v Evropě módní záležitostí.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.