Otcovské fejetony: Samoživitelky

Na to se těžko odpovídá. Ostatně, jak to mám vědět, když je všechny neznám. A taky pochybuji, že na území České republiky žije muž, který by osobně znal všechny samoživitelky. Je však mnoho chlápků, kteří znají jednu, druhou nebo i tu třetí samoživitelku. Dneska, kdy je každé druhé manželství rozvedeno, to přece není žádná vzácnost. Neoficiální statistiky dokonce uvádějí, že samoživitelek je víc než fanoušků fotbalové Sparty. Nevím. Ale kdyby to byla náhodou pravda, je to důvod, proč si položit otázku, zda-li zmíněné slovo přesně popisuje všechny ty, které ho používají jako zástěru nebo deštník.

Dívám se na to sice amatérsky, ale moc bych za to nedal, že podstatnou roli v životech těchto žen hraje samota. Zaviněná, nadělená, osudová. Kdo ví, jaká jiná ještě. A když je někdo sám a chce přežít, měl by být samostatný. Takže samostatnost! A kdo je samostatný, často o sobě tvrdí, že je nezávislý. Jsou samoživitelky nezávislé? Měly by být, vždyť se asi samy živí.

Umím si představit tu správnou supersamoživitelku. Je natolik pracovitá, že uživí nejen sebe, ale i svoje dítě, případně dětí několik. Je to žena jako muž. Racionální, nehysterická, konstruktivní. Spoléhá především sama na sebe. Nikoho se o nic neprosí. Sama zvládne svoji samotu, protože je supersamostatná, zajistí vše, co je třeba k živení a uživení.

Záměrně kvůli kontrastu vám chci představit samoživitelku jiného, ovšem dosti rozšířeného druhu. Předem upozorňuji, že do této kategorie nezahrnuji ženy-vdovy, ženy s tragickým osudem. Před očima mám samoživitelku nejlépe rozvedenou či cíleně svobodnou matku. Taková vám nad pizzou převypráví celý svůj život a prozradí se tím, že v každé druhé větě použije spojení "to už neřešim" a k tomu neopomene zmínit "svobodu" a "nezávislost" (nejvíc byste jí rozčílili řečmi o spořádaném rodinném životě v sestavě táta+máma+děti). Stylové je, když taková osoba nepracuje, jelikož nemůže najít "ten správnej flek". Zřejmě ho nenajde nikdy, protože ho ani nehledá.

Samoživení v jejím podání se paradoxně neobejde bez vnější pomoci. Spousta těchto samoživitelek mívá po určitou dobu sponzora, nebo-li přítele v téměř společné domácnosti, o němž se ráda zmiňuje před kamarádkami, avšak v tajnosti ho drží ve chvílích, kdy jde žádat o různé sociální příspěvky. Snad proto, aby dostala víc korunek z kasy, kam přispívají daňoví poplatnící.

Nutno dodat, že svět samoživitek má více odstínů. Za zmínku stojí třeba druh těch pilnějších, které se nechávají dlouhodobě vyživovat od státu a občas si jdou přivydělat, černých pracovních příležitostí je prý pořád dost.

Některé samoživitelky jsou zkrátka osoby nezávislé na své značce. Jestli nevěříte, rozhlédněte se kolem a s některou si o tom popovídejte. Ať jste muž či žena, případně sociální pracovnice. Na vaše poznatky se těším!