O hospodyňkách (které sice neskáčou přes plot) a dekách (které hřejí víc než jen tělo)

A což teprve Americká spotřební kultura. Američané plýtvají vším: Od potravin přes spotřební předměty až k energetickým zdrojům. A všichni, bohatí i chudí. Ale nebylo tomu tak vždycky. Až do druhé světové války byl život na americkém venkově velmi tvrdý a hospodyně musely šetřit a kouzlit ze starého a obnošeného stejně jako u nás, šikovné mužské ruce byly také k nezaplacení. Rozbité přístroje se nevyhazovaly, ale opravovaly.

Jedna z nejplodnějších tvůrčích činností, která se zrodila z tohoto pilného života, je patchwork.

Už jsem vám jednou vyprávěla o quiltování, sešívání - vytváření umění z kousků starých látek. Pozoruhodná tradice spojená s ruční prací venkovských žen vznikla v době deprese ve 30. letech.

Když šly venkovské hospodyně v oné těžké době celosvětové krize nakupovat mouku, sůl, cukr nebo i krmivo pro dobytek, všechno bylo baleno do velkých bavlněných pytlů. Ženy se snažily najít takové pytle, které by se k sobě hodily...

Říkáte si asi, jak hodily? Buď aby byly stejné nebo se barevně doplňovaly...V té době totiž výrobci těchto bavlněných pytlů, např.známá Barnis Bag Company, která sídlila v St. Luis, vyráběli s ohledem na potřeby zákazníků pytle s velmi krásnými a důmyslnými vzory. Složené do úhledných balíčků přepásaných papírovým páskem... Z takového pytle se dal snadno udělat polštář nebo krátká sukně, šatičky pro holčičku. Ale na závěsy, povlaky a celé prošívané deky bylo třeba, aby se kousky dobře doplňovaly. Některé fabriky, aby udržely zájem o bavlněné pytle, později dokonce připravovaly svými tisky určitý nápad, patchworkový projekt. Některé pytle měly tisk jako polštářky s krajkami nebo pro dětské šatečky s medvídky, panenkami nebo jinými hračkami.

Take v rodinách mexických přistěhovalců a v Mexiku samotném, používaly ženy pro své prošívané deky a oblečení tyhle barevné pytle na mouku...Návrh na quilt, o kterém vám budu dnes vyprávět, se zrodil právě z takových kousků bavlněných pytlů před desítkami let v Mexiku.. Objevila ho a znovu zpracovala pro moderní šičky Jane Tenorio-Coscarelli, která žije a tvoří na u nás na jihu Kalifornie...Pořádá kurzy quiltování po celé Americe, měla celou řadu televizních kurzů, má své vlastní nakladatelství "1/4 Inch Designs".

Napsala o tomhle TORTILLA QUILTU velmi hezkou knížku pro děti, která nejen, že je učí, jak udělat takový quilt, ale i jak udělat dobrou TORTILLU. Hlavně je však určena k tomu, aby si děti u nás na Jihu, kde je španelština v celé řadě míst obvyklejší než angličtina, rozšířily svůj španělský slovník. Aby si zvykly na zvuk španělských slov. Pro ty, které je znají, aby si osvojily výrazy anglické...

Jane Tenorio-Cocarelli vytvořila takových krásných výtvarných dvojjazyčných knížek pro děti několik (Tamale quilt, Ants atd.), můžete se na ně a na její návrhy podívat na www.quarterinchpublishing.com.

Udělala tak ze staré tradice sešívání, spojování různých kousků látek, tradici novou. Spojuje a sešívá dvě velké americké tradice a kultury... Učí svoje mladé čtenářky nejen šít a vařit, ale i moudrosti jedné ze svých hrdinek, která říká : Quilt nezahřívá jenom tělo, hřeje i duši... A to všechny její práce, ať už quilty, panenky, prostírání nebo knížky dělají.

Kdo z vás by se chtěl dovědět něco víc o technické strance quiltování a o tomhle quiltu z pytle na mouku, koukněte se na www.pfaff.cz.