Nepůjde o prázdné nesmyslné řeči a plkání, ale o drobné kousky látek slátané (od slovesa látat) dohromady.
Využívaly se tak dříve staré kousky oděvů a dělaly se z nich nové. Anebo se také vytvářely nové barevné kombinace. Takové šaty nosili ve středověku chudí i bohatí, rytíři i pážata, leckterá kanafaska byla z více kusů látek. Prošívané se dělaly nejen přikrývky, ale ve všech zemích, kde zima je opravdu zima, i kabáty, vesty, suknice, v Japonsku kimona. Japonci takové technice říkali sashiko, v Italii zase prošívali vlněné látky technikou trapunto. Dneska všichni dělají patch work a quiltují. Protože se tyhle techniky vrátily přes velkou louži povýšené na umění, ať už folklorní či hodné nejlepších výstavních síní či muzejí.
Psát o quiltech jako o ozdobně prošívaných dekách jako jsem to udělala kdysi, když jsem poprvé psala o Amiších, jen aby mi někdo neřekl, že už neumím česky, je dost nespravedlivé. Protože pravý quilt je mnohem víc. Je to umělecké dílo. Dnes už se jejich sbíráním, uměleckým, historickým a sociologickým hodnocením zabýva celá řada muzejí a vysokých škol.
Např. po novém uměleckém výrazu. Ale bývá i výchozím bodem mnoha přátelství, výborně zaměstná nečinné ruce, je aritmetickým a geometrickým cvičením, může být terapií stresu, ztráty či nemoci.
Quilty probouzejí pocity a vzpomínky na lidi, místa, vyprávějí o nich příběhy, mohou dokonce spojit zpřetrhané rodinné či přátelské svazky…
Zamilovala jsem se do quiltů hned při své první cestě do Ameriky, když jsem objevila Amiše (v letadle promítali při přeletu nad oceánem film Svědek), s nimiž je nejčastěji tradice pospolitého quiltování spojována. Dnes už vím, že amišské ženy nebyly zdaleka první, kdo šil ručně v Americe tahle nádherná díla, ale vytvořily velmi svébytné geometrické vzory se střídmou barevností, které se zrodily díky zákonům a zákazům jejich víry. Jejich tradiční vzory patří i dnes k neoblíbenějším. Ale existují i "bláznivé quilty" (crazy q.), které mají kořeny ve viktoriánské době, quilty zcela moderní s použitím fotografií a počítačové techniky, quilty afro-americké, havajské a úplně prosté od maminky či babičky…
V Americe se šije quilt pro každé miminko, dostávají je nevěsty jako svatební dar , šijí se pro vojáky v poli už od dob války Severu proti Jihu. Qiulty vyrábějí například i děti ve škole, kam chodí Clarisska, vždycky na Vánoce. Každá třída udělá jeden quilt z 22 čtverečků pro děti v dětské nemocnici v San Diegu. Quilty mohou být i politickým činem, jako obrovský quilt na památku všech, kteří zemřeli na AIDS, o kterém jste asi slyšeli, nebo ted společně připravovaný všemi pachworkovým kluby na památku 11. srpna s jmény všech, kteří zahynuli…
Výstavy quiltů pořádají patchworkové kluby a významná muzea, jsou výstavy mezinárodní.
My chodíme s Clarisskou pravidelně na výstavu quiltů, které dělají ženy z našeho okolí.:EL CAMINO REAL QUILTERS. Vystavují každý rok na podzim v krásném starobylém RANCHO GUAJOME ADOBE ve Vistě.
V 22 historických místnostech toho ranče z konce 19. století vystavovali letos přes 250 nádherných quiltů. Součástí výstavy byl i hudební koncert, módní přehlídka a prodejní výstava látek a pomůcek a náčiní pro quilty.
V dětských pokojí byly vystaveny qiulty na dětské postýlky, v jídelně byly prošívané ubrusy a prostírání, v ložnici velké svatební deky, quilty visely všude po dvoře a na chodbách na šňůrách, což je tradiční způsob presentace. Vystavovatelky nám půjčily i bílé rukavičky, abychom si mohly sáhnout a podívat se i na zadní stranu quiltu, která je velmi důležitá, protože tam se vidí kvalita prošívání a mnohdy jako vzadu v knize jsou na zadní straně odkazy a vysvětlivky k historii quiltu. Na jednom z nich byl celý smutný příběh ztráty dcery, která zmizela před víc než 15 lety a její maminka vytvořila spolu se svými přítelkyněmi tenhle nádherný quilt, aby na ni nikdo nezapomněl a jí to pomohlo vyrovnat se s tou nepředstavitelnou ztrátou. Quilt působil velmi radostně, jako byl život té mladé ženy před tím a byl jeden z nejhezčích.
Vybíralo se nám těžko. Já jsem nakonec dala svůj hlas qiultu s dívčími šatečkami a se smutným příběhem, Clarisska modernímu quiltu s kočičkou …
Už v minulém století byly společné večery quiltování jakýmsi společenským salonem. Ženy se sešly, vytvořily nějaké dílo a vzájemně si jej ohodnotily, probraly všechny společenské události. Už tehdy bylo zvykem vydražovat quilty pro dobročinné účely nebo ušít quilty pro ty, kdo na ně nemají, ať už prostředky nebo čas nebo oboje. Tak i ženy vyšívačky z EL CAMINO REAL QUILTERS šijí quilty na podporu Ženského centra týraných žen a jejich dětí, šijí quilty pro rodiny v nouzi, stejně jako Clarissčina škola pro dětskou nemocnici. Letos připravují prošívané deky pro rodiny, které ztratily při požárech všechno.
Obrázek je z knihy The American Quilt Story, kterou mohu těm, kdo se o quiltování zajímají, vřele doporučit. Nejen, že je velmi podrobná pokud se týče historie quiltů, ale uvádí i návody, jak udělat 30 konkrétních historických quiltů.
Quilty je umění téměř výhradně ženské. Jeho význam ze všech uměleckých i společenských hledisek se začal oceňovat teprve před několika desetiletími, ale jaký poklad to byl pro ženy samotné a pro jejich rodiny a blízké pochopíte hned, když takový s láskou vytvořený quilt uvidíte.
Dnes už existuje velmi bohatá literatura o histori quiltů, ale i v Čechách už jsou kluby a patchworkové sedánky, jak jsem zjistila. A vydávají i literaturu, jak na to.
Koukněte na např. Na: www.patch-design.cz/, nebo na stranku www.guilts.com nebo na celou řadu jiných, když jen udáte quilt.
Potěšte se krásou mimořádných ručních prací, ale i krásou lidských duší a osudů, které za nimi stojí.
Těhotenství |
Dítě |