tisk-hlavicka

Kdy je čas na cizí jazyk?

12.10.1999 Tomáš Kasper Portál 4 názory

Sud kulatý, rys tu pije.... Vzpomínáte, jak se šel Honza do světa učit cizí řeč? Kolik prvňáčků asi opakuje anglické fráze na stejném stupni porozumění? Je vůbec dobře učit děti cizí jazyk v době, kdy se ještě potýkají se svou mateřštinou?

V otázce, kdy se děti mají začít učit cizí jazyk, se učitelé v podstatě shodují. Ideální doba nastává u většiny žáků ve čtvrté třídě. Přesto nejsou neznámy příklady, kdy se s výukou cizích jazyků začíná již mnohem dříve, některé školy zkouší vyučovat cizímu jazyku již v první třídě. Většinou se sice jedná o vybrané žáky a výuka je nepovinná, je však o ni ze strany rodičů veliký zájem. Také značná část škol s rozšířenou výukou jazyků začíná již po druhé třídě s prvním cizím jazykem. Na druhém stupni si pak žáci volí druhý cizí jazyk.

1. třída – kašička (anglicky: pap)

Ministerstvo školství v poslední době uvažuje o výuce jazyků již od třetí třídy. Také proto si u Výzkumného ústavu pedagogického v květnu zadalo výzkum, který měl názory učitelů a situaci na školách zmapovat. Podle této ankety se nicméně většina učitelů domnívá, že není vhodné začínat s výukou němčiny či angličtiny dříve než ve čtvrtém ročníku. Také oboroví výzkumníci shledávají ideální věk, kdy začít s cizím jazykem, až po dosažení devíti let věku.

Většina učitelů by tedy začátky raději neuspěchala. Najdou se však i tací, kteří sbírají zkušenosti již s čerstvými prvňáčky. Vybíráni jsou ti, kteří se učí rychle a snadno, a mají tedy i výborný prospěch v ostatních předmětech. Ti se mohou v sedmi letech naučit již velice pěkné základy a poměrně bohatou slovní zásobu, která může dosahovat v prvním roce až tři sta cizích slov. Mezi nimi převažují především podstatná jména a jen pár nejdůležitějších sloves, ale už i to stačí k základnímu vyjádření.

Začínat s cizím jazykem u všech dětí by ale bylo absolutně nevhodné. Na prvňáčky čekají jiné, důležitější úkoly. Musí zvládnout přechod do školy a naučit se číst, psát a bohatěji vyjadřovat ve svém mateřském jazyce. Jen nadaní žáci mohou vedle těchto požadavků zvládat ještě cizí jazyk. Jeho výuka proto probíhá nepovinně formou mimoškolních aktivit.

Dvojjazyční analfabeti

Specifická situace u nejmladších žáků je dána jejich počátečními znalostmi v českém jazyce. Nerozumějí ještě mnoha českým slovům, a proto nová slovní zásoba musí být co nejjednodušší. Cizí slova již musí být žákům známa v mateřském jazyce. Zásadní roli hraje samozřejmě fakt, že žáci ještě neumí ani číst a psát v češtině. Jak tedy učit cizímu jazyku?

Jestliže se učitel nemůže spolehnout na znalost písma, měl by vsadit na vizuální a poslechové metody. To konkrétně znamená využívat obrázky jako zástupné symboly slov a k nim přidávat, jak se věc či stav řekne. Žáci v první a druhé třídě mají většinou velmi dobrou paměť a učí se poslechem. Vyučování takto malých žáků by se proto mělo skládat z velké části z písniček, básniček, které se rýmují a snadno zapamatují. Učitelé by měli využít pro tento věk ještě příznačné hravosti a nestydlivosti při dramatizaci jednoduchých situací nebo scének. Vyučující, kteří mají zkušenosti s výukou jazyků již u mladších žáků, zdůrazňují při učení význam pohybu. Žáci vyjadřují, co slova znamenají, a ztvárňují je svým tělem.

Výuka vyžaduje neustálé opakování. Učitel by neměl mít velké nároky, ale zato velikou trpělivost. Musí se smířit s tím, že než se žák slovíčko či frázi naučí, stojí jej to mnoho času. Neustálé opakování a obměňování je na denním pořádku.

Didaktický mariáš

S postupem času, kdy se děti učí číst a psát v češtině, využívají těchto schopností i v cizím jazyce. Není však na místě vysvětlovat gramatická pravidla. Pro žáky ještě nejsou v tomto období podstatná a i bez nich se naučí dorozumět a komunikovat. Pro toto období je prvořadé postupné spojování výslovnostní podoby slov s podobou psanou.

Z pomůcek učitelé využívají obrázkové slovníky, pexesa, nejrůznější druhy karet, nahrávky písniček, básniček a jednoduchých textů, ale také videopořady.

Vyučování by mělo být hravé a názorné. Děti rády hrají karty, oblíbené jsou i hádanky a hry pohybové a dramatické, vybarvování a malování obrázků. Učitelé tak využívají spontaneity a hravosti.

Nutností je časté střídání aktivit, neboť děti se nevydrží delší dobu koncentrovat na jednu aktivitu. Maximální doba, kdy jsou schopné se ještě soustředit, je asi patnáct minut.

Na co vsadit?

  • Žáci by měli mít učebnici, ideálně s mnoha obrázky, a to jak jednotlivých věcí, tak i různých situací, které děti vybízejí k reakcím a vyjadřování. K učebnici by měl být i pracovní sešit a kazeta s nahrávkami.

  • Žáci musí poznatky neustále opakovat a pracovat s nimi v obměněné formě.

  • Žáci nemají absolutně smysl pro systém či formu. Nemá smysl je zatěžovat gramatikou. Mluvnická pravidla vnímají na základě funkčním: určitý stav či informace se prostě nějak vyjadřuje a oni to tak přijímají.

  • Žáci se mohou naučit relativně bohaté slovní zásobě (až 300 slov za školní rok). Preferována by měla být podstatná jména a slovesa, kterými žáci vypovídají o sobě, vlastní rodině, kamarádech, o zálibách a jednoduše o okolí či přírodě.

  • Je dobré, když se žáci učí již i psanou formu řeči. Chyby v pravopise by ovšem učitel neměl zveličovat a naopak být k nim shovívavý.

  • Učení musí být hravé, zábavné, názorné.

Názory k článku (4 názorů)
dobrý nápad Andrea 10.3.2000 14:19
angličtina ve čtyřech Lucie Škáchová (dva synové, 4 a 6 let) 29.7.2000 17:18
*Re: angličtina ve čtyřech Hanka, 2 dcery 31.7.2000 15:37
názor na jazyk u dětí Lulu 12.10.2008 15:17




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.