Tmavovlasý Tonda a šílený Španěl

Ve škole, kam Darek chodí, se sice úkoly moc nedávají (vlastně jen když dítě nedodělá to, co podle názoru učitele dodělat mělo a mohlo), ale na víkend něco většinou bývá - to si také děti berou domů učebnice a sešity, které jinak nechávají ve třídě, aby měli rodiče přehled, co se tak ve škole děje. A k tomu právě patří i ty úkoly.

Tentokrát byla úloha z češtiny a zadání znělo následovně:

Vymysli a napiš další podobné věty. Pes Punťa poskakuje po pěšině. Malá Míla maluje motýlka.

Darek na to nešťastně civěl a říkal si: "Pes malá poskakuje Míla pěšinka - ne, to nejde. Motýlek a pes - ne, "a" tam nebylo. To nejde! Já to nikdy neudělám!" Zabralo slabou půlhodinku, než se nám ho povedlo přivést k tomu, co je vlastně podstatou zadání - já jsem na něho povykovala dobré rady od kojení a Brepta z vany. Nakonec na to přišel a dokonce (po menším vztekání, že to on nikdy vymyslet nedokáže) vymyslel i dvě věty: "Pekař peče pečivo." a "Maminka má minerálku". Pracovali jsme na tom snad 3/4 hodiny - ono je to těžké, pomoct tak, abychom přímo neradili - a výsledkem byly tyto 4 věty:

"Pekař peče pečivo."

"Moje maminka má minerálku Magnesia".

"Tmavovlasý trubač Tonda Tesařík troubí."

"Světlezelená svíčka sytě svítí."

Když pak znavené dítě večeřelo (a hlava mu padala do jídla), zvrhlí rodiče vymýšleli další možnosti. To by člověk neřekl, kolik radosti může přinést jeden DÚ! Před nějakými dvaceti lety bych si to tedy rozhodně nemyslela :-). Takže nakonec jsme dali dohromady tyto perly české literatury:

Debilní dinosaurus duše devonem. Jala nás ovšem obava, že v devonu možná dinosauři nežili, odhadli jsme to spíš na trilobity, takže následovalo:

Trýzněný trilobit trošku trpí těžkou trichomonázou. Darkova věta o trubači se nám zdála nedostatečně rozvinutá (když už jsme byli u toho "t"), takže jsme jí pomohli:

Tvrdohlavý tmavovlasý trubač Tonda Tesařík třikrát týdně tiše troubí tupým Turkménům. Tímto se omlouvám všem Turkménům, není v tom nic osobního :-). Abychom nezůstali jen u souhlásek, můžeme přidat:

Otylý osel Ondřej obíhá olověnou ohradu, omylem ožírá oměj, okukuje oslice - ó Ondřeji! Po té, co jsme vymysleli moc pěknou (a zcela nepublikovatelnou :-)) větu na "š", vyprodukovali jsme i jinou, mládeži přístupnou:

Šílený Španěl Štěpán Švábenský šarmantně šustil šedým šifónem. Nejsme si ovšem jisti, jestli šifón může šustit, nevíte o tom někdo něco? Teda - ne že by to nebylo jedno :-). Jednu chvíli Darek také uvažoval nad tím, jestli může sysel syčet - řekli jsme mu, že asi nemůže (takže skončil u té svíčky), ale my jsme to za jeho zády rozvinuli:

Sytý svišť sežral syčícího sysla se sójovým sósem. A ještě jedna výhradně z Breptovy dílny:

Samurajka Sára sála solidní saké.

Těch vět bylo víc, strávili jsme tím nezanedbatelnou část večera, ale už si jaksi nemůžu vzpomenout. Že já jsem si je nezapsala hned! A tak si říkám - má někdo z Vás nějaký další pěkný nápad? Sem s ním! Pamatujte, že i Vaše děti jednou budou ve třetí třídě (pokud už tam nebyly) a jestli budou mít stejné učebnice jako má teď Darek, ještě se Vám tmavovlasí Tondové a šílení Španělé budou hodit :-)!