Přechod na víceleté gymnázium není snadný

Přijímací zkoušky na víceletá gymnázia mají letošní aspiranti na kariéru studenta nižší střední školy již za sebou. Ty, kteří se dostali nad pověstnou červenou čáru oddělující přijaté od neúspěšných, čeká od září poměrně zásadní změna jejich dosavadních (nejen) studijních návyků a zkušeností. Jak na ni své dítě připravit? A je to vůbec možné?

Jen do jisté míry, samozřejmě. Přechod na víceleté gymnázium znamená několik změn současně: nové prostředí, nový třídní kolektiv (a s tím související dominantní hodnotové orientace), částečně odlišné metody a formy výuky spolu se zvýšenými nároky na přípravu, ale třeba také dojíždění.

Pokud je pro dítě docházka do gymnázia spojena s dojížděním, nemělo by se v cizím městě cítit v prvních dnech ztracené. Je proto dobré sídlo školy několikrát navštívit, a to za využití různých druhů dopravy. Pokud bude dítě cestovat autobusem, je užitečné jet se podívat do místa jeho nového působení také vlakem (je-li takové spojení možné) a bezpečně zvládnout cestu do školy ze zastávek obou dopravních prostředků. Nikdy nelze vyloučit nepředvídané okolnosti, které použití jednoho druhu dopravy vyloučí.

Dítě by ovšem mělo poznat z města větší část než jen cestu z nádrží do školy – pocit jisté důvěrné známosti kulis, v nichž stráví podstatnou část nové etapy svého života, je pro ně docela významný. Má vědět, kde je služebna policie a zdravotní středisko, kde si může koupit něco k jídlu a odkud se dá v případě potřeby zavolat, kdyby náhodou v mobilu došla baterie.

Podstatnější však patrně bude změna třídního kolektivu, zejména jeho sociálního složení. Tento rozdíl pocítí nejzřetelněji dítě, jehož rodina nepatří – zejména příjmově – mezi klasickou střední třídu. Jak ukazují výsledky řady šetření, včetně těch prováděných v rámci mezinárodních výzkumů (PISA, 2000), patří Česká republika mezi země, kde je vztah mezi sociálně ekonomickým zázemím žáků a jejich školní úspěšností nejvyšší. V praxi to znamená, že na výběrových školách se v drtivé většině ocitají děti z rodin s vysokým sociálně ekonomickým statusem. Příčiny jsou zřejmé – lepší přístup k informačním zdrojům (encyklopedie, internet aj.), významné místo vzdělání na žebříčku hodnot rodiny a z toho plynoucí podpora studijních aktivit dítěte (soukromé hodiny cizích jazyků, kroužek programování atd.), celková sociokulturní orientace rodiny.

Může se tak stát, že oblečení, obuv i školní vybavení, které se v sociálním kontextu třídy na základní škole jevily jako naprosto standardní, budou v nových podmínkách působit nedostatečně, omšele a dítě by se pro ně mohlo stát terčem posměchu. Je proto dobré potomka na zmiňované okolnosti jednak citlivě upozornit, jednak jej ve vhodných situacích ujistit o jeho hodnotě založené na zcela jiných kvalitách. Po zahájení školního roku je užitečné sledovat standard oblékání a vybavení většiny třídy, a pokud to není ekonomicky neúnosné (což většinou není), pomoci jej dítěti víceméně dosáhnout.

Změna složení školního kolektivu může mít ovšem také opačné důsledky. Slušné a studijně úspěšné dítě, které bylo na základní škole vysmíváno či dokonce napadáno hordou těžce průměrných a kázeňsky problémových dětí, bude na gymnáziu zažívat velmi úlevný pocit, neboť názorově a hodnotově splyne s podobně založenými dětmi.

Změnou ve vnímání rodičů zcela zásadní, pro niž o přijetí dítěte na víceleté gymnázium v podstatě usilují, je odlišný charakter výuky, který do značné míry počítá s aktivním a samostatným přístupem žáků ke školním úkolů. Z toho pak plynou také zvýšené studijní nároky, včetně větší míry nutné domácí přípravy. Povaha studia na nižší střední škole bude od dítěte pravděpodobně vyžadovat jistou samostatnost při vyhledávání a zpracování informací. Nezbytným předpokladem k naplnění těchto požadavků je přihlášení do veřejné knihovny, pokud jí dítě dosud nenavštěvuje, kde kromě tištěných publikací získá také přístup k internetu (alespoň v naprosté většině knihoven).

Základní instrukce k obsluze počítače a práci s internetovým prohlížečem mu jistě zprostředkuje personál knihovny, což mu umožní beze studu využívat také informační centrum ve své nové škole (opět existuje téměř na každém gymnáziu). Na další bude tato jeho schopnost prohlubována přímo v rámci výuky.

Dítě patrně prožije po nástupu do primy lehký šok z nových nároků a pravděpodobně prodělá určitý prospěchový propad. Je otázkou, zda o tom dopředu mluvit, neboť by jej skutečnost, že rodiče se zhoršením známek počítají, mohla neblaze demotivovat. Pokud ovšem k podobnému propadu dojde, je namístě nabídnout maximální pomoc a vyjádřit dítěti své pochopení.

Za normálních okolností by zhruba po prvním pololetí školního roku měly důsledky všech změn spojených s přechodem na víceleté gymnázium v podstatě odeznít.