Jak vybrat letní tábor

Co mohou rodiče udělat pro to, aby takovým situacím, které nemusejí skončit vždy jen zklamáním, ale někdy mohou dítě přímo ohrožovat, předešli? Jak v současné škále bohatých nabídek vybrat pro děti letní tábor, který by jim měl přinést odpočinek a nějaké to dobrodružství, a přitom by se tam o děti měli starat výchovní pracovníci na takové úrovni, aby je alespoň nedeformovali a zajistili jejich bezpečnost?

Naštěstí je mezi námi stále dost nadšenců s vysokou zodpovědností, kteří prací s dětmi a táborovými aktivitami přímo žijí. Ale právě proto, že možnosti a kvalita nabízených táborů je velmi různá, měli by rodiče zvažovat všechny jim dostupné možnosti a tábory pro své děti vybírat velmi pečlivě.

Nejvíce možností, jak získat objektivní informace, je u táborů, které pořádá nějaké dětská organizace nebo občanské sdružení – zvlášť pokud je tábor završením celoroční činnosti s dětmi. V takových případech mají rodiče možnost promluvit si s dětmi, které do příslušného oddílu chodí, které již na táboře byly, mohou si prohlédnout třeba táborovou kroniku, fotografie z akcí apod.

Letní tábor jako završení celoroční činnosti je tedy svým způsobem ideální, ale mnoho dětí nemá možnost se činnosti nějakého oddílu účastnit. Pak musejí rodiče vybírat tábor z „neověřené“ nabídky.

Pokud se rozhodnou pro tábor na základě nějakého nabídkového letáčku nebo nabídky na internetu, a neznají nikoho, kdo by jim mohl sdělit své konkrétní zkušenosti, měli by si nejprve zjistit co nejvíce informací o provozovateli tábora.

Je určitě dobré také zjistit, zda byl tábor provozován již dříve, jaká je náplň jeho činnosti, jak může provozovatel tuto činnost doložit apod.

Rozhodně není na místě bát či stydět se zeptat na vše, co nás zajímá. Např. na to, kolik bude na táboře dospělých, jak jsou staří, jaké mají zkušenosti s prací s dětmi, jak bude zajištěna bezpečnost dětí, kdo bude na táboře vařit apod. A rozhodně očekávejte na své otázky konkrétní a jasné odpovědi. Odpovědi nejisté a vágní jsou vždy podezřelé.

Rodiče také mají mít možnost se dostatečně včas seznámit s výchovnými pracovníky tábora a popovídat si s nimi. Varovným signálem určitě je, když provozovatel tábora není schopen takové setkání vedoucích a rodičů zorganizovat, protože vedoucí shání na poslední chvíli.

Užitečné také může být, když se několik rodičů rozhodne svěřit děti na tábor jednomu provozovateli – to může být určitou „silou“, která např. schůzku s vedoucími prosadí.

Základní poučení o tom, co by mělo být na letních táborech, by mohly poskytovat např. rodičovské rady a kluby při školách. Bylo by jistě také užitečné, kdyby na školách vznikaly jakési „banky“ zkušeností s tábory, jichž se žáci školy zúčastnili. Možná by také nebylo od věci vždy po prázdninách věnovat část třídních schůzek zkušenostem s letními tábory.