tisk-hlavicka

O vlaštovičkách

24.3.2003

František Halas:
Vlaštovičky, vlaštovičky,
povídalky, švitořičky,
už nám z dálky jaro
na domov se celé třesou.

Dvě pohádky a jedna tvrdá realita o vlaštovkách

I když mi to asi nebudete chtít věřit, ale i k nám do Kalifornie přinášejí jaro vlaštovky. Trochu jiný druh než k nám do Čech. Trošku větší a barevnější, jako mnozí ptáci v Americe (jak všichni rádi žertujeme - nejen ptáci).

Už letos dorazily, jako každý rok na Sv.Josefa do misie San Juan Capistrano. V Capistrananu je uvítali jako každý rok vyzváněním zvonů a velikou slavnostní, která trvala několik dní. Vracejí se každý rok z Argentinskeho městečka Goya po tisících a zase tam na zimu odlétají na svátek Sv. Jana Kapistranského, jak se česky říká patronovi téhle perle kalifornských misií, 23. října.

Zamilovala jsem si to půvabné pobřežní městečko ještě dřív, než jsem se dověděla, že tenhle v latinoamerickych zemích populární svatý, který se narodil v roce 1386 v italském Capestranu, byl, protože platil jako vynikající usmiřovatel sporu, vyslán v roce 1451 k nám do Čech, aby usmířil husity s církví. Jeho plamenná kázání o mukách pekelných moc ovoce nepřinesla a tak se vydal na tažení proti Turkům pod vedením Jana Huniyadyho. Podařilo se jim zachránit Bělehrad, ale oba krátce na to zemřeli na mor. Jaký to aktuální svatý, že?

Později žil v jeho misii jiný františkánský mnich celým srdcem páter O'Sulivan, který prý když uviděl majitele obchůdku, jak vlaštovky, které mu zadělaly zdi domku a chodník před krámem, vyhání vodou a koštětem, řekl:

"Pojďte vlaštovičky do naší misie, tam je místa pro vás dost."

Od té doby vlaštovky přilétají do misie každý rok. Vítají je zvony, zpěv dětí.

O jejich návratu do Capistrana byla napsána dokonce velmi pěkná populární píseň v roce 1939, jejím autorem je slavný skladatel šlágrů Leon Ren. Její originál ukazují v capistranskem misijním museu. Každý rok uráží vlaštovky 7 200 mil z argentinského pobřeží k nám do Kalifornie.

A nejen do Capistrana - i naše sídliště v Carlsbadu si vyhlédla jedna vlaštovčí kolonie za svůj domov. Ale se zlou se potázala! Mým sousedům sdruženým v asociaci majitelu domů, se to vůbec nelíbí. A vymysleli plán, jak je nenechat postavit si znovu hnízda. Už ve dvou dopisech nám sdělovali naléhavě svou strategii. Máme každou snahu o postavení hnízda zmařit proudem vody. Jako za času pátera O'Sulivana.

Na našem domě si vlaštovky architektky hnízdo nestaví, chybí jim trojúhelník v krovu, tak s nimi nemusím bojovat. Ale i tak bych je nechala. A smyla bych po jejich odletu jen to co nadělají (a je toho opravdu pžehnaně, jsou to větší ptáci než naše, jak jsem už napsala, mají tak 13 až 15 centimetrů bez roztřiženého ocásku a vyvádějí 4 až 6 mláďat).

V Německu na vesnicích dělají pro vlaštovky pod jejich hnízda takovou malou římsu, na kterou výkaly padají a tu po odletu vlaštovek sundají. Jejich užitečnost a pozorování jejich rodinného života je jim přednější. Vždyť taková vlaštovička nachytá během léta od půl do jednoho miliónů much, komárů a jiného létajícího hmyzu. Ale to naše asicianty nezajímá. Vědí, že dokud nejsou v hnízdě mláďata, mohou hnízda smýt a vlaštovky vyhnat. Nejsou to chránění ptáci a tak hurá na ně!!! Doufám, že mnozí z mých sousedů neuposlechnou, nebo nebou mít čas s vlaštovkami bojovat a my budeme moci s Clarisskou pozorovat, jak vlaštovky krmí své mladé. A říkat si všechny ty pěkně říkanky o vlaštovkách a o jaru, které nám přinesly.

Názory k článku (0 názorů)
Žádné názory zatím nejsou. Vložte první!




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.