Rovnost začíná ve školce

Jak by takové pozorování dopadlo právě ve vaší MŠ?

Začátkem září zahájil ministr práce a sociálních věcí projekt zaměřený na prosazování a zajištění rovnosti žen a mužů. Hlavním výsledkem projektu bude návrh na vytvoření institucionálního mechanismu pro zajištění rovnosti žen a mužů. Partnerem České republiky je v tomto projektu Švédsko – členská země EU, která je často uváděná jako země stojící v popředí v oblasti rovnosti žen a mužů.

Při setkání s paní Asklöfovou, koordinátorkou projektu ze švédského Národního úřadu pro zaměstnanost, jsem musela zodpovídat řadu otázek. Například, proč se české ženy nesnaží o větší účast na společenském dění, proč nevstupují ve větší míře do politiky. Mým vysvětlením bylo, že jde zřejmě o nedostatek sebevědomí, nedostatek času a celkové společenské klima, na kterém se nemalou měrou podílejí reklamy a ženské časopisy, které spoluvytvářejí modely chování. Shodly jsme se, že taková situace, jakou lze najít v severských zemích, je unikátní i na jiných místech Evropy.

Zmínila jsem středoevropský projekt ekologických mateřských škol Archa 21, který Agentura Gaia koordinuje v České republice. Začal průzkumem situace v Čechách, v Německu a v Polsku. Dotazník (vložený v Informatoriu 3-8 č. 6/2002 – pozn. red.) byl zaměřen zejména na vnější podmínky v mateřských školách, jako jsou otázky k pedagogické výchově v oblasti životního prostředí a praktické aspekty výchovy v této oblasti.

Z naší strany jsme k otázce, jakou roli hrají při výchově dětí tematické okruhy, jako jsou např. „vzájemné vztahy v přírodě“, „spotřební chování“, „výživa“, „náboženství“, dodali „gender otázky“. Pro termín „gender“ neexistuje český ekvivalent, a tak otazník, který byl u tohoto slova ve vyplněném dotazníku, se týká neporozumění termínu. Nicméně téma jako takové je otazníkem samo o sobě, jak při pečlivějším pozorování vyjde najevo.

Od paní Asklöfové jsem se dozvěděla, že ve Švédsku se vede dlouhodobý dialog o rovnosti příležitostí a jejích důsledcích na stav společnosti. V mateřských školách prováděli pozorování i poté, co byl pedagogický tým vyškolen a přesvědčen o tom, že se v jejich zařízení měří chlapcům i dívkám stejným metrem. Nicméně skryté kamery vypověděly o něčem jiném. Při jídle sedávali chlapci a dívky pohromadě. Jídlo bylo uprostřed a každý se obsluhoval sám. Nainstalovaná kamera však prozradila, že jídlo „distribuovala“ děvčátka, a to zcela samozřejmě, či na základě mimoslovní komunikace. Stačil malý náznak.

Na základě tohoto zjištění rozdělili v pokusné školce chlapce a dívky k samostatným stolkům, aby se najedli odděleně. Zatímco dívenky se v klidu podělily o společné jídlo, u chlapeckých stolků vypukla bitevní vřava o společné sousto. Po napomenutí a poučení se chlapci uklidnili a začali si říkat kamarádům v sousedství o jídlo. Jaké bylo jejich překvapení, když obsluha nefungovala a jídlo samo na talíř nepřicházelo. Poté, co byli přítomnými dospělými poučeni, že je potřeba poprosit, všímat si, aby se dostalo na všechny, vyhovět prosbě kamaráda, se konečně najedli. Dívkám se dostalo poučení, aby se nebály projevit a byly průbojnější.

Vzpomněla jsem, že v českých mateřských školách se jídlo servíruje přidělené na talířích. Podobně tomu bývá i v rodinách. A tak chlapečkové a holčičky vyrůstají obsluhováni, bez možnosti vnesení osobního požadavku, bez možnosti učit se vzájemným vztahům při této základní sebeobsluze. Chlapci nemají příležitost slušně požádat o to, co chtějí, a posloužit druhým, kteří o obsluhu žádají. A tak rostou, až vyrostou v dospělé muže, kteří se dříve či později osvobodí od matčiny péče a jejího automatického servisu. Zpravidla přejdou do podobného systému v partnerském vztahu a koloběh pokračuje ve vztahu k jejich dětem. Na společenské rovině pak vidíme dospělé muže, nejviditelněji na politických postech, kteří se sice nevrhají s bitevní vřavou na talíř s potravou, ale dělají totéž na politické scéně, kde se cílem jejich boje stávají mocenské posty, zdroje informací a peněz.

Společnost je na tento způsob chování zvyklá. A tak jsem moc zvědavá, co se za těch šest set tisíc eur, které Evropská unie do projektu vložila, v Čechách změní.