Dostali jste také petici?

Mozna i Vam uz prisla mailem tato petice :

> > PETICE>> USA jsou v tuto chvili pripraveny vyhlasit valku.>

> > PETICE>> Nachazime se

>dnes v celosvetove nerovnovaze, ktera by> mohla vest ke treti svetove

>valce. Pokud se proti tomu> take vyslovis, OSN prave sbira podpisy, aby

>zabranila> tomuto tragickemu deni.> Prosim OKOPIRUJ tento mail do

>zabranila> noveho

>mailu, napis sve> jmeno na konec seznamu, ktery je dole pripojen a

>posli>

>to vsem lidem, ktere znas. Pokud obdrzis seznam s vice> nez 500 jmeny,

>posli jednu kopii na Organizaci> Spojenych Narodu: inquiries@un.org> Take

>pokud se rozhodnes nepripojit sve jmeno, prosime> te jmenem vsech, kteri

>pracuji na tom zabranit> katastrofe celosvetoveho meritka, nemaz tento mail

>a> posli tuto petici dal.>>>

Patří k ní ještě stejně znění v němčině a španělštině a ke mne dorazila s 499 podpisy.

Protože mi není jedno jak se ruší mír na zemi, tak jsem ji poslala dál a dnes mi přišla odpověď, která ve mne vyvolala potřebu zareagovat víc než jen odpovědi odesílateli:

"Děkuji za petici, už se ke mne dostala několikrát :) Obávám se, že stejně to k ničemu nepovede, protože USA si hrají na světového četníka a to co rozhodně OSN si k srdci nevezmou a do válku stejně půjdou :(("

Možná jste tu nebo podobnou petici už dostali a pomýšleli jste si to samé nebo něco podobného. Jenže já si myslím něco naprosto jiného. Možná že petice k ničemu oficiálnímu nebude, ale k něčemu možná přece - každý, kdo ji posílá dál si sám pro sebe ujasní, nakolik s takovou válkou souhlasí a nakolik je proti. A to už má hodně velkou cenu - hlavně pro státy jako je Česká Republika, které nejen, že do války jdou, ale ještě se ženou do první linie. Kdybych teď byla v Čechách určitě bych šla pořádat demonstrace a sbírala opravdové podpisy proti účasti naší republiky v tomhle 'konfliktu'. Vládnou nám sice politici, ale už pár let musí poslouchat i hlas lidu, tedy nás a když nás bude nesouhlasit dost, tak se něco může i změnit. Naše budoucnost, a že účast ve válce rozhodnutí, a to velmi jasné, o naší budoucnosti je, nám přece jedno není a zvlášť nám, kteří se děti mít snažíme, případně už děti máme, a chceme pro ne krásný a mírový svět ve kterém mohou žít, by mělo jít o to, aby nás stát nakládal se svými penězi uvážlivěji (co třeba zafinancovat pár center aktivního porodu) než na válčení.

Nechci se pouštět do politického rozboru situace, snad jen malé zamyšlení - před 15 lety u nás také nebyla demokracie, ale nakonec jsme si to vyřešili sami. Byli bychom snad radši, kdyby k nám někdo hodil pár bomb aby nám 'pomohl'? Možná, že se ta situace srovnávat nedá, ale možná, že ano. Pod každou vládou žijí stejní obyčejní lidé jako my. Pracují, milují se, mají děti a chtějí je vychovat. A přejí si mír. Možná někdo může víc cestovat a někdo ne (ale to může být stejně kvůli režimu jako kvůli penězům), možná někdo vidí film celý a jiný ne (ale cenzura funguje i v demokratických zemích), možná je i víc rozdílu mezi jednotlivými zeměmi. Ale pro mě je jedno jasné - každý by si před svým prahem měl zametat sám. Protože se také může stát že někdo je spokojený s vyblýskaným čisťounkým betonem a někdo s prachem se slepičincemi.

Proto Vás všechny prosím - pokud s naší účasti ve válce nesouhlasíte, dělejte aktivně něco. Nemusíte chodit na demonstrace, možná stačí dopis nebo mail Vašemu poslanci a senátorovi. To nezabere až tolik času a pokud takových nesouhlasných dopisu přijde hodně, možná se i něco stane. Možná.

Anebo se vlastně za posledních 15 let ani tolik nezměnilo?