Mám za sebou další důležitý bod svého osobního vývoje … byla jsem poprvé na oddělení plastické chirurgie.
Už slyším kamarádku Danu: "Proboha, už i ty? Tak nepřirozené, tak ponižující…" Budu ji muset zklamat, protože jsem si nechala pouze odstranit dvě mateřská znaménka. Přesto tento můj zážitek stojí za zmínku.
Ze začátku jsem měla trochu strach, ale jak se později ukázalo, celkem zbytečně. Byla to totiž překvapivě příjemná zkušenost. Soukromá klinika ve mně zanechala zvláštní pocit. Příjemné prostředí, pochopení, důvěra. Najednou nebylo vůbec těžké představit si sebe na operačním sále při vylepšování vnad nebo rtů. Zatímco paní doktorka kontrolovala svou práci, rozhlížela jsem se ordinací. Můj pohled neustále přitahovaly obrázky známé jako Před a Po. Vrásky. Bez vrásek. Obličej paní doktorky naznačoval, že je s vyhlazovacími injekcemi kamarádka nejenom profesně.
"Paní doktorko, a ty injekce opravdu fungují?"
Začala si přísně prohlížet můj obličej. Cítila jsem se trochu jako stoletá želva v zoo.
"Myslím, že to nepotřebujete," ukončila prohlídku.
Byla jsem z toho zmatená. Samozřejmě jsem věděla, že se mi kolem očí tvoří jemné vějířky (každé ráno jsem je pečlivě prohlížela v zrcadle), ale přišly mi roztomilé. Až doteď…teď jsem měla jenom pocit, že mi obličej bez vrásek prostě nechce dopřát. Asi jsem na ni civěla dost dlouho, protože po chvíli ukázala na svůj obličej a povídá:
"Já jsem na sebe vymoženosti plastické chirurgie nikdy neaplikovala. Možná proto, že toho mám dost v práci."
"Nezlobte se, ale vaše pleť je tak pěkná, že se mi tomu nechce věřit."
Doktorka se jenom usmála a začala něco psát do mé karty. Ve dveřích jsem si neodpustila otázku: "Tak čím to je?"
S úsměvem mi podala ruku a povídá:
"Anew Pure O2 od Avonu. Někdo tomu říká Malý zázrak. Já bych spíš řekla Kyslíková bomba!"
Možná se jednou přece jen odhodlám využít služeb plastické chirurgie. Ale bude to za hodně, hodně dlouho. Mám přece Anew Pure O2!