Sourozenecké konstelace aneb o rivalitě

Když já začala se snahou tvořit písmenka v písance, ona se rozvalovala v peřince. Když já jí zavazovala botky, abych jí co nejrychleji dopravila ráno do školky, ona krčila prsty u nohou a říkala:“Ty máš ráno tak nepříjemnej hlas!“.Když já začala chodit s Jakubem, nemohl pochopit, že stále vodím svou sestru ráno ke škole, i když už každá máme školu jinde a jí je třináct.

Když jsem se já vdávala, ona byla pouhou z davu, když mě v kapli maturitně „vzývali“ a „blahořečili“ ona byla jen sestrou té úspěšné v černých šatech.

Byly a jsme každá na jiné koleji. Možná to je roky mezi námi, možná povahou, možná úplně jinou výchovou, kterou jsme si zakusily. Snad právě proto jsem se rozhodla pro experiment a sama se stala pokusným „zvířetem“. Vytvoříme kompaktní dětskou skupinu, s co nejmenšími věkovými odstupy a pod stejným výchovným tlakem rodičů. „Uvidíme, co to udělá!“, říkali jsme si s Jakubem, načerpali informace (co které sourozenecké konstelace obnáší, jak které dítko povzbudit) a dali se do toho. Povedlo se. A pak vše následovalo v rychlém sledu….

Prvorozená je učiněný vzor soutěživosti, odpovědnosti, svědomitosti a chytrosti. Na straně druhé také věčný „prudič“ rodičů nevýslovným puntičkařením, lpěním na rituálech a katastrofickými scénáři typu:“To nestihneme!“, „Máme bačkůrky ?“, „Že mi nevzali Ladě dudlíka?“ a podobně. Občas si potřebuji vzít na nějaké její věty párátko, to, když jich mám přeplněnou čelist.

Druhorozená je typicky rozporuplnou osobičkou. Dokáže být milou vtipnou dobrosrdečnou tatínkovou holčinkou, stejně tak jako vyjevenou, nekomunikující a věčně řvoucí a ječící jezinkou, která je neustále myšlenkami mimo a zase neví, kde si nechala bundu a čepici. Je to ta, která si začne prohlížet obrázek uprostřed silnice a bude upřímně překvapena těmi rychlými pohyby, které jí z vozovky odstranily. Nad ní se občas třepu v děsivé křeči a vnitřně na sebe křičím: „Hlavně neudeřit, ona za to nemůže, vždyť to ani neví!!!“

Třetí narozená je typický benjamínek. Nejdříve nejvíce chráněné dítko (už bylo před kým chránit), je dnes víceméně nejvíce stíhaným dítkem pro svou buldočí povahu a co se týče škození těm starším. Tento okouzlující usměvavý anděl je také netrpělivý, temperamentní, vzpurný usurpátor, podle kterého musí vše jít. Občas se přistihnu, že držíme hlavy těsně u sebe, obě vidíme rudě a kouří se nám od nozder obláčky s heslem –Kdo z koho!!!

Myšlenkový pochod „oranžomikinové“ Terinky: „Jestli spadneš už teď, máš smůlu! Hahaaa, pojedu já!!!“

Když jsem dokončila tyto vyčerpávající charakteristiky povah, je Vám jasné, že míra rivality se mezi těmito postavičkami přelévá a jak přílivová vlna se valí přes celou naši rodinu. Topíme se občas všichni. „To je moje mamíííí, ať mi to dá!!!!“ „Já tu byla první, ty jsi říkala, že když tu budu první…!!!!“ „Proč Terka může a já nemůžu !!!!“ „Já chci taky modrý punčocháče!!“ To jsou věty, s kterými vstáváme místo ranního pozdravu a stejně tak i uléháme. Pokud se mi podaří odloupat dcerkám zakleslé prstíky z vlasů, mohou i spát každá ve své posteli. Občas jsou do sebe zakouslé tak, že řešením je jen manželské letiště. A je úplně jedno, které dvě to jsou (ostatně už i zakleslou trojici jsme zaznamenali). Pokud chcete znát nějaké řešení hodné rodiče nezbaveného smyslů, musím zůstat mlčet. Většinou mi totiž nezbývá nic jiného než čekat na řešení jejich a vybízet k domluvě bez pěstí. Občas je nemateřsky srovnám po zadečkách a jdu se vydýchat do koupelny.

Ani ten, kdo má pocit, že myslí na blaho svých dětí tím, že jim zajistí kamarády a spoluhráče na celé dětství, neví, do čeho se vlastně řítí. A já to nevěděla a nevím taky (jak moudře zařízeno). Pokud však chcete, aby se děti naučili přirozeně trpělivosti, pořiďte si jich víc (ostatně ruce má každá mamča opravdu jen dvě). Pokud chcete, aby se naučili toleranci, budete muset na počtu také zapracovat (co jiného jim zbývá, když jsou každá z tak jiného soudku). Pokud chcete strhnout svou vyváženou psychiku, pořiďte si jich víc. Pokud chcete vidět tři usměvavé andílky, jak si dělí na tři hromádky pytlík bonbónů, pořiďte si jich víc. Pokud se chcete neustále zmítat na pochybách, zda každému dáváte to, co potřebuje, pořiďte si jich víc. Pokud chcete denně řešit spor, která je v právu, a která se domáhá pouhou vahou argumentů či škrábanců, pořiďte si jich víc. Ostatně ona i ta rivalita ve třech má něco do sebe…

Nakonec s tou mírou rivality, soutěživosti a snahy urvat si pro sebe od rodičů nejvíc pro své já, se budete muset nejvíc porvat Vy sami….

Alespoň už víte, proč mám šrámy v obličeji jak statný námořník a tik v levém oku.