Je mi to moc líto…

Když kanadské televizní zpravodajství začíná záběry Prahy, nemusí to být nic povzbuzujícího. I když by si někdo mohl stěžovat na obecný nedostatek informací o naší malé zemi v zahraničních mediích, vlastně není o co stát. Protože většinou platí: zajímavé zprávy rovná se negativní zprávy. Takže ta pozornost věnovaná zaplavené Praze mi připomněla - ano, to znamená, že situace je opravdu TAK vážná.

Pavel mě budil brzo ráno, ať se jdu podívat na internetové zpravodajství. Krumlov, Budějovice, Praha… místa která jsem znala. Měla jsem fakt na krajíčku. Těžko říci, koho nebo čeho litovat víc. Historických památek, které vydržely celá staletí a teď jsou zničené během několika hodin, obyčejných poctivých lidí, kteří přicházejí o domovy, do kterých vložili tolik let života, a nebo těch ubožáků, kteří se v době, kdy všichni drží pohromadě, neštítí vykrádat zachráněná auta a objekty.

Tady je takové horko, že než dověsím prádlo na konec šnůry, mohla bych ho téměř ze začátku sbírat, kanadští farmáři pro devastující sucha bankrotují a na druhém konci světa – záplavy. Svět má do spravedlivého rozdělování prostředků hodně daleko a o počasí by to mohlo platit dvojnásobně.

U snídaně jsme řekli o záplavách dětem. Honzova okamžitá reakce byla: “A dostali se všichni lidi včas do bezpečí?” . Tou otázkou mi připomněl to, co se mi honilo hlavou při čtení zpráv o záplavách. V oblasti Himalájí teď zahynulo za podobných okolností devět set lidí. Záplavy v Čechách si vyžádaly deset obětí. Každý ztracený lidský život je bezesporu tragédií, každé číslo vyšší než nula je nepřijatelně vysoké, pokud počítáme mrtvé. Ale - uvědomila jsem si ten propastný rozdíl, když vidíme záběry z přírodních katastrof ze zemí tzv. třetího světa. Malá informovanost, špatná konstrukce domů a komunikací, neregulované řeky, špatné hygienické podmínky, nedostatek finančních prostředků, težké techniky, pitné vody, základních potravin a léku jsou často důsledkem tisícových ztrát na životech. Česká republika patří mezi ty šťastnější země ( i když se nám to možná někdy nezdá). Takže až všechna voda opadne a budou se vyčíslovat škody, budou to čísla s mnoha nulami. Ale bude to v korunách, případně v EUR. Neuvidíme čísla s několika nulami, za kterými by bylo připsáno “lidských životů”. Nechci v žádném případě zmenšovat tragičnost tragédie, které jsou teď lidé ve Střední Evropě svědky. Jen jsem si uvědomila, že by mohlo být mnohem, mnohem hůř.

Chápu, že moje povídání teď vypadá jako mlácení prázdné slámy. A ono to asi ani nic jiného není. Já totiž nebudu muset vyklízet bahno a leklé ryby z našeho obývacího pokoje, ani si dělat starosti s tím, jak zaplatit opravu domu, který už je zatížen hypotékou. Chtěla jsem jen vyjádřit solidaritu se všemi těmi, kteří tyto a další problémy budou muset v nejbližších dnech, týdnech a měsících řešit. Protože to je téměř to jediné, co na tu dálku mohu udělat.