tisk-hlavicka

Svátky klidu a šílenství

21.12.2001 Silná Magda 1 názor

Popadne mne to každý rok. Tak proč ne i letos. Vždy před vánocemi mám pocit, že vše co čekalo jedenáct měsíců, právě teď už nepočká. A nejsem jediná bytost ženského pohlaví, kterou to před vánocemi cloumá.

Když jsem začátkem prosince v jednom megamarketu se zařízením pro domácnost chtěla koupit tak přízemní a titěrné věci jako připínáčky na nástěnku, málem mne to převálcovalo. Všude postávali muži všech věkových kategorií laxně zapřaženi do svých vozíků, ženštiny kdesi pobíhaly a oni brunátněli až k větě:"Kde zase ta máma je?" Uvědomila jsem si, že jsem stejná. Nevím, kdo nám tohle dal do vínku, ale přimlouvala bych se za větší umírněnost. Je zvláštní vidět, jak mravenčí lidičkové nakládají v době adventu všechny ty nové postele, skříně, nábytek, koberce a vše kvůli svátkům pohody. Pcha, jaké pohody, když se manželé kvůli tomu, desetkrát dostanou do varu ještě než dojedou do obchodu, protože má každý jiný názor nejen na ceny, ale i na podstatu koupě - tedy, zda se má uskutečnit.Nemluvě o tom, že mi opravdu nepřijde moudré dát si nový koberec na svátky, kdy se počítá s množstvím plných stolů. S tím, že děti budou moci to, co jindy ne, a tudíž i ten koberec má větší pravděpodobnost, že těm nájezdům Avarů s tunami drobků podlehne. Letos jinak.

Řekla jsem si a zavřela ústa na deset západů. Nebudu už mluvit o všech nedodělcích, které bych v době předvánoční chtěla sprovodit ze světa. Snad tím Kubovi přinejmenším zlepším náladu, respektive nezkazím. Funguje to, mohu potvrdit. Poprvé jsme se při nákupu všedních potřebností k sobě chovali jako pár a ne pejsek s kočičkou. Domů jsme dorazili spokojeni, že letos nebudeme řešit žádné konflikty a přes tuto idylu mne málem trefil šlak. Kuba sám a dobrovolně rozhodl, že nám pod stromeček nadělí světlo v předsíni. Ne, že bychom až do teď nesvítili, to ne. Bohužel, žárovka na kabelu pro mne nikdy nebyla vrcholem estetického cítění, jakže má vypadat osvětlení. Kuba sám zprovoznil a já byla šťastna (že by stačilo pouze ignorovat to, co Vás každodenně přivádí k šílenství a muž by sám během příští pětiletky udělal?).

Každopádně mne tato milá příhoda naladila tak, že jsem se rozhodla, že udělám vánoce hezké tento rok i dětem. Nejen dárky pod stromečkem, ale hlavně atmosférou adventu. Začala jsem perníčky. "Holky, pomůžete mi upéct perníčky? Těsto už máme, tak mi pojďte pomoci ho vyválet a vykrajovat." Pominu-li, že nejvíce ho holky vyválely po zemi, že vykrajovátka máme z poloviny za linkou a druhou půlku než umyji, aby se dala ještě použít, tak budu dřív šedivá, vydařilo se. Holky byly nadšené, i přesto, že těsto se mi opravdu "povedlo." Když jste ho vyváleli na placku o velikosti, kam se i nějaká ta formička může zabořit, vrátilo se do původní velikosti ping-pongového míčku - trochu jako guma. I to mi holky odpustily, ostatně tak tolerantní děti jako když mají pocit, že Vám pomáhají a že bez nich byste si ani neškrtla, už asi nikdy neuvidíte (já osobně jsem si své předsevzetí - za hezčí vánoce - musela opakovat několikrát). Perníčky, vyzdobený byt, to už si Majda může odškrtnout. Nevím, kdo mi namluvil, abych jednou večer místo pohádky vyprávěla o tom, jak bude probíhat náš Štědrý den. Od té doby to mám na talíři každý den:" A kde už jsme?" Myšleno prstem na kalendáři a datu 24.12. A tak Majda každý den odškrtává a každý den orosí mé čelo větou typu:" Tak už umyj okna a vyper záclony, ať může Ježíšek přijít." Nebo:"A kdy si už oblékneme ty šatičky a nazdobíme stůl?" prostě předvánoční nálada u nás vládne každým coulem, počínaje ubrusem propáleným od spadlého františka a nekoupenými dárky konče.

Jenom na jedno v tom předvánočním shonu nezapomeňte. Než k Vám přijde Ježíšek musíte za A)opravdu dobře v místnosti s dárky a stromečkem vyvětrat.Protože, jak jinak vysvětlíte, že je v místnosti teplo, a přesto Ježíšek přiletěl oknem a nastěhoval dárky? Aha, nevíte. Tak už alespoň víte, čemu předejít (to není z hlavy mé, nýbrž dětské).

A za B) až za Vámi přijde Váš andílek a nevinnou otázkou s bezelstným pohledem se Vás zeptá :"A maminko, co vy vždycky děláte s tatínkem, když se zamknete v pokoji a ozývají se takové podivné zvuky?" Přestože Vás polije horko,červeň ve tváři a krve by se u Vás nedořezal, hlavně zachovejte klid. S hlasem plným všednosti se zeptejte:" A co myslíš těmi zvuky, jaké zvuky?" "No, je slyšet takové štrachání a dlouho se večer svítí." Zřejmě Vás to trochu zviklá a budete mít pocit, že se zachráníte. "A kdy jsi to slyšel naposledy?" "Teď před vánoci." Už jste doma a zachráněni. Žádná první lekce sexuální výchovy se nekoná. Už zbývá jen taktně slovně vybruslit a opravdu si ty letošní vánoce užít. V době před nimi i během nich.

A já Vám přeji, abyste pod vánočním stromkem našli vše, po čem toužíte....blízkost těch nejmilejších, jejich rozzářené, užaslé oči a zatajený dech. Ostatně víte o dárku, který je nad to...Já ne.

Názory k článku (1 názorů)
až budou holky větší sally 21.12.2001 18:40




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.