Odešla jsem z MŠ

K odchodu z mateřské školy mne vedlo kromě osobních důvodů (ale nikoli finančních) i to, že v dnešních mateřských školách je dost často všechno, jen ne pohoda s laskavými, důslednými a trpělivými učitelkami.

Vím, že to ředitelky nemají lehké. Aby nalákaly rodiče, vyplní čtyři dny v týdnu různými zájmovými kroužky (angličtina, plavání, flétna, keramika atd.). A je pravda, že rodiče takovéto aktivity vyžadují. Takže vzniká trochu začarovaný kruh. Pokud zájmové kroužky probíhají přímo v mateřské škole, je problémů méně. Stává se ale často, že kroužky probíhají mimo mateřskou školu, navíc se obměňuje počet dětí v různých kroužcích. Místo toho, aby učitelka měla podmínky a čas pro základní činnost s dětmi, musí hlídat hodiny, aby včas připravila pro kolegyně tu či onu skupinu dětí odcházejících na plavání, do keramického kroužku atd. Poté se většinou spojují zbývající děti ze dvou tříd do třídy jedné.

Stihla jsem s dětmi vždy vše, včetně účasti na čtyř až pěti výtvarných soutěžích ročně v rámci Brna-města. Měla jsem však pocit značného tlaku na děti i učitelku. Pokud jsme za této situace odešli na vycházku o dvacet minut později, než bylo naplánováno, bylo mi to vedením mateřské školy vytýkáno. Klidu a pohodě v práci to moc nepřispívalo.

Je módní být „Zdravá MŠ“, být v projektu „Začít spolu“, popřípadě si najít jiný směr. Pokud se ovšem zásady uvedených projektů uplatňují např. tím, že se dětem opakuje „budete-li jíst vejce a párky, budete moc nemocné“, mají děti pouze stres z toho, že jim doma rodiče někdy opravdu párek na talíř položí. Asi je nutné zvážit, zda jsou právě děti předškolního věku tím vhodným prostředníkem k tomu, abychom vychovávali rodiče např. ke zdravé výživě.

Zdá se mi, že podobné projekty se snaží trochu násilím nutit děti, případně učitelky, do všeho možného, jen ne do toho, co je dětem přirozené. Pro děti předškolního věku by základní činností měla být hra – pod vedením laskavého, důsledného, trpělivého a zodpovědného pedagoga. Dokud ale budou rodiče vybírat mateřskou školu podle počtu zájmových kroužků a dokud budou své děti pokud možno do všech kroužků přihlašovat, zůstane moje představa o mateřské škole, kde panuje přátelská až rodinná pohoda, jen snem. I když věřím, že takové mateřské školy existují.