tisk-hlavicka

Sociální dávky

22.5.2001 2 názory

Přehled sociálních dávek pro pěstouny.

I.ČÁST - VYSVĚTLENÍ POJMŮ (oprávněná osoba, žadatel, nároková (obligatorní) dávka, nenároková (fakultativní) dávka)

II.ČÁST - ŽIVOTNÍ MINIMUM  (zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu)

III.ČÁST - DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)

 III.1. PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ NÁROKU NA DÁVKY  STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

 III.2. VYSVĚTLENÍ POJMŮ (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nezaopatřené dítě)

 III.3. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

 Odměna pěstouna

 Příspěvek při převzetí dítěte

 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

 III.4. DALŠÍ DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

 III.4.1. Vysvětlení dalších pojmů (závislost dávky na výši příjmu, společně posuzované osoby, příjmy)

 III.4.2. Obecné dávky státní sociální podpory

 Přídavek na dítě

 Sociální příplatek

 Příspěvek na bydlení

 Příspěvek na dopravu

 Rodičovský příspěvek

 Porodné

 Pohřebné

IV. ČÁST - ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE (zákon č.359/1999 Sb.,o sociálně-právní ochraně dětí)


I. ČÁST -VYSVĚTLENÍ POJMŮ

V jednotlivých částech naší publikace jsou používány určité pojmy, které je třeba vysvětlit. Nyní bychom vás rádi seznámili s těmi, které se prolínají celým textem. Pojmy, vztahující se ke  konkrétním dávkám nebo skupinám dávek uvádíme u kapitol, které  se těchto dávek týkají.

Oprávněná osoba - osoba, které je dávka určena.

Žadatel - o dávku žádá oprávněná osoba, pokud je však oprávněnou  osobou nezletilé dítě (popř. zletilá osoba bez plné způsobilosti  k právním úkonům), jsou k žádosti oprávněni zpravidla jeho  zákonní zástupci.

Nároková (obligatorní) dávka - dávka, na kterou vzniká nárok splněním stanovených podmínek. Po podání žádosti a zjištění, že podmínky byly splněny úřad rozhodne o přiznání dávky.

Nenároková (fakultativní) dávka - dávka, o jejímž přiznání rozhoduje úřad dle své úvahy, tzn. dávku přiznat může, ale nemusí. U fakultativních dávek má správní orgán větší možnost zjišťovat sociální situaci žadatele.

II. ČÁST - ŽIVOTNÍ MINIMUM

Pro oblast státních sociálních dávek i pro oblast sociální péče je společným právním, předpisem zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.  U státních sociálních dávek slouží k určení výše příjmů, do níž se dávky poskytují a pro určení výše jednotlivých dávek, pro většinu dávek  sociální péče je životní minimum hranicí, do které se dávky poskytují. Z toho důvodu uvádíme částky životního minima před přehledem těchto systémů.

Životní minimum tvoří dvě části - částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (dále jen částka na osobní potřeby) a částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen částka na domácnost). Životní minimum rodiny se stanoví součtem částek na osobní potřeby za každého člena a částky na domácnost (podle počtu  osob).

 Za částku na osobní potřeby občana se považuje

 1560 Kč měsíčně, jde-li o dítě do 6 let věku,

 1730 Kč měsíčně, jde-li o dítě ve věku od 6 do 10 let,

 2050 Kč měsíčně, jde-li o dítě ve věku od 10 do 15 let,

 2250 Kč měsíčně, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku,

 2130 Kč měsíčně u ostatních občanů.

 Za částku na domácnost se považuje

 1300 Kč měsíčně, jde-li o jednotlivce,

 1700 Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti dvě osoby,

 2110 Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby,

 2370 Kč měsíčně, žije-li v domácnosti pět a více osob.

Zákon o životním minimu rovněž stanovuje pro oblast sociální  péče druhy příjmů, k nimž se při zjišťování ekonomické situace  rodiny přihlíží a vymezuje okruh osob, které se při rozhodování  o dávce sociální péče společně posuzují. O příjmech a okruhu  společně posuzovaných osob podle zákona o životním minimu  hovoříme podrobně na začátku části o dávkách sociální péče.

Ke změnám částek životního minima dochází nařízením vlády ve chvíli, kdy úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5% od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto částek. Částky výše uvedené byly stanoveny nařízením vlády č.56/2000 Sb. s účinností od 1. dubna 2000.

III. ČÁST - DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

III.1. PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ NÁROKU NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ  PODPORY

Dávky státní sociální podpory jsou dávky nárokové, právní úprava je obsažena v zákoně č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Nárok na dávky státní sociální podpory vzniká splněním stanovených podmínek a nárok na jejich výplatu vzniká podáním písemné žádosti o přiznání (na okresní úřad podle místa trvalého  bydliště oprávněné osoby, a to na formuláři vydaném MPSV).

Dávky náleží občanům hlášeným k trvalému pobytu na území České republiky a dále náleží také cizincům s trvalým pobytem na území České republiky. Pro účely dávek státní sociální podpory se za trvalý pobyt považuje též pobyt cizince na území ČR hlášeného k pobytu , a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do  ústavní péče se podmínka přihlášení k trvalému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje. Podmínku trvalého pobytu může v odůvodněných případech prominout krajský úřad.

Rozhodnutí a oznámení o dávce

Pokud okresní úřad dávku nepřizná vůbec nebo v požadovaném  rozsahu, nebo odejme dávku, nebo zastaví výplatu dávky, nebo rozhodne o přeplatku na dávce, nebo přichází v úvahu více  oprávněných a úřad rozhodne, komu se bude vyplácet, vydá písemné  rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí je možné odvolání.

Zvláštností u dávek státní sociální podpory je však rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory. Pokud okresní úřad dávku  přizná, nevydává totiž písemné rozhodnutí, ale občana pouze informuje písemným oznámením. Pokud občan není spokojen, může u  okresního úřadu podat námitky proti postupu okresního úřadu, a  to do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky nebo ode dne  výplaty dávky. Na základě těchto námitek je okresní úřad povinen  vydat písemné rozhodnutí, proti kterému je možné odvolání. O odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí, odvolání se podává prostřednictvím okresního úřadu.

Druhy dávek státní sociální podpory

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

 1. přídavek na dítě,

 2. sociální příplatek,

 3. příspěvek na bydlení,

 4. příspěvek na dopravu,

 b) ostatní dávky

 1. rodičovský příspěvek,

 2. zaopatřovací příspěvek,

 3. dávky pěstounské péče,

 4. porodné,

 5. pohřebné.

III.2. VYSVĚTLENÍ POJMŮ

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má  trvat déle než jeden rok. Pokud stupeň zdravotního postižení,  určovaný posudkovým lékařem podle vyhlášky č. 207/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví stupně  zdravotního postižení a způsob jejího posuzování pro účely dávek  státní sociální podpory činí:

 20% - 49% považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

 50% - 79% považuje se dítě za dlouhodobě zdravotně postižené,

 80% - 100% považuje se za dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Posouzení zdravotního stavu provádí příslušná okresní správa  sociálního zabezpečení a to na žádost okresního úřadu, u kterého  občan požádal o dávku státní sociální podpory a uvedl, že  některý oprávněný nebo některá ze společně posuzovaných osob má  nepříznivý zdravotní stav.

Nezaopatřené dítě

A. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26 let věku, pokud

a)      studuje nebo se na pracovní uplatnění připravuje v zařízeních  pro občany se změněnou pracovní schopností,

b)       nemůže studovat nebo být výdělečně činné pro nemoc nebo úraz,

c)      pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemůže být výdělečně  činné.

B. Dále dítě do 18 let věku, je-li vedeno v evidenci uchazečů  o zaměstnání úřadu práce a nemá nárok na hmotné zabezpečení  uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné  zabezpečení nenáleží podle zákona o zaměstnanosti.

C. Za nezaopatřené dítě však nelze v systému státní sociální podpory považovat dítě, které je  poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového  zabezpečení.

III.3. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE JSOU:

 a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte - § 37 - § 39,

 b) odměna pěstouna - § 40,

 c) příspěvek při převzetí dítěte - § 41,

 d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla - § 42.

Na příspěvky podle § 37 až § 42 má nárok rovněž poručník dítěte  ustanovený soudem podle § 78 zákona o rodině, jestliže o dítě osobně pečuje. Nárok na příspěvky podle § 37 - § 40 má i osoba, která má zájem stát se pěstounem, bylo-li jí dítě dočasně svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu. Za rozhodnutí příslušného orgánu se v tomto případě považuje rozhodnutí okresního úřadu o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů podle § 15 zákona o pěstounské péči. Rozhodnutí musí být  pravomocné.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte § 37 – 39 zákona o SSP

§ 37

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě  svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle  odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní  potřeby dítěte a koeficientu 1.20, jde-li o nezaopatřené dítě,  použije se koeficientu 2.00.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle  odstavce 2 se částka na osobní potřeby dítěte násobí, jde-li  o dítě

 a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2.10,

 b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2.60,

 c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2.80.

(4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených  v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte  s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl  mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2.  Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů  podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte  stanoveného podle odstavce 2.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce  1 se vyplácí pěstounovi.

§ 38

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle  § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i  po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho  věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně  uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení  zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle  předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

§ 39

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží  příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen je-li vyšší, a to ve výši  rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Poznámky k § 37 - 39

Oprávněnou osobou je nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.  V případě, že dítěti náleží tato dávka ke dni dosažení  zletilosti, tak se nárok na ni zachovává i nadále, splňuje-li  dítě podmínky uvedené v § 38. Od dosažení zletilosti se tato  dávka vyplácí dítěti.

Výše příspěvku je stanovena jako součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,20, resp. koeficientu 2,00, jedná-li se o nezaopatřené dítě. Pokud dítě splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 § 37, při stanovení příspěvku se použije příslušný  koeficient.

Pokud se výše příspěvku váže na zdravotní stav dítěte, jeho posouzení provádí okresní správa sociálního zabezpečení na žádost okresního úřadu po zahájení řízení o přiznání dávky.

Odměna pěstouna

§ 40

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti  dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu  za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu  bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového  pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený  příspěvek.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě  svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby  pěstouna a koeficientu 0,50.

(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů, odměna pěstouna podle odst. 1  nenáleží.

Poznámky k § 40

Oprávněnou osobou a žadatelem o dávku je pěstoun. Při společné pěstounské péči manželů náleží tato dávka jen jednou. Pěstounům v zařízeních pro výkon pěstounské péče je poskytována odměna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí (§ 45).

Příspěvek při převzetí dítěte

§ 41

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který  převzal dítě do pěstounské péče, nebo osoba, které bylo dítě  před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče  svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12),  příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen  jednou.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na  osobní potřeby dítěte a koeficientu 4.00.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

Poznámky k § 41

Oprávněnou osobou a žadatelem o dávku je pěstoun.

Příspěvek se poskytuje jednorázově.

O přiznání příspěvku je nutno požádat do 1 roku ode dne převzetí  dítěte z ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jinak  nárok zaniká.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

§ 42

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má  pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má  nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně  zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na  odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové  vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního  motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou  činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70% pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných  výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti  kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut  v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je  pěstoun povinen prokázat, pokud tohoto příspěvku nepoužil  k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek  vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo  opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je  používal pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat  pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal  vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je  povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového  vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené  podmínky nesplňoval.

Poznámky k § 42

Oprávněnou osobou a žadatelem o dávku je pěstoun, který pečuje v  rámci pěstounské péče alespoň o čtyři děti, pokud zakoupil osobní automobil nebo zajistil jeho nezbytnou celkovou opravu a  nepoužívá jej pro výdělečnou činnost.

Žádost o příspěvek musí být uplatněna do 1 roku od nákupu vozidla nebo opravy auta, jinak nárok zaniká.

III.4. OBECNÉ DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

O dalších dávkách státní sociální podpory podáme pouze stručný přehled. U každé dávky uvádíme zejména, zda se vztahuje na děti v náhradní rodinné péči a zda je závislá na výši příjmu rodiny.

III.4.1. Vysvětlení dalších pojmů

Závislost dávky na výši příjmu rodiny znamená, že při stanovení  nároku na dávku se zjišťují příjmy v rodině. Rodinou se rozumí okruh společně posuzovaných osob. Nárok se v těchto případech stanoví tak, že se součet příjmů rodiny srovná s násobkem životního minima rodiny a koeficientu určeného pro tu kterou  konkrétní dávku. Pokud je příjem rodiny nižší než součin, vzniká  nárok na dávku.

Společně posuzovanými osobami jsou (s výjimkou příspěvku na bydlení):

a) nezaopatřené děti,

b) nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel  rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo  uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované  podle písmena b)

d) nezaopatřené děti a jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými  dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují  náklady na své potřeby.

Zákonem jsou stanoveny určité okruhy osob, které jsou posuzovány  automaticky spolu, i když by nebyla splněna podmínka, že tyto  osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své  potřeby. Jedná se o tyto okruhy:

a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče (za rodiče se i v tomto případě považují také osoby, kterým bylo dítě svěřeno na základě rozhodnutí příslušného orgánu); jsou-li rodiče rozvedeni, posuzuje se jako společně posuzovaná osoba  s nezaopatřeným dítětem rodič, s nímž dítě žije,

b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže jsou  hlášeni k trvalému pobytu v témže bytě [u rozvedených rodičů  jako a)],

c) manželé.

U sociálního příplatku jsou z okruhu společně posuzovaných osob  vyloučeny děti, které jsou svěřeny do pěstounské péče nebo do péče poručníka, včetně nezaopatřených dětí, kterým náleží  příspěvek na úhradu potřeb po dosažení zletilosti,  nezaopatřených dětí, jimž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že mají důchod, jehož výše je stejná nebo vyšší  než uvedený příspěvek, a děti svěřené do předpěstounské péče.

Pokud je skutečnost jiná než výše uvedenou úpravou  předpokládaná, může žadatel požádat okresní úřad o vyloučení  některé z osob z okruhu. Může tak učinit v případě, že spolu  prokazatelně nežijí nejméně tři měsíce.

Za osamělého rodiče se považuje ten rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň  tři měsíce.

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče  nahrazující péči rodičů se považuje:

a)      rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana  než rodiče (§ 45 zákona o rodině),

b)      rozhodnutí soudu o osvojení dítěte (§ 63 a § 74 zákona  o rodině),

c)      rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení (§ 69  zákona o rodině),

d)      rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem (§ 78 zákona  o rodině),

e)      rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě,

f)        rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany o svěření dítěte, které je v ústavu z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče budoucích osvojitelů (§ 69 zákona o rodině),

g)      rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany o svěření dítěte, které je v ústavu z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem (§ 45b zákona o rodině),

Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny  osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu, včetně  dětí v náhradní rodinné péči, podmínka, aby spolu trvale žily  a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však  nevyžaduje. Rovněž u tohoto příspěvku lze požádat okresní úřad  o vyloučení některé z osob z okruhu společně posuzovaných.

Příjmy

Okruh příjmů rozhodných pro přiznání dávek státní sociální  podpory je uveden v § 5 zákona č. 117/1995 Sb. Příjem rozhodný  pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny  připadajících na rozhodné období (rozhodné období je i u přídavku na dítě a u příspěvku na dopravu kalendářní rok, u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení kalendářní  čtvrtletí).

Vzhledem k šíři okruhu příjmů uvádíme pouze zjednodušený přehled  příjmů, které jsou započítávány:

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob  a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

3. příjmy z kapitálového majetku,

4. příjmy z pronájmu,

5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných  právu autorskému,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení,  zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, pokud nebylo pojistné zahrnuto  do výdajů,

b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí, s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,

c) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině,

d) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce,

e) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Za příjem pro nárok na přídavek na dítě se považují též  rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

Za příjem pro nárok na sociální příplatek a na příspěvek na  bydlení se považují též přídavek na dítě, rodičovský příspěvek  a zaopatřovací příspěvek.

III.4.2. Obecné dávky státní sociální podpory

Přídavek na dítě § 17 – 19 zákona o SSP

Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě. Přídavek je vyplácen osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Zletilé dítě si uplatňuje nárok samo, přídavek je vyplácen jemu. Dávka se vztahuje na děti v náhradní rodinné péči.

Tato dávka je závislá na výši příjmu rodiny. Poskytuje se nejvýše do trojnásobku životního minima rodiny.

Obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní rok.

Stanovuje se součinem částky na osobní potřeby dítěte a  koeficientu odstupňovaného podle příjmu v rodině.

Příjem v rodině dosahuje

násobek životního minima:                   Koeficient:

 do 1,1 .......................................... 0,32

 1,1 - 1,8.........................................0,28

 1,8 - 3,0.........................................0,14.

Sociální příplatek § 20 – 23 zákona o SSP

Oprávněnou osobou a žadatelem je osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Sociální příplatek se však neposkytuje při péči o dítě svěřené do pěstounské péče nebo o dítě svěřené poručníkovi, který o dítě osobně pečuje, včetně dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti, dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že má důchod stejný nebo vyšší než je uvedený příspěvek anebo o dítě v předpěstounské péči. O okruhu společně  posuzovaných osob při péči o jiné než svěřené dítě viz výše uvedený pojem "společně posuzované osoby".

Tato dávka je závislá na výši příjmu rodiny, poskytuje se do 1,60 násobku životního minima rodiny. Obdobím, za které se  zjišťuje příjem rodiny, je kalendářní čtvrtletí.

Výpočet se provádí podle následujícího vzorce:

                               ČMD x příjem rodiny

SP = ČMD ─   -------------------------------  

                        životní minimum rodiny x 1,60

Vysvětlivky:

 SP - sociální příplatek

 ČMD - částka na osobní potřeby dítěte (dětí)

Je-li na straně dítěte některý z následujících důvodů, sociální  příspěvek se zvyšuje:

                                                                       

                                                                              koeficient

 a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené ........ 2,70

 b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené ….............. 2,40

 c) dítě dlouhodobě nemocné ....................……….... 1,20

 d) děti, které se narodily současně,

 a to v době do tří let jejich věku ...............…………. 1,10.

 Při určení výše takového příspěvku se postupuje takto:

                                       ČMD x koeficient x příjem rodiny

 SP = ČMD x koeficient ─   ─────────────────────

                                         životní minimum rodiny x 1,60

Vysvětlivky:

 SP - sociální příplatek

 ČMD - částka na osobní potřeby dítěte (dětí)

 ČMDR - součet částek na osobní potřeby dítěte (dětí) a rodičů

 ČD - částka na domácnost

Pro určení výše sociálního příspěvku se zohledňují také tyto  důvody na straně rodičů:

                                                                                          koeficient

 a) oba rodiče dlouhodobě těžce zdravotně postižení …….... 1,40

 b) osamělý rodič dlouhodobě těžce zdrav. postižený ........... 1,40

 c) jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdrav. postižený .....…... 1,10

 d) osamělý rodič ......................................……………………. 1,05.

 Výpočet je následující:

                                        ČMD x koeficient x příjem rodiny

SP = ČMD x koeficient ─    -----------------------------------

                                      /(ČMDR x koeficient) + ČD/ x 1,60

 

Vysvětlivky:

 SP - sociální příplatek

 ČMD - částka na osobní potřeby dítěte (dětí)

 ČMDR - součet částek na osobní potřeby dítěte (dětí) a rodičů

 ČD - částka na domácnost

Zákon pamatuje i na situace, kdy je současně splněno více výše uvedených podmínek, způsob výpočtu sociálního příplatku je  stanoven pro tento případ v § 22 odst. 4 zákona o státní  sociální podpoře.

Příspěvek na bydlení § 24 – 26 zákona o SSP

Oprávněnou osobou a žadatelem je vlastník bytu nebo nájemce bytu nebo obytné místnosti. Za nájem obytné místnosti se považuje nájem sjednaný podle § 717 občanského zákoníku. Tato dávka je závislá na výši příjmu rodiny. U příspěvku na bydlení je odchylně stanoven okruh společně posuzovaných osob (viz pojem, "společně posuzované osoby" v kapitole III.4.1.). Dávka se poskytuje nejvýše do 1,6násobku životního minima rodiny. Obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní čtvrtletí.

Výpočet se provádí podle následujícího vzorce:

                                   ČD x příjem rodiny

      PB = ČD ─   --------------------------------------

                       životní minimum rodiny x 1,40

Vysvětlivky:

 PB – příspěvek na bydlení

 ČD - částka na domácnost

Příspěvek na dopravu § 27 – 29 zákona o SSP

Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě, včetně dětí v náhradní rodinné péči. Zletilé dítě si uplatňuje nárok samo a příspěvek  je vyplácen jemu. Nárok na příspěvek má nezaopatřené dítě, které plní povinnou školní docházku nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání  na střední či vysoké škole mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu. Za dojíždění z místa obce se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní  doprava.

Tato dávka není závislá na příjmu, pokud dítě plní povinnou školní docházku. Pokud dítě studuje na střední nebo vysoké škole, poskytuje se dávka, pokud příjem rodiny nepřesáhne dvojnásobek životního minima rodiny.

Obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní rok.

Rodičovský příspěvek § 30 – 32 zákona o SSP

Oprávněnou osobou a žadatelem je rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 4 let věku nebo do 7 let věku, jde-li o dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě  těžce zdravotně postižené dítě. Rodičovský příspěvek kromě rodičů náleží i osobám, které dítě převzaly do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče  nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež  bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného  orgánu (rozhodnutí příslušného orgánu viz pojem "společně posuzované osoby" v kapitole III.4.1.), dítě jehož rodič zemřel,  a dítě manžela.

Jde o dávku nezávislou na příjmu rodiny.

Výše rodičovského příspěvku se stanoví jako součin částky na osobní potřeby pečující osoby a koeficientu 1,10.

Rodičovský příspěvek nenáleží, pokud oprávněná osoba má příjem z výdělečné činnosti vyšší, než je částka na osobní potřeby  rodiče (u osob samostatně výdělečně činných se rodičovský příspěvek vyplácí zálohově).

Nárok na rodičovský příspěvek se zachovává, pokud dítě po dobu nepřevyšující 4 hodiny denně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení. U dítěte, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, se nárok zachovává rovněž  v případě, že navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné  obdobné zařízení pro děti předškolního věku, nejvýše však 4 hodiny denně. Na rodičovský příspěvek nemá nárok osoba pečující  o dítě dlouhodobě zdravotně nebo postižené při docházce dítěte  do základní školy, i když doba vyučování nepřesahuje 4 hodiny.

Porodné § 45 – 46 zákona o SSP

Nárok na porodné vzniká i osvojitelům a pěstounům (poručníkům), pokud do své péče převezmou dítě do jednoho roku věku.

Dávka není závislá na výši příjmu.

Porodné se stanovuje jakou součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu stanoveného zákonem (1 dítě - koeficient  4,00, dvojčata - koeficient 5,00, trojčata a více současně  narozených dětí - koeficient 9,00).

Žádost o příspěvek je třeba uplatnit do 1 roku od převzetí  dítěte do péče.

Pohřebné § 47 – 48 zákona o SSP

Oprávněnou osobou je osoba, která vypravila pohřeb.

Dávka není závislá na výši příjmu. Vyplatí se jednorázově ve  výši 5000 Kč. Žádost o příspěvek je třeba uplatnit do 1 roku ode  dne vypravení pohřbu.

IV. ČÁST - ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Pěstounská péče může být vykonávána také v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče, která se zřizují zpravidla v samostatném  objektu, upravena je též možnost zřídit zařízení v bytě  pěstouna. Mezi pěstounem a zřizovatelem se uzavírá dohoda o právech a povinnostech při výkonu pěstounské péče v zařízení  a rovněž způsob zániku práv a povinností plynoucích z této  dohody.

Nová právní úprava zařízení pro výkon pěstounské péče je obsažena v § 44 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně  dětí:

§ 44

(1) Pěstounské péče může být vykonávána v zařízení pro výkon pěstounské péče (dále jen "zařízení"). Zařízení se zpravidla  zřizuje v samostatném objektu nebo v prostorách, které  zřizovatel vybaví jako byt pro rodinu s větším počtem dětí.

(2) Zřizovatel zařízení uzavírá s pěstounem písemnou dohodu o výkonu pěstounské péče v zařízení (dále jen "dohoda"). Výkon pěstounské péče v zařízení začíná dnem uvedeným v dohodě;  předchází-li však den určený v dohodě dni, kterým je pěstounu svěřeno první dítě, začíná výkon pěstounské péče v zařízení  nejdříve tímto dnem. Výkon pěstounské péče v zařízení končí dnem  zániku dohody.

(3) Dohoda musí obsahovat:

a)      výčet nákladů na domácnost a způsob úhrady poměrné části  zřizovatelem; náklady na domácnost přitom vždy tvoří náklady na  odběr elektřiny a plynu, náklady na vytápění a dodávku teplé  užitkové vody, náklady na dodávku teplé nebo užitkové vody  z veřejných vodovodů a na odvádění, popřípadě zneškodnění  odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací, náklady na odvoz  domovního odpadu a náklady na služby spojené s užíváním bytu,

b)      nejnižší počet dětí, u nichž bude v zařízení vykonávána  pěstounská péče,

c)      rozsah náhrady jízdních výdajů pěstounovi a jemu svěřeným  dětem,

d)      důvody pro vypovězení dohody zřizovatelem; tímto důvodem je  vždy nedodržení dohodnutého počtu dětí podle písmene b)  a zrušení pěstounské péče u všech svěřených dětí.

(4) Výkon pěstounské péče v zařízení zaniká na základě písemné  dohody smluvních stran nebo písemnou výpovědí dohody jednou ze  smluvních stran. Zřizovatel zařízení může vypovědět dohodu jen z  důvodů sjednaných v dohodě.  Pěstoun může vypovědět dohodu, rozhodne-li se vykonávat  pěstounskou péči mimo zařízení. Není-li ve výpovědi uvedena  lhůta, kdy má dohoda zaniknout, činí tato lhůta 3 měsíce. Lhůta  počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení  výpovědi.

§ 45

(1) Pěstoun vykonávající pěstounskou péči v zařízení je povinen

a)      používat příjmy svěřených dětí pro jejich potřeby a k úhradě  jedné desetiny poměrné části nákladů na domácnost za tyto děti. Poměrná část nákladů na domácnost za svěřené děti se vypočte jako součin počtu dětí svěřených do pěstounské péče a podílu částky nákladů na domácnost a celkového počtu osob žijících  trvale v zařízení, za osobu žijící trvale se nepovažuje osoba,  která koná základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo  civilní službu,

b)      hradit náklady na domácnost uvedené v § 44 odst. 3 písm. a),  s výjimkou části nákladů, které hradí zřizovatel.

(2) Zřizovatel zařízení je povinen

a)      hradit devět desetin poměrné části nákladů na domácnost za svěřené děti,

b)      poskytovat pěstounovi vykonávajícímu pěstounskou péči v zařízení odměnu za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti v zařízení (dále jen "odměna pěstouna"),

c)      hradit náklady spojené s opravami a údržbou objektu zařízení  a jeho vybavení, pokud v jednotlivém případě přesahují 100 Kč,

d)      umožnit v zařízení pobyt manželu a dítěti pěstouna a na  žádost pěstouna také osobě, která byla do nabytí zletilosti v  jeho péči,

e)      poskytovat pěstounovi a svěřeným dětem náhradu jízdních  výdajů v dohodnutém rozsahu,

f)        poskytovat pěstounovi na jeho žádost trvalou nebo dočasnou  výpomoc, má-li pěstoun svěřeny čtyři nebo více dětí anebo když  alespoň jedno ze svěřených dětí vyžaduje mimořádnou péči,

g)      poskytovat pěstounovi na jeho žádost příspěvek na pobyt v  zařízení za osobu, která byla do zletilosti v péči tohoto  pěstouna a koná vojenskou základní (náhradní) službu v Armádě  České republiky nebo civilní službu. Výše příspěvku činí násobek  jedné třicetiny částky potřebné podle zvláštního právního  předpisu k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby") a počtu dní pobytu  uvedené osoby v zařízení.

(3) Zřizovatel může na žádost pěstouna umožnit pobyt v zařízení  též jiným osobám než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. d), pokud  to není v rozporu se zájmem svěřených dětí; souhlasu zřizovatele  není třeba, netrvá-li pobyt těchto osob v zařízení více než 5  dnů.

(4) Pěstoun odpovídá za škodu, kterou způsobil zřizovateli zařízení, ve kterém vykonává pěstounskou péči. Zřizovatel zařízení odpovídá za škodu způsobenou pěstounovi při výkonu pěstounské péče v zařízení. Pro účely náhrady škody se použijí  ustanovení zákoníku práce o předcházení škodám, o odpovědnosti  zaměstnance za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo  v přímé souvislosti s ním a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu  způsobenou zaměstnanci, s výjimkou ustanovení o odpovědnosti za  škodu na odložených věcech.

§ 46

Odměna pěstouna

(1) Odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů  posuzuje jako plat.

(2) Odměna náleží ve výši 2,4 násobku částky na osobní potřeby  pěstouna při péči o jedno až tři děti. Za každé další dítě se  odměna zvyšuje o 0,6násobek uvedené částky a při péči  o zdravotně postižené dítě nebo o dítě, které vyžaduje  mimořádnou individuální péči, se odměna zvyšuje o 0,3násobek  této částky na každé dítě. Výše odměny po odpočtu daně z příjmu,  pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nesmí činit méně než částku, na kterou by pěstoun měl nárok podle  zvláštních předpisů.

(3) Vykonávají-li pěstounskou péči v zařízení společně manželé, náleží každému z nich odměna ve stejné výši, pokud se nedohodnou  jinak. Úhrn odměn za výkon pěstounské péče obou manželů nesmí  být nižší než odměna podle odstavce 2.

(4) Odměna za výkon pěstounské péče se poskytuje i po dobu  pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho  měsíce. Po skončení pracovní neschopnosti se poměrná část  měsíční odměny za výkon pěstounské péče stanoví ve výši její  jedné třicetiny za kalendářní den. Odměna za výkon pěstounské péče se vyplácí měsíčně pozadu  v termínech stanovených zřizovatelem. Zanikne-li dohoda v průběhu kalendářního měsíce, náleží za tento  měsíc odměna za výkon pěstounské péče v plné výši. Došlo-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně počtu svěřených  dětí v zařízení, poskytne se za tento měsíc odměna, která je  určena podle vyššího počtu dětí; zvyšuje-li se odměna za výkon  pěstounské péče podle odstavce 2 věty druhé, náleží v plné výši  i v tom případě, že podmínky jsou splněny pouze po část měsíce.

§ 47

(1) Za podmínek, za nichž se vykonává pěstounská péče  v zařízení, může být vykonávaná tato péče i v bytě pěstouna. Pro  výkon pěstounské péče v bytě pěstouna neplatí ustanovení § 45  odst. 2 písm. d) a odst. 4; ustanovení § 45 odst. 2 písm. c)  platí jen v případě, že předměty vybavení bytu jsou vlastnictvím  zřizovatele nebo na jejich opatření poskytl zřizovatel  příspěvek.

(2) Za pěstouna se pro účely § 44 až 46 považuje též

a)      osoba, které bylo dítě svěřeno do péče na základě rozhodnutí  okresního úřadu podle § 19 odst. 1 písm. b),

b)      poručník, který o dítě osobně pečuje, pokud je péče o takové  dítě vykonávána v zařízení.

(3) Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 44 až 46  považuje též dítě

a)      které bylo svěřeno do péče na základě rozhodnutí okresního  úřadu podle § 19 odst. 1 písm. b),

b)      o které osobně pečuje poručník, pokud je péče o takové dítě  vykonávána v zařízení.

(4) Za dítě svěřené do pěstounské péče se pro účely § 45 odst.  2 písm. a) a b) a § 46 považuje rovněž zletilé dítě, které má  nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a dále též dítě,  které nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto,  že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná  nebo vyšší než uvedený příspěvek, za podmínky, že péče o takové  dítě je vykonávána v zařízení.

Sestavila: Leona Rejmonová

                 Lucie Benešová

                 Středisko náhradní rodinné péče

Recenze: Mgr. Lucie Vránová

                MPSV

Názory k článku (2 názorů)
Sociální dávky Lenka 14.4.2003 17:0
*Re: Sociální dávky MARTINA 25.2.2006 18:44




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.