Probiotika ve výživě dítěte

Čím je organismus mladší, méně zralý, tím jsou poruchy vývoje organismu významnější.

Výživa novorozence a kojence je podmíněna bezprostřední nabídkou potravy dítěti. Medicínské znalosti a jejich praktická aplikace umožňují zajistit adekvátní příjem potravy nejmenších dětí. Výživa dítěte je však později stále více ovlivňována tradicemi výživy rodiny, postupně i spontánním výběrem dítěte. Výběr potravin rodinou či dítětem však již často zahrnuje i jiné aspekty než pouze ty, které by respektovaly zásady zdravé výživy.

Přirozenou výživou dítěte časného věku je mateřské mléko. Je dobře známo, že kojené dítě je zdravější a odolnější vůči nepříznivým vlivům zevního prostředí. Především je kojené dítě lépe chráněno před infekcí. Souvisí to s obsahem specifických či nespecifických ochranných látek, které jsou v mateřském mléce obsaženy. Zvláště významná je ochrana trávicího a respiračního aparátu v prevenci kojeneckých průjmů a infekcí dýchacích cest. Mateřské mléko poskytuje faktor, který je významný pro tvorbu tzv. bifidovské střevní flóry.

Střevní mikroflóru

dítěte i dospělého člověka tvoří bakterie, které od narození osídlují trávicí trakt člověka. Je-li dítě kojeno, objevují se v jeho stolici od druhého dne mléčné bakterie (Bifidobacterie), které jsou do jednoho týdne dominantním mikroorganismem (asi 99 %). U nekojených dětí je tato střevní flóra podobná dětem starším či lidem dospělým, záleží na jejich jídelníčku. Význam střevní mikroflóry člověka je veliký. Trávicí trakt je významným orgánem obrany člověka proti patogenním (zdraví škodlivým) mikroorganimům i dalším látkám. Střevní mikroflóra významně ovlivňuje imunologický stav organismu. Buňky trávicího traktu, které jsou odpovědné za imunologické reakce, jsou aktivovány a transportovány k ostatním i mimostřevním sliznicím, například sliznici systému dýchacích či močových cest. Imunologické reakce ve střevě jsou tak záležitostí reakcí celého organismu. Do těchto procesů příznivě zasahují probiotika.

Probiotika

byla označena v roce 1965 za faktory, které jsou produkovány mikroorganismy a které mají příznivý účinek pro podporu růstu. Slovo „probiotic“ je odvozeno z řeckého „pro život“.V současné době definujeme probiotika jako živé mikroorganismy, které mají příznivý účinek na mikroflóru člověka či zvířete. Probiotika se uplatňují nejen v trávicím traktu (při podání formou potravy či v kapsli), ale i horních částech dýchacích cest (inhalační formy) či v močo-pohlavním systému (lokální aplikace).

Základem probiotik jsou mléčné bakterie (Lactobacillus). Mléčné bakterie mají řadu forem a proto i doplňků v pojmenování. Mléčné bakterie jsou obsaženy ve fermentovaných mléčných přípravcích. Například antičtí lékaři již v dávné minulosti užívali „kysaných“ mléčných výrobků k léčbě některých onemocnění. Příznivý účinek této léčby byl teprve později ozřejměn se vztahem k probiotikům.

Příznivý účinek

probiotik je možno shrnout do tří oblastí – probiotika podporují biologický účinek živin mléka, příznivě ovlivňují obranné procesy v organismu a příznivě působí na celkový zdravotní stav člověka.

Mléko by ve výživě dítěte nemělo scházet. Mateřské mléko je první výživou dítěte. Mateřské mléko je postupně nahrazováno jiným, především kravským mlékem (toto mléko je svým složením mléku lidskému nejbližší). Mléko je zdrojem „hodnotných“ živočišných bílkovin, vápníku a dalších látek, které jsou významné pro růst a vývoj dítěte. Probiotika příznivě působí na využití těchto látek v organismu. Například u některých lidí, i dětí, může ve střevní sliznici scházet enzym, který štěpí mléčný cukr (laktózu). Takový člověk má při podání mléka či mléčných přípravků průjem, časté bolesti břicha, nadýmání i jiné obtíže. Probiotika tyto obtíže zmírňují, a tak zlepšují toleranci mléčných přípravků. Zvyšují také vstřebávání vápníku i přirozenou syntézu některých vitaminů ze skupiny B.

Probiotika dále produkují látky (biociny), které zamezují růstu mikroorganismů odpovědných za průjmová či jiná závažná onemocnění.

Ukazuje se, že mezi jednotlivými probiotiky jsou v navození obranných mechanismů organismu určité rozdíly. Studie s použitím různých kultur mléčných bakterií ve fermentovaném mléku to dokazují.

Strava dítěte by měla obsahovat dostatek mléka a mléčných výrobků. Mezi potravinami, které obsahují probiotika, dominují především jogurty, ale i jiné mléčné „zakysané“ výrobky, kde byly použity k fermentaci mléka mléčné bakterie. Označení výrobků „bio“, „s živou kulturou“ a podobně podtrhuje probiotický účin výrobku. Zařazování těchto potravin do jídleníčku dítěte, ale i dospělého člověka by mělo být proto pravidelné a trvalé.