Naše zkušenost s americkou školou 11: Jak se do školy cestuje

Pěšky - pokud jsou v místě chodníky, což zdaleka neplatí o všech amerických městech. Pleasantville, městečko ceněné též jako "old fashioned" (v tomto smyslu tedy s původní strukturou městečka), má vskutku chodníky asi na polovině svého "school district", tedy přímo v městě samotném. Zde je velmi důležitá funkce "crossing guards". Tito příjemní lidé, často, ale ne vždy, důchodci, stojí každé školní ráno a každé školní odpoledne na "svém přechodu" a pomáhají dětem bezpečně přejít. Směrem ke škole, kde samozřejmě četnost dětí i aut vzrůstá, nejen pomáhají dětem přecházet, ale též řídí dopravu. Požívají stejných práv a povinností a též úcty (!) jako policisté. Městský strážník je také zastupuje v době jejich nepřítomnosti. Za poznámku stojí, že chodci a děti pak obzvláště jsou si jisti svojí bezpečností - řidiči jsou totiž v Americe neuvěřitelně slušní, k přecházejícím dětem pak naprosto absolutně.

Cestuje se i na kole - ve zdejším o poznání teplejším klimatu lze kolo využít kromě tří nejchladnějších zimních měsíců celý rok a některé děti v předepsaných helmách se tak běžně do školy dopravují.

Mnohá místa "school district" jsou však příliš vzdálena od školy, děti pak cestují auty s rodiči nebo školním autobusem. Autem je to nejběžnější a nejpohodlnější - rodiče dítě prostě vysadí u školy (na určeném místě) a to už odběhne do zástupu čekajících nebo rovnou do třídy - podle zvyklostí a věku.

Žlutý školní autobus jezdí zdarma, děti čekají přímo u domu v určenou dobu. Je to velmi používaný dopravní prostředek v oblastech řídce osídlených - což je mimochodem valná část Spojených států amerických. Pokud řidič auta uvidí (před sebou i v protisměru) školní autobus, který bliká a má vytažené znamení STOP, musí okamžitě zastavit a počkat, až se autobus opět rozjede. Předjetí školního autobusu v takové chvíli je přísně stíháno zákonem.