I kwanza má už svého medvídka

Když jsem psala pro Rodinu o vánocích a ostatních svátcích, které v Americe tvoři to, čemu se říká SVÁTEČNÍ SEZÓNA, padlo vedle CHANUKY párkrát i slovo KWANZA.

Cekala jsem v duchu, ze se nekdo zepta, co to je. Nezeptal se nikdo. Ze by vsichni vedeli? Moc o tom pochybuji, protoze ani tady v Americe o tomto svatku mimo tech, kdo ho slavi, lide mnoho nevedi.

Neni divu, protoze vzniknul az v 60.letech tady u nas v jizni Kalifornii. Vymyslel si ho Prof. Dr. Maulana KARENGA, profesor na oddeleni studia cerne kultury na Kalifornske Statni Universite. Jde o svatek, ktery slavi americti cernosi, tedy afroamericane, jak se ted spravne v Americe rika. Pripada vam to take jako hrani se slovicky? Ja si myslim, ze neni.

Uz Pavel Eisner ve sve knize Cestina poklepem a poslehcem pod heslem CERNOCH vysvetluje: "To slovo neni nikdy zcela neutralni. Dela to jeho zakonceni -och: v tom je jaksi nahromadeno prilis mnoho kozniho barviva, pigmentu. Cesky cernoch je cernejsi nez cernoch z dilny maticky prirody. Beloch zas belejsi nez ve skutecnosti. Bezdecny rasismus jazyka z pricin priponovych".

Jeho kniha vysla poprve v unoru roku 1948, napsana byla v dobe valky, takze mu neni mozne podtsrkovat nejakou prislusnost ci i jen znalost idei americkeho hnuti za lidska prava v 60. letech... Ale jako clovek s neobycejnym citem pro jazyk a smyslem pro spravedlnost, velky humanista, citil to, co se v anglictine vyvinulo k tomuto novemu pojmenovani mnohem pozdeji v letech 60. Pri vzniku svatku KWANZA slo o to, odlisit se jeste vic od bile americke kultury, najit sebe a svou cestu. Idealy svatku a jeho symboly jsou velmi vysoko postavene, ale jde v nich i o konkretni zivot cernoskych komunit. Jmena a nazvy jsou prevzaty ze swahilstiny. Rozhlasovy zurnalista Jezdinsky by se radoval.

Mne na jeji symbolice trosku vadi, ze pokud slo o uplne odliseni, bylo treba jej take originalne najit. Ale svicen, velmi podobny svicnu chanukovemu i se zapalovanim svicek kazdy vecer, kalich? To ze jej polozil do casu "vanocniho"??? Ale kupodivu svatek se ujal. Ponekolik let uz je i na postovnich znamkach. Americane jsou v tomto ohledu neuveritelni: kupuji si specialni znamky pro kazdou prilezitost. Prece neposlete svemu kolegovi znamky s vanocnim motivem, kdyz slavi chanuku nebo kwanzu.... Objevil ji i obchod. Prodavaji se svicny, dobroty a i hracky ve stylu kwanzy. Vybaveni do kuchyne, ozdoby.

Americane muliji plysova zviratka bez rozdilu veku. Tydy's zvlast. Doprovazeji mnohe kvetinove dary i pro dospele. Rada firem, ktere nabizeji darky vseho druhu, nabizela letos medvidky i pro KWANZU.

Jeji tvurce si stezoval na jejich oslavach u nas v San Diegu, ze se mu svatek zkomercializoval, jako vsechny jine svatky. Ale to je "protimluv". Teprve ted je to opravdu "vseobecny svatek", kdyz je soucasti obchodu... Kdyz se o nem mluvi ve skolach.

Pri zrodu kwanzy slo o to, aby si lide davali jen male darky, ktere sami vytvorili. Tady v Kalifornii to bylo jednoduche, darky ze zahradky, kvetiny, ovoce. Protoze kwanza ve swahili a znamena svatek prvnich plodu. A mysleny byly plody jak knkretni tak i dusevni prace, dusevniho rustu.

Jeji dalsi pojmy jsou UMOJA, coz znamena jednota, UJIMA kolektivni prace KUUMBA tvorivost atd.

Kwanza patri k vanocnimu casu, i kdyz to vlastne neni religiozni svatek. Verici afroamericane slavi stejne vanoce ve smyslu Kristova narozeni. Kwanza je svatek politicky. Svatek, ktery mel a snad i naucil afroamericany, kdo jsou a jak si sami pomoci. Sobe, svym rodinam, svym pratelum. A v tom je kwanza velkym prinosem. Ti afroamericane, kteri ji slavi obvykle nepatri k tem, kteri se objevuji na strankach cerne kroniky. Byvaji to lide s pevnym rodinnym zazemim, aktivni v obecnim zivote. Vyznavaji iealy, ktere je sice od nas odlisuji, ale jsou positivni a tvorive. A tak jim se mnou poprejte krasne uziti svatku.

Tihle dva kamaradi jsou uz tradicni. SANTA a CHANUKOVY medvidek v barvach chanuky (a israelske vlajky). Novinka na tom druhem je jen v tom, ze jej ted nabizeji vsechny obchody, nejen ty, ktere jsou specialisovane na zakazniky slavici zidovske svatky.