O betlémech

V roce 1223 sloužil jáhen František z Assisi mši ve volné přírodě u jesliček se skutečnými lidmi. Přestože jesličkové oltáře a deskové obrazy byly známé už dříve, jeho čin velmi napomohl rozšíření betlémů. Největšího rozkvětu se v Itálii betlémy dočkaly v 15. století, kdy začaly z kostelů pronikat i do světského prostředí.

Zásluhu na rozšíření jesliček v našich zemích měli jezuité. První jesličky byly vystavené v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském kolem roku 1560.

Jesličkám předcházely deskové obrazy jeslí, které se na vánoce zavěšovaly v kostelích. Hlavní obraz představoval Svatou rodinu, postranní Zvěstování pastýřům a město Betlém. Jiným předchůdcem jesliček tak, jak je známe dnes, byly přenosné oltáře s jesličkami, ve kterých se ještě nedalo s figurkami hýbat, protože byly pevně spojeny s podkladem. Tyto domácí oltáře po rozšíření jesliček nevymizely. Pro bohaté zájemce se vyráběly v 17. století i z drahých materiálů.

V roce 1680 předvedli jezuité věřícím první mechanické jesličky.

Z počátku měly jesličky i u nás vyhrazené místo v kostelích. Na venkov a do soukromých domů se nejvíce rozšířily po josefínských osvícenských reformách, kdy byly z kostelů vykázány. V té době paradoxně nastává rozkvět lidového betlemářství. Betlémy se vytvářely z vosku, slámy, těsta, vyřezávaly se ze dřeva. V oblibě byly mechanické betlémy s mnoha světskými postavami.

Rozšíření betlémů napomohly také velmi oblíbené vánoční hry. Nejdříve se pořádaly v jezuitských kolejích a přetvořené odtud pronikly do lidového prostředí. Součástí rekvizit těchto lidových her by i přenosný betlém.

Jesličky byly vystaveny celý advent, v průběhu vánočních svátků se figury obměňovaly. Ukládaly se po Třech králích, nebo po svátku Křtu Páně (neděle po 6. lednu), jinde zůstávaly až do 2. února (svátku uvedení Páně do chrámu, lidově Hromnice).

V jindřichohradeckém městském muzeu si můžeme prohlédnout mechanický betlém s 1 756 figurami Vyrobil ho Tomáše Krýza ve druhé polovině 19. století.

Ze stejné doby pochází třebechovický betlém s 1200 figurami, zobrazující i události předcházející narození Ježíše a dokonce i výjevy z Ježíšova dětství.

Z třebíčského kraje pochází papírový betlém Antonína Čelouda s přibližně sedmi sty postavami.

Z novějších betlémů je světově ojedinělý skleněný betlém z dílny železnobrodských sklářů, vystavený na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967.

Z kostelních oltářů se do měšťanských rodin přenesl také svícen ve tvaru pyramidy. Později ke svícnu přibyl i vánoční stromeček.