Práva prarodičů

Nejvyšší americký soud (Supreme Court) se bude v dohledné době zabývat otázkou práv prarodičů. Mimo jiné tím, zda smějí navštěvovat své vnuky i tehdy, když s tím rodiče dítěte nesouhlasí.

Jak vite Nejvyssi soud v Americe resi casto i otazky politicke (jako je tomu ted v pripade letosnich neuveritelnych voleb). Resi ale hlavne otazky, na ktere je treba odpovedet "z hlediska vyssiho principou mravniho". Prava mensin, rasoveho ci sexualniho utisku, urcuje vyznamne zmeny v zakone. Vsechny otazky resene nejvyssim soudem a hlavne jim ustanovena reseni (da se tezko mluvit o rozsudku) vzdycky charakterisuji spolecenske klima v USA, casto predznamenavaji smer spolecenskeho vyvoje a v mnoha smerech nejen v Americe. Tak to bylo s pravy zen, s otazkou potratu, se zakony o sexualnim obtezovani, s rozvodovym pravem a tak je to ted i s pravy prarodicu.

A jako i v rade predeslych pripadu se v diskusi o pravech prarodicu zrcadli cely slozity vyvoj v rodinnych v vztazich v poslednim stoleti . Ty tam jsou casy, kdy bylo pravidlem, vicegeneracni rodiny zily pohromade a prarodice nejen, ze deti mohli videt kazdy den, casto je i spoluvychovali. Dnes se mohou mladi lide odstehovat na druhy konec sveta a prarodice mohou byt stastni, kdyz je vidi vnoucata jednou za rok. A coz teprve rozvody.

S vnukem Samsonem v breznu letosniho roku. Mam to k nemu take tri dny jizdy pres pouste, skaliste hory a baziny hlubokeho jihu. Coz v Americe neni nic neobvykleho. Patrime k tem procentum s pravidelnym telefonovanim a majlovanim. Vidime se tak dvakrat do roka, ale to pak na delsi dobu.

Byvala (nejcasteji), ale i byvaly, odvedou deti daleko a nemaji zajem je vozit k dedeckovi a babicce, kteri jim nemohou prijt a jmeno(rodicum) a od kterych nic dobreho neocekavaji. Nekdy jsou vylucovani dedecek a babicka z vychovy i ve fungujici rodine. Co s tim? Maji dedecek a babicka PRAVO videt sva vnoucata? Je to i v zajmu deti? Je vhodne se o tato prava soudit? K tyatru kolem navstev otce (nebo matky) pridavat i napeti kolem navstev prarodicu?

Diskuse, ktera probiha v Americe na toto tema je velice zajimava a troufam si tvrdit, ze jako jina reseni Nejvyssiho soudu, ani toto nezustane bez vlivu na evropske rodinne pravo a i na novy pohled na tuto problematiku u nas.

Na priprave podkladu pro jeho rozhodnuti se podili cela rada svepomocnych organisaci prarodicu, pravnici zabyvajici se rodinnym pravem, diskutuji ji i politikove. Zatim rozhodly nejvyssi soudy ve vsech jednotlivych statech USA, ze je treba se pri rozhodovani ohlizet na to, zda je to skutecne v zajmu ditete. Obecne vzato se vsichni usnesli, ze styk k dedeckem a babickou je pro dite nesporne prinosem a tedy v jeho zajmu.

Diskuse se dale vedou o tom, zda maji mit prarodice stejna prava ve vztahu k diteti jako rodice , ci zda tak rikajic posledni slovo maji mit prece jen rodice. Atd.

Mozna se vam to zda neuveritelne, ale resi se i otazky, kdo ma cestu k prarodicum, ci prarodicu k diteti, financovat. Kdyz si ale uvedomite americke vzdalenosti: Ze kdyz se tady rekne na konci sveta, muze to na konci sveta byt. Muze to znamenat nekolikadenni cestu autem ci mnohahodinovou cestu letadlem (unavnou pro dite nebo pro stare pensisty, navic bez zvlastniho prijmu). Proto se tady resi i tyto otazky.

Stale si rikate, ze co se nevyresi dohodou, tezko se vyresi soudem? Taky si to myslim a trhat dite "na kusy" v tezkych rozvodovych situacich ci takovychto rodinnych sporech v zajmu ditete rozhodne neni. Ale na druhe strane, jako to je s jinymi otazkami resenymi pred Nejvyssim soudem, casto se pristup lidi k cele problematice zmeni. Tim, ze se o nich diskutuje, slysi se vic nazoru a i tim, ze je mozny postih.

Podivejte se na oba grafy, jak se na tuto problematiky divaji americti rodice a prarodice.

Pokud si myslite, ze je takovych soudnich procesu malo, vyvedu vas z omylu. Celoamericka cisla je tezko odhadnout, ale priklad jednoho jedineho pravnika Richarda Victora ze statu Michigan mluvi sam za sebe: Kdyz se zacal zabyvat touto problematikou v roce 1979 mel tak pul tuctu klientu. Dnes zastupuje pres 600 pripadu.

Ale i on radi: Drive nez zacnete jakekoliv soudni jednani, zkuste to dohodou, treba prostrednictvim treti neutralni osoby. Je na vas, abyste rekli sve snase: "Tolik hezkych i slozitych veci jsme prozili spolu. To se neda vymazat. Jsi matka nasich vnuku a i kdyz se rozchazite , zustanes vzdycky clenkou nasi rodiny"... Nebo podobna slova zetovi. Je skoda, kdyz deti z jakychkoliv duvodu ztraceji kterehokoliv celana rozsireneho rodinneho spolecenstvi.

Jen se podivejte nasi babicce do tvare. Je v ni vsechno o babickovstvi a prababickovstvi.