Během tří let stoupla četnost o polovinu .
Linka bezpečí za rok odbaví 100 000 kontaktů. Třetina všech řešených problémů se týká psychických obtíží, které dominují strastem dětí a dospívajících. V posledních osmi letech má vzrůstovou tendenci. Do psychických obtíží se řadí i téma sebevražd, které konzultanti Linky řešili vloni takřka v 5 000 případů, průměrně třináct každý den. Linka proto v tomto ohledu klade důraz na preventivní aktivity.
„Psychické obtíže a s nimi související sebevražedné myšlenky, tendence či pokusy o sebevraždu se v hovorech Linky bezpečí objevují v obdobné četnosti celoročně. Pokud dítě o tématu zatím pouze přemýšlí, hledáme společně bezpečnější způsoby řešení jeho situace. Zásadní je vytvořit prostředí důvěry, ve kterém se dítě nemusí obávat či stydět otevřít i toto téma, netlačit na dítě s okamžitým řešením, spíše mu umožnit si v klidu myšlenky utřídit. Rozhodně jeho prožívání nebagatelizovat a respektovat, jak o něm chce hovořit samo dítě – například v jakém tempu, v jaké posloupnosti informací. Rozhovory na tato témata bývají delší, někdy i hodinové. V případě samotných započatých pokusů o sebevraždu často spolupracujeme s Toxikologicko informačním střediskem nebo se záchrannou službou. Klientům v ohrožení života, kteří si pomoc nemohou zajistit sami či za pomoci blízkých lidí, ji můžeme po jejich vystoupení z anonymity přímo zprostředkovat,“ uvádí vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková.
Problematika sebevražd četností na Lince bezpečí vzrostla meziročně o více než třetinu (meziroční nárůst 33 %), za poslední tři roky jde o meziroční nárůst cca o polovinu (v roce 2020 to bylo 2 454 kontaktů, v roce 2023 se jednalo o 4 789 kontaktů). Sebevražedné jednání bylo v roce 2023 řešeno v 21 % kontaktů s dívkami a ve 13 % kontaktů s chlapci. Největší koncentrace výskytu sebevražedného chování se vyskytovala ve věkové skupině 15–18 let, sebepoškozování ve skupině 14–17 let.
Téma sebevraždy se zpravidla pojí s dalšími potížemi. Často s depresivními (či úzkostnými) stavy, problémy ve vztazích s vrstevníky ve škole, s rodinou nebo v rámci zklamání v partnerských vztazích – a to jak v rámci dlouhodobějšího diskomfortu, tak v rámci zkratkovitého jednání po akutně prožité traumatické události. Může jít i o nechtěný důsledek sebepoškozování coby únikového jednání. Právě budování zdravých a podpůrných mezilidských vztahů je přitom pro prevenci duševního zdraví klíčové.
Okolí člověka, který má sebepoškozující se nebo sebevražedné tendence, může v jeho chování zaznamenat změny. Ty ale mohou být velmi drobné a snadno uniknou pozornosti. I proto Linka bezpečí spustila na začátku září kampaň nazvanou „Všímejme si“.
„Ke včasnému rozpoznání projevů závažných problémů, jako je například porucha příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky a sklony – což jsou tři hlavní témata kampaně –, často stačí opravdu málo. Více si všímat drobných, ale přitom jasných indicií. Ty se mohou projevovat různě – změnou ve stravovacích návycích, zmínkami o pochybách o smysluplnosti života ve školním sešitu, častými zraněními Generálními partnery, kteří dlouhodobě podporují Linku bezpečí, jsou: rukou… Výzvu ‚Všímejme si‘ směřujeme jak k samotným dětem a dospívajícím, tak k jejich okolí a široké veřejnosti,“ dodává ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Poradna Linky bezpečí pro děti (první odkaz) dospělé (druhý odkaz) – téma sebevražedných sklonů
Videa, podcasty a blogy Linky bezpečí na téma sebevražd a depresí u dětí:
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.