Kde se vzal vánoční stromeček?

Měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. V některých krajích se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek, ovšem špičkou dolů.

Tradice zdobení stromku tak jak ji známe dnes pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z r. 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. V 19. století opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívali boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.

Sporadicky se u nás začal vánoční stromeček objevovat na začátku 19. století. Nejdříve v palácích a měšťanských domech, o hodně později i na venkově. V některých oblastech se ujal až na začátku století dvacátého. Stromky se zdobily sušeným a čerstvým ovocem, perníkem, pentlemi a papírovými ozdobami.

Z Německa pochází také tzv. christbaum. U nás byl populární přibližně od poloviny 19. st. do první světové války. Byly to miniaturní stromečky nebo svícny různých tvarů vytvořené z živých větví, které zdobily štědrovečerní stůl. V dnešní době se k nám opět vrací v méně poetické umělé podobě.