Vánoční hvězda

Patri k nim jako vune purpury, prskavky a stromecek. A prece je to prava, nefalsovana Indianka. Domorodka. NATIV AMERICAN, jak se ted u nas spravne rika. Ohnova kvetina AZTEKU.

V Mexiku stale jeste kvete divoce, ale uz Aztekove ji pestovali a pouzivali k lecebnym i kultovnim ucelum. Ve spojeni s krestanstvim je poprve spojovana v 17. stoleti. Frantiskansti mnisi ji pouzili v Mariinskem procesi pri FIESTA of Santa Pesebre v okoli mesta Taxco v Mexiku.

Do povedomi Americanu a pak Evropanu se dostala az v minulem stoleti. V roce 1825 ji predstavil botanickemu svetu Joel Robert Poinsset, prvni americky velvyslanec v Mexiku a vyznacny botanik. Dostala podle nej sve anglicke jmeno, ktere ji stalo mnoha nedorozumeni.( Verilo se dlouho, ze znamena "jedovaty"- poison).

Pro svou neobycejnou krasu a vlastnost, ze kvete v zime a prave kolem vanoc, si rychle nasla cestu k milovnikum kvetin v cele Evrope. Ale na to, aby se stala vanocni hvezdou si musela pockat temer dalsich 100 let. O jeji opravdovy rozkvet a skutecny modni artikl z ni udelal az pilny a nadany (z Americkeho pohledu temer krajan) nemecky zahradnik Paul Ecke senior, ktery ji zacal ve 20. letech doporucovat svym zakaznikum jako pozadi pri vanocnim fotografovani (se Santou i bez nej). A protoze jeho prvni zahradnictvi bylo v Holywoodu, chtel ji za chvili kazdy mit doma i jako pozadi na svych vanocnich fotkach...

J.R.Poinsset. Americky botanik a ambassador, ktery predstavil vanocni hvedu v Americe a dal ji sve (anglicke) jmeno.

V soucasne dobe ma Ecke zahradnictvi svou rozsahlou farmu hned za nasimi humny v sousedni obci ENSINITAS , kam se uz v roce 1923 prestehoval . Je tady pro vanocni hvezdy zcela idealni klima. Nektere skleniky jsou i v Carlsbadu. Kopecek, na kterem bydlim se jmenuje Poinsettia highs, kdysi tady take divoce kvetly. A mnohde je lide maji v zahrade jako vysoke kere nebo stromy. Jejich kvety, tedy presneji listy kolem kvetu (kvet je jen malinky nenapadny) nejsou u stromu tak velke, ale stejne zari, planou v zimni slunci.

Tri generace Ecke, vsichni Paulove, na sve farme uprostred vanocnich hvezd.

Poinsettias, jak se jim anglicky rika jsou pro Eckuv podnik mnohamiliovy obchod kazdy rok. 90% vsech vanocnich hvezd po celem svete (vyvazi do 50 zemi) pochazi z jeho farmy. Pravdepodobne i ta vase, i kdyz neprimo. Vyvazi je dokonce i do Mexika, odkud je kdysi botanik diplomat privezl.

Jejich kultivaci a zuslechtovanim se zabyva i zdejsi vysoka skola zemedelska. Letos jsou modni i dalsi barevne varianty jako lososova a zluta a o par odstinu temejsi ruda. Nevim jak vy, ale ja mam nejradeji klasickou ohnovou. Jen v Americe se jich proda vic nez 80 milionu kazde vanoce. V sousednim Nemecku kolem 30 milionu. To je samozrejme nejen pestitelsky, ale i obchodni uspech.

Eckovi zalozili v Ensinitas i peknou botanickou zahradu, kde budou mit z vanocnich hvezd naaranzovane cele vanocni stromy. Najdete je zive i papirove ve vsech obchodnich domech a jako vzdycky na pozadi vsech vanocnich obrazku se Santou.

Jeji botanicke jmeno je Euphorbia Pulcherrima. Aztekove ji rikali Cuetlaxochitle. (Kvetina ohne).Vyrabeli z ni, jak uz jsem rikala barvivo a prostredek proti horecnym onemocneni z jejiho bileho lepiveho mleka.

A vite v cem spociva trik, aby vam pristi rok zase vykvetla, tedy aby se jeji listy zbarvily do cervena? Uz na zacatku podzimu ji musite prikryvat treba vetsim kvetinacem nebo kyblem, aby nemela vic nez 12 hodin svetla. Jsou velmi citlive, uz televizni obzarovka nebo i stolni lampa staci, aby vam pokazily radost z cervenych listu. Po odkvetu je treba asi tak zacatkem dubna ostrihat, odbornici dokonce radi mleko prystici "rany" pripalit ohnem ze zapalovace. Po mesici jeste jednou pristrihnout, ale uz ne tolik. Muzete ji pres leto dat i do zahrady nebo na balkon. A koncem rijna nebo v listopadu zavrit pres den do tmave komory, do skrine nebo , jak uz jsem rikala, prikryt. Snad vam pak prinese neco barvy do zimnich pricmoudlych dni, tahle krasna domorodka z kmene Azteku...