Stále častěji zdobí české zahrady oblíbené kanadské borůvky. Není divu. I když nejlépe chutnají čerstvé, v lednici vydrží několik dní.
Dají se používat do marmelád, šťáv nebo kynutých knedlíků. Chutnají božsky v jakékoli podobě.
Klasické lesní borůvky, které se vyskytují ve světlých lesích na vřesovištních a písčitých půdách, by na zahradách příliš neprosperovaly. Na pěstování v zahradách jsou daleko vhodnější velkoplodé kultivary nebo hybridy vyšlechtěné z okrasné rostliny brusnice chocholičnaté, nejvíce odrůd vzniklo v Kanadě a USA, právě proto se zahradním borůvkám říká „kanadské borůvky“.
Při výběru borůvek sledujte především dobu zrání plodů. „Doporučujeme vždy sázet 2-3 keře poblíž sebe, nejlépe odlišné kultivary. Například 'Berkeley' a 'Bluecrop' dozrávají v podobnou dobu. Jejich vysazení blízko sebe vám zajistí vyšší plodnost a lepší opylování keřů,“ vysvětluje Václav Mařík ml., šéfzahradník týmu Zahradnictví Flos z pražské Řeže.
Pokud budete keříky vybírat na jaře, určitě se zaměřte především na stav kořenového systému rostliny. Nikdy nevybírejte podle listů. Ty jsou ještě v květnu a během června velmi málo vyvinuté a nepůsobí moc vzhledně. Během léta se ovšem všechno změní, listy se rozrostou a keř začne plodit většinou již druhým rokem po výsadbě.
Borůvky potřebují kyselou půdu s hodnotou pH 3,5 až 5, což odpovídá stanovišti, kde se bude dobře dařit také rododendronům. Nemají rády vápník. Pokud máte tedy hodně vápnitou půdu, připravte borůvkám speciální záhon. Musíte vyhloubit jámu o rozměrech 60 x 60 centimetrů a keř zasadit alespoň do hloubky 40 cm. Půdu lokálně vylepšíte smísí ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu písku, díky kterému bude její propustnost výrazně lepší. Obohaťte ji rohovinou, hnojem, listovkou nebo hnojivy určenými na borůvky. Jámu důkladně prolijte vodou – borůvky potřebují vlhčí půdu, ale ne trvale zamokřené stanoviště.