Děti a počasí

Bude dneska pršet, svítit sluníčko nebo foukat vítr? Otázky, které si většina z nás klade pomalu už po probuzení. S Dagmar Honsovou jsem si povídala o tom, jak můžeme počasí sledovat s dětmi, a o různých pokusech, které lze provádět i v mateřské škole.

Proč je pro nás počasí tak zajímavé?

Zaprvé proto, že je stále nedosažitelné – atmosféra je velmi dynamická a i přes to, že se neustále snažíme o její fyzikální popsání, měření, předpovídání jejího budoucího stavu, tak vlastně nikdy nevíme, co všechno a přesně se v ní odehrává. A zadruhé – počasí nás denně ovlivňuje – ať už naši náladu, zdravotní stav, chuť k jídlu, oblečení, pracovní výkonnost až po venkovní aktivity.

Občas nám přijde nefér, že se u nás počasí tak honí. Na víkend bychom chtěli sluníčko, a on proprší, zatímco se pak několik dní pečeme v práci. Proč se u nás počasí tak střídá?

Žádné závislosti ani souvislosti v počasí mezi dny v týdnu neexistují, takže pokud víkend proprší, jedná se vždy o náhodu. Rychlé střídání počasí je dáno dynamikou atmosféry nad střední Evropou – kdy se střídá tzv. cyklonální charakter počasí – vliv tlakových níží a přechody frontálních systémů nejčastěji od západu s anticyklonálním charakterem, tj. tlaková výše, která přináší slunečné počasí. Často se u nás mění i směr proudění – pokud teplé jižní proudění vystřídá studený vzduch od severozápadu – ochladí se o 24 hodin i o více než 10 °C a obráceně.

Také si stěžujeme, že za našeho mládí byl sníh bělejší, zimy tuhé a jara dlouhá. Můžeme nějak ověřit, že má naše nostalgie něco do sebe?

Máme tendenci si pamatovat spíše příjemné vjemy a projevy počasí – dobrým příkladem jsou bílé Vánoce, ale pokud se podíváme do statistik, zjistíme, že bílé Vánoce byly v nížinách raritou i pro naše předky.

Můžeme se pyšnit jednou z nejdelších řad pozorování vůbec – v pražském Klementinu je souvislá řada pozorování od roku 1775, takže máme s čím porovnávat. Důležité je meteorologická data nejen archivovat, ale atmosféra nezná hranice, takže je důležitá mezinárodní výměna a sdílení meteorologických dat z celého světa.

O tom, jak zítra bude, se dnes více radíme s různými aplikacemi a weby, třeba populárním yr.no a podobně. Můžeme něco odhadnout i sami?

Aplikace jsou skvělé v tom, že nám dokážou přiblížit počasí přesně v lokalitě, ve které se právě nacházíme. Jejich výstupy, stejně jako ostatní předpovědi počasí, vychází z výpočtů numerických modelů, které se na základě naměřených dat (z meteorologických stanic, balonových sond, družicových snímků apod.) a výpočtů snaží postihnout budoucí stav atmosféry. Dobrým meteorologem je ten, který sleduje počasí a jeho projevy v okolí svého bydliště – kde hraje velkou roli reliéf a nadmořská výška. To, jaké bude počasí, nám může napovědět například domácí meteorologická stanice, chování zvířat (bude pršet, pokud létají vlaštovky nízko), směr větru, bolest zubů nebo hlavy, vývoj ranních nebo večerních červánků.

Počasí se týká řada pranostik. Co je na nich pravdy?

Pranostiky mohou sloužit jako zajímavost k předpovědi počasí, rozhodně ale podle nich předpověď počasí sestavovat nelze. Je to i kvůli tomu, že mnohé pranostiky vznikaly již ve druhé polovině 15. století a jsou tudíž poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře v 16. století, kdy došlo k přeskočení 10 dnů. Některé pranostiky také nevznikly v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení. Ne všechna lidová rčení a pranostiky jsou ale k zahození, například takové únorové „Na Hromnice o hodinu více“ platí a platit nadále bude.

Předpověď počasí závisí na meteorologickém pozorování. Mohou je provádět i děti? A jak? Co k tomu potřebují?

Samozřejmě. Pro děti bude zřejmě nejpříjemnější seznámení s meteorologií formou hry, kdy si mohou jednotlivé fyzikální procesy jednoduše vyzkoušet, „osahat“ a třeba si sestavit jednoduchý přístroj na měření vybraného meteorologického prvku. Úplně k tomu postačí to, co máme doma, protože nejlepší je momentální nápad. Než se vypravíte do obchodu, nadšení pro danou věc většinou opadne. Navíc děti jsou velmi kreativní.

K čemu je nám dobré například měření srážek nebo tlaku vzduchu?

Pro zahrádkáře je rozhodně dobré vědět, kolik vody napršelo, a řídit se tím při nutnosti zavlažování – přitom k sestavení srážkoměru stačí plastová láhev a pravítko. Informace o změně tlaku vzduchu jistě ocení meteosenzitivní jedinci, tj. lidé, kteří jsou náchylní na změnu počasí. Při poklesu tlaku vzduchu se hůře cítí lidé s nízkým krevním tlakem – mohou být malátní, unavení, hůře se soustředit, pociťovat bolesti hlavy. A naplánovat si podle toho například volnější program.

Můžeme už i ve školce zařadit pozorování počasí a různé pokusy?

Samozřejmě, s počasím a jednotlivými fyzikálními jevy i přístroji na jejich sestavení si můžete hrát od rána do večera. Není nad to sestavit si barometr pro měření tlaku vzduchu. Stačí mít: úzkou plastovou nebo skleněnou láhev, dvě gumičky nebo lepicí pásku, lepenku či papír, misku a vodu. Na lepenku nebo papír nakreslete vlastní stupnici a pomocí gumiček či lepicí pásky ji připevněte k lahvi. Naplňte láhev ze tří čtvrtin vodou. Rukou překryjte otvor láhve a obrácenou láhev opatrně ponořte do misky s vodou. Hladina vody v láhvi bude stoupat a následně klesat spolu s tlakem vzduchu.

Nebo si zkuste vyrobit déšť: Do půlky skleničky nalijte vodu. Utěsněte ji nejlépe průhlednou fólií a na 30 minut zchlaďte v lednici. Po vyjmutí do teplejšího prostředí se kapičky, které se usadily na fólii, budou opět vracet do sklenice s vodou – vyrobíte déšť ve sklenici.

Věnujete se popularizaci meteorologie a připravujete různé programy pro školy. Jak staré děti se již mohou stát amatérskými meteorology?

Vždy mě nejvíce překvapí děti v mateřských školkách, které jsou ještě otevřené každému nápadu, legraci a akci. Takže se domnívám, že amatérským meteorologem můžete být od školky. Na druhou stranu studenti základních škol už počasí propojují se znalostmi matematiky, fyziky, přírody, chemie.

Baví děti sledování počasí? A proč?

Na dětech je úžasné to, že na nich poznáte, zda je daná věc baví, nebo ne. Sledování počasí se vždy snažím co nejvíce přiblížit, upoutat příběhem, rozebrat na molekuly. S počasím se každodenně setkáváme – ať už ve zdvořilostním rozhovoru, v médiích, nebo prostě jen zmokneme… Proto si myslím, že počasí a jeho sledování baví i děti.

Dagmar Honsová vystudovala agronomickou fakultu České zemědělské univerzity. Skoro patnáct let připravuje předpovědi počasí ve společnosti Meteopress. Spolupracuje s různými zpravodajskými médii, kde komentuje a vysvětluje stav i předpovědi počasí pro širokou veřejnost. O meteorologii rozšiřuje povědomí také mezi dětmi a připravuje vzdělávací programy pro školy.