S environmentální výchovou začínáme už odmalička

Pokud se malé děti postupně, přirozenou cestou, dozvídají, jak je možné chránit přírodu a neplýtvat zdroji, ve starším věku se to stane běžnou součástí jejich životního stylu.

V Ekodomově se věnujete programům, které zprostředkovávají ekologii malým dětem. Proč něco takového děláte?

Malé děti jsou cílovou skupinou, která za několik let možná bude spolurozhodovat o důležitých otázkách v českých i mezinárodních firmách, nebo i ve státní správě. A vztah k přírodě, ekologii a šetrnému využívání zdrojů, který si vybudují v dětství, je pak bude provázet po zbytek života a možná jim ve zmíněných důležitých otázkách pomůže rozhodnout se udržitelnějším způsobem.

Ekologie je velké téma i pro mnohé dospělé, natož pak pro děti. Jak jim ho přibližujete, aby z toho něco měly, aby témata chápaly?

Ano, ekologie je velké téma, a nad jejími záhadami často kroutí hlavou i odborníci. Při předávání dětem je tedy určitě potřeba téma poněkud zjednodušit, ale zase ne natolik, aby došlo ke ztrátě některých důležitých informací. Hranice mezi tím je poněkud tenká, přesto se na ní snažím balancovat.

Mně například připadá nejdůležitější zprostředkovat dětem poznání, že příroda je natolik rozmanitá a vztahy mezi jednotlivými složkami natolik komplexní, že jakýkoliv zásah může vyvolat v průběhu času neplánovanou reakci a že je tudíž potřeba k zásahům do přírody přistupovat s pokorou. Příroda si pravděpodobně poradí i bez nás, ovšem my bez ní jen těžko. A protože se jedná o programy krátkodobé, trvající většinou hodinu a půl, nejdůležitější je děti zaujmout a nadchnout je pro dané téma během několika prvních minut.

Ráda bych se zastavila u vašich programů – můžete je popsat? Jako první tady vidím Půdohraní.

Program probíhá venku a děti jsou během něj zavedeny do půdního království, kde se seznamují s jeho obyvateli i podmínkami pro život. Tento program je zaměřený na senzorické vnímání okolí, schopnost pozorovat a všímat si detailů a také na kreativní tvoření ze snadno dostupného materiálu, kterým je hlína.

A co je náplní programu Od ohryzku k jablíčku?

V tomto programu dětem přibližujeme téma kompostování hravou a zábavnou formou. Prostřednictvím žížalky Žofky se děti dozvědí, co do kompostu patří a co ne, kdo všechno v kompostu žije a jak se jablečný ohryzek může stát znovu jablíčkem. Součástí je i ukázka reálného kompostu včetně všech jeho živých obyvatel.

Další nabídka nese název Příběh opravdového koše. S čím se děti seznamují zde?

Tento program je zaměřený na důkladné rozpoznání jednotlivých druhů odpadu přímo v praxi. Děti si zkusí pomocí zraku, sluchu i hmatu rozeznat plast od papíru či stříbrný plast od kovu. Také se dozvědí, kam jednotlivé roztříděné odpady z barevných popelnic putují a co se s nimi děje dál. A že bioodpadem se nemusí plnit jenom hnědé popelnice, ale lze jej zpracovat kompostováním.

Máme vody dost? Na to se ptáme každé léto a ptají se na to i děti v dalším programu Ekocentra.

Program reaguje na aktuální téma hrozícího nedostatku vody a na příběhu chlapce z Afriky dětem zpřístupňuje fakt, že vody je na svět sice dost, ale ne všechna je pitná a ne všichni k ní mají přístup. V průběhu programu děti zkoušejí přivolávat déšť písničkou a zamýšlejí se nad svou vlastní spotřebou vody v domácnosti či ve školce.

Co děti zažijí při tématu Ptáčci ve městě?

Tento program se koná venku a vede jej zkušený ornitolog, který dětem předvede, jakým způsobem se ptáci chytají do sítí i jak se následně kroužkují a vypouštějí zpět. Vysvětlí dětem, proč se s kroužkováním ptáků začalo i co vše lze díky tomu zjistit. Podle jedinců, které se podaří odchytit, se děti dále dozvědí například o rozdílech mezi samičkou a samečkem u jednotlivých druhů, o způsobu jejich života, zjistí, proč někteří ptáci na zimu odlétají a jiní zůstávají na krmítku…

Podvodníčci. Co se skrývá pod tímto názvem?

Tento program probíhá také venku a s odborníkem. Tentokrát jej ale vede zkušený hydrobiolog, který dětem ukáže, jakým způsobem lze vodní živočichy lovit, pozorovat a poté pouštět zpět do vody. Děti si také zkusí představit, jak probíhá život pod vodou, čím se drobní živočichové živí i jak se ve vodě liší zima a léto.

Poslední, co vidím ve vaší nabídce, jsou Pilné včelky.

Tento program dětem hravou formou přibližuje život včel. Děti si zkusí zahrát na včelaře i včelky. V průběhu se děti dozvědí, jak to ve včelstvu chodí, čím se včelky krmí, co všechno umí vyrobit a na co to člověk používá. Nakonec si děti vyrobí svíčku z včelího vosku a součástí je i ochutnávka několika druhů medu

A jak to vypadá, když má školka zájem o nějaký z vašich programů? Přijedete za nimi, nebo oni za vámi do Ekodomova?

Nabízíme možnost dojet s programem do školky i možnost, že školka navštíví nás. Realizace programu v Ekodomově má výhodu krásného místa. Sídlíme totiž v údolí Šáreckého potoka a na zahradě se nachází dnes již dvě jurty, ve kterých sídlí lesní školky, přičemž ta starší slavila v září 2019 10 let. Celý prostor zahrady je tedy připraven pro hordu malých zvídavých dětí z lesní školky a hravě zvládne pojmout i návštěvu z jiné školky.

Paní učitelky se tak mohou nechat inspirovat některými aktivitami a činnostmi, které jsou v lesní školce běžné a které by se daly realizovat i v jejich školkách.

Setkávám se s tím, že když se nějaké téma otevře, i dospělí, kteří se s dětmi programu účastní, často načerpají inspiraci, kterou nečekali. Stává se vám to také?

Určitě ano. Například během programu o odpadech se snažím vyvracet některé hluboce zakořeněné mýty o třídění, a to jsou pak paní učitelky zpravidla překvapenější než děti. Třeba že rulička od toaletního papíru či plata od vajíček nepatří do modrého kontejneru, protože už jsou z recyklovaného papíru, a tudíž mají tak krátká vlákna, že při další recyklaci z nich zbyla už jenom nepoužitelná kaše. Zatímco tatáž rulička či plato natrhané na malé kousky a naservírované žížalám ještě poslouží a pomůže k vytváření kompostu.

Myslím, že je moc fajn, když se paní učitelky nechají inspirovat a proberou s dětmi téma ještě po svém, protože teprve pak si děti všechno lépe zapamatují a program má mnohem větší dopad.

Jak děti na vaše programy reagují?

Dosti různě, ale je pravda, že některé aktivity baví téměř všechny bez rozdílu věku. Je to zejména ukázka reálného kompostu včetně živých tvorů. Děti si mohou sáhnout na lupu, entomologickou pinzetu i živočichy samotné. Mohou si dát žížalu na ruku a pozorovat i pociťovat, jak se hýbe. Pro některé děti je to jejich první setkání s žížalou a většinou jsou z toho velmi nadšené! (směje se)

Dostávají od vás mateřské školy nějaké materiály?

Z programů nikoliv, ovšem pokud by školku zaujalo kompostování, tak jako Ekodomov nabízíme v rámci projektu Bioodpad není odpad jeho zavedení ve školách či školkách. Nejprve pomůžeme s výběrem ideálního kompostéru pro danou lokalitu, potom zaučíme zaměstnance i děti formou programu. V plné verzi se ve škole či školce třídí bioodpad, zpracovává se na kompost a hotovým kompostem se poté plní takzvané čtverečkové zahrádky, ve kterých může mít každé dítě jeden malý čtvereček záhonku. Hotové výpěstky pak lze využít například na závěrečných slavnostech na konci školního roku. Díky celému tomuto procesu si i městské děti mohou udělat mnohem lepší představu o tom, jak funguje rozklad organické hmoty nejen na zahrádce, ale i kdekoliv jinde v přírodě.

Materiály k programům o půdě jsou ke stažení na našich stránkách, což mohou využít školky po celé České republice, do okolí Prahy rádi dojedeme a program podle materiálů dětem představíme.

Co je pro vás na této práci tak zajímavé?

Na této práci je pro mě zajímavých spousta věci. Například to, že každý den je jiný. I když učím dvakrát za sebou stejný program ve stejné školce, tak se pokaždé něčím liší, děti reagují různě, takže se rozhodně nenudím. Vítám příležitost obejít a poznat různé školky po Praze a v jejím okolí. Všímám si například, jaké mají děti zkušenosti s proměnami přírody v průběhu roku, jestli jsou skupinky věkově homogenní nebo heterogenní, zda mají ve školce zahradu, a pokud ano, tak jak ji využívají. Některé školky jsou v tomto ohledu pro mě velkou inspirací.

Bc. Veronika Palkovičová se narodila v roce 1989. V Ekodomově působí jako lektorka Malého průzkumníka přírody i environmentálních výukových programů.