Její provoz přitom komplikují opatření.
Rozhovor o provozu Linky v době karantén a omezení. Článek vyšel na ct24.ceskatelevize.cz a přinášíme Vám jeho přepis. Problémy v rodině, pocit osamělosti nebo deprese provázejí děti v době nouzového stavu. S těmito problémy se nyní častěji obrací na Linku bezpečí. Kvůli psychickým problémům svých potomků se ozývají také rodiče. Vyplývá to z dat, která webu ČT24 poskytla mluvčí neziskové organizace Regina Jandová. Provoz Linky přitom komplikuje karanténa nebo onemocnění jejích zaměstnanců.
„Momentálně se na Lince nejčastěji objevují témata vztahů s kamarády, sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a dotazy na sexuální témata,“ uvedla mluvčí Linky bezpečí Jandová. Do dotazů se podle ní navíc promítá téma výjimečných opatření a s tím spojených omezení a nejistot, a to například u ročníků, kde děti končí či naopak začínají nějakou školu.
Opatření ale komplikují i práci konzultantům Linky. „Potýkají se s omezeními a různým fungováním následných služeb, jako jsou psychologové, lékařská péče nebo sociální služby pro rodiny s dětmi, kam volající přirozeně směřujeme, pokud potřebují větší podporu, než jim jsme schopni nabídnout my,“ podotkla Jandová.
Zatímco za loňský říjen krizové centrum evidovalo 26 kontaktů kvůli úzkostným pocitům, za ten letošní se číslo více než zdvojnásobilo, a to na 56. Důvodem častější potřeby řešení úzkostných stavů je podle sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenkové například to, že se děti nemohou vídat se svými blízkými, kamarády nebo prarodiči.
Výrazně častěji řešili poradci také sebepoškozování u dětí a mladistvých. Zatímco za říjen minulého roku se problémem zabývali třiadevadesátkrát, letos se za stejné období číslo vyšplhalo na 121. „Na pozadí sebevražedných myšlenek může být velký tlak na schopnost seberegulace, protože přirozené motivující prostředí jako škola nebo společné učení s kamarády chybí, stejně jako houstnoucí atmosféra doma, kde jsou všichni členové rodiny nuceni pobývat,“ vysvětlila Zelenková.
K tomu se podle ní navíc přičítá i nemožnost přirozené ventilace napětí prostřednictvím setkávání s přáteli nebo zájmových kroužků. „Strach o zdraví své či svých blízkých, to je náročné i pro člověka, jehož osobnost už je zformována a je psychicky celkem v pořádku. Děti, zejména ty křehké, citlivé nebo uzavřené, psychicky nemocné nebo ty malé, které si ještě nestačily zformovat nějaké způsoby vyrovnávání se se stresem, jsou pak velmi zranitelné,“ doplnila pracovnice Linky.
O pomoc s řešením depresí a smutku požádalo za letošní říjen 84 klientů z řad dětí a mládeže, což je meziročně o 22 více. Tyto problémy u svých dětí vnímají i jejich rodiče. Právě kvůli nim často kontaktují takzvanou Rodičovskou linku, kterou krizové centrum provozuje. „V současné době nás rodiče kontaktují s tématy psychických obtíží u dětí, jako jsou deprese, úzkost, agresivita,“ vyjmenovala Jandová.
Nejčastějším problémem, který rodiče v současné krizové situaci řeší, je podle Jandové výchova. Konkrétně pak potíže s učením nebo konflikty v rodině. Na rozdíl od jarního nouzového stavu ale celkového počtu dotazů na Rodičovské lince ubylo.
„Nárůst počtu hovorů jsme zatím výrazně nezaznamenali, na rozdíl od nouzového stavu na jaře, kdy byl počet hovorů v porovnání s minulým rokem až dvojnásobný. V té době nás nejvíce kontaktovali rodiče s tématem předávání potomků v rámci porozvodového uspořádání péče, tedy kdy a za jakých podmínek dítě druhému rodiči předat,“ nastínila mluvčí organizace.
Ve srovnání s běžným stavem aktuálně Linka bezpečí celkově zaznamenává nižší počet telefonátů. Mezi významné důvody patří nutná omezení počtu pracovníků na směně, karanténa zaměstnanců nebo čerpání ošetřovného kvůli zavřeným školám. I přes komplikace ale organizace udržuje nonstop provoz.
„Pokud srovnávám s loňským říjnem, na telefonu nám poklesl počet dovolání. Z 12 917 loni se nám snížil na 9191 letos,“ vyčíslila Jandová. Na e-mailu bylo loni za říjen zodpovězeno 265 dotazů, letos 253. U chatu proběhlo loni 238 kontaktů, letos 299.
V uplynulém měsíci řešili pracovníci Linky s dětmi ve srovnání s loňským říjnem méně problémů týkajících se partnerských vztahů. Jejich počet klesl z 306 na 236. Ubylo také dotazů kvůli vztahům s kamarády, a to z loňských 325 na 213.
V menší míře také zaměstnanci Linky odpovídali na otázky na téma syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN). S počtem 183 konzultací činil úbytek 33. Ještě během jarní vlny epidemie přitom právě počet řešení těchto problémů podle Zelenkové narostl.
I přes celkový pokles je ale dotazů nyní více než během letošního dubna, kdy platil poprvé plošný nouzový stav po celý měsíc. „V dubnu tohoto roku jsme měli celkem 7956 dovolání, což je méně než nyní během října. Opět zejména vlivem nutnosti zavést omezení počtu konzultantů na směně, nemocnosti a čerpání ošetřovného,“ vysvětlila mluvčí.
Naopak on-line služby zaznamenaly na jaře nárůst. A to jak ve srovnání s předchozími měsíci, tak i proti říjnu. Na e-mailu bylo za duben zodpovězeno 304 dotazů, chatů proběhlo 554. Organizace tehdy rozšířila provozní dobu chatu z osmi na 12 hodin.
Stále častěji využívané on-line prostředí využila na konci září organizace ke spuštění vlastního podcastu s názvem Na tenké Lince. „Cílem je otevřeně mluvit o tématech, se kterými nás děti a dospívající kontaktují. Podcast je koncipován tak, aby posluchače provedl pomocí dotazů základní problematikou daného tématu, zevrubně nastínil, co a proč se děje, a jak dál postupovat směrem k řešení,“ přiblížila Jandová smysl projektu.
Za výhodu této audio formy podpory považuje vyšší přístupnost pro ty, kteří o svých problémech nechtějí mluvit po telefonu. „Podcast připravuje tým odborníků Linky bezpečí pod vedením Radky Liebezeitové, která vedle Linky bezpečí pracuje také ve škole pro děti s kombinovaným postižením a vede vlastní terapeutickou praxi,“ dodala Jandová.
Skok