Bezohlednost lze po právu považovat za jednu z nejpříšernějších lidských vlastností.
A neplatí to jen v aktuální situaci, kvůli níž je však o to intenzivněji vnímána. Značná část protiepidemických opatření a jejich dodržování spočívá právě především v ochotě lidí brát ohledy na své okolí. Jejich nedodržování začalo být nezřídka označováno rebelstvím, revoltou, protestem, vyjádřením osobního postoje a podobně. Rebelství a bezohlednost ale určitě nejsou totéž, ani nejde o synonyma. Ačkoliv se tedy neřadím do tábora fanatických přívrženců nošení roušek, pochopení pro porušování této povinnosti rozhodně nemám. Nenošení roušek opravdu není žádnou frajeřinou hodnou respektu. Stejně tak je tomu v případě sabotování jiných opatření.
Reálná praxe, alespoň co vidím kolem sebe, naštěstí ukazuje, že drtivá většina lidí výše popsané nadále reflektuje a projevy bezohlednosti jsou spíše výjimkou potvrzující pravidlo než standardním prvkem chování lidí na veřejných místech. Jistě, najdou se tací, ale pokud je třeba ve vagónu metra nebo supermarketu jeden takový bez roušky, tak je ale také potřeba vidět těch zbylých osmdesát poctivých a slušných. Zároveň se nám tady ve společnosti rozmáhá jeden znepokojivý nešvar.
Z různých míst, včetně těch nejvyšších, zaznívají explicitní zobecňující tvrzení v duchu principu kolektivní viny o tom, že Češi opatření nedodržují, obcházejí, švejkují, atd. Podobně jsou okřikováni a peskováni všichni ti, kdo si dovolí vyjádřit se k přijímaným opatřením, zvládání epidemie či nemoci jako takové v kontextu jiných otázek zdravotnictví, ekonomických konsekvencí a podobně. Velmi častou až univerzální odpovědí na mnohdy zcela konstruktivní, věcné a logické připomínky (z praxe, od vědeckých kapacit z jiných oborů, …) je posměšná replika "v Čechách najednou máme deset milionů epidemiologů". Na první pohled se to může zdát stejné, jako když se vždy při mistrovství světa v hokeji či fotbale zčista vyrojí deset milionů sportovních trenérů, kteří u piva, klobásy a chipsů přesně vědí, kdo měl být vystřídán jako první nebo kdo je hlavním viníkem obdržených gólů.
Nenechme se však mýlit. Je tu zásadní rozdíl. Kvůli sportovnímu výsledku, jak se říká, chleba levnější nebo dražší nebude. Epidemiologická opatření se však zprostředkovaně či bezprostředně, významně či mnohdy zcela existenčně dotýkají úplně každého z nás. Těch, co chodí do školy, nebo mají školní děti. Těch, co se ze všech sil starají o staré rodiče. Těch, kteří chronicky trpí jakýmkoliv zdravotním problémem a nemohou si být za stávajících okolností jisti, zda nedojde k omezení jejich péče, již bezpodmínečně potřebují. Samozřejmě také těch, kdož ještě nevzdali podnikání. Taky těch, kteří jsou zaměstnanci. Zkrátka úplně všech. O makroekonomických dopadech, zdánlivě abstraktních, ale s časovým zpožděním také zcela konkrétních a adresných, nemluvě. Každý z nás tak má nezpochybnitelné právo, samozřejmě v mezích slušnosti a zákona, zaujímat vlastní stanoviska a svůj pohled na věc, klidně i na oněch proklatých sociálních sítích, aniž by nutně musel mít diplom z oboru epidemiologie.
Naopak se zpětná vazba ze strany ´lidí z terénu´ ukazuje jako velmi cenná, důležitá a nezastupitelná třeba pro následnou korekci jednotlivých opatření. Konkrétními příklady by bylo možné popsat stohy papírů. Tak snad jenom jeden pro ilustraci: každý určitě chápe, že je třeba chránit lidi v seniorním věku, tedy zákaz návštěv v zařízeních typu LDN má svůj smysl a logiku, avšak je třeba zmínit, že mnozí starší lidé mají větší strach ze sociální izolace a absence osobního kontaktu se svými nejbližšími než z potenciální nákazy virem.
Začali být Češi skutečně tak nezodpovědnými, jak se v posledních týdnech v souvislosti s narůstajícími čísly říká? Máme nekriticky vhlížet k Němcům a věřit, že německá národnost je stoprocentní zárukou zodpovědnosti, disciplinovanosti a ohleduplnosti? Máme si namlouvat, že v jiných zemích na západ od nás občané vše přijímají s povděkem a bez výhrad? V každém případě zde hovoříme o stejných Češích a zejména tedy Češkách, které v době, kdy téměř žádné ochranné prostředky nebyly běžnou cestou k mání, samy ve velkém po domácku šily roušky, často nezištně a obětavě i pro cizí lidi, čehož si všimla média z nejrůznějších částí světa.
Jednotlivých aspektů a důvodů, proč u nás epidemie nabrala na obrátkách, bude jistě více než teze o rozhodujícím vlivu náhlé ztráty ostražitosti našeho obyvatelstva. Ostatně, už v jarním období nejeden zahraniční expert hovořil v tom smyslu, že u států s lepšími čísly v první fázi pandemie může jít spíše o krátkodobé vítězství, neboť šíření viru samozřejmě lze řízeně zpomalit, avšak nikoliv zastavit, tudíž populací bude nadále procházet a po jistém rozvolnění, k němuž bude muset po čase tak jako tak dojít (lidi nelze držet pod zámkem věčně a ekonomický systém taky nevydrží vše), bude u nich dynamika růstu nákazy naopak vyšší. Jiné příklady ze zahraničí jsou toho dokladem, namátkou Izrael, Slovensko, Černá Hora a jiné.
Přes milion dětí a mladých se vrátilo do škol, další miliony lidí po dovolených do zaměstnání, stále tady máme open-space kanceláře, řadu rizikových faktorů, míst a tzv. ´špuntů´ v průmyslových provozech - šatny, sprchy, závodní jídelny a spoustu dalšího…
S pravidlem 3R o dodržování rozestupů, nošení roušek a dezinfekce rukou se lze určitě ztotožnit. Skvěle by ho doplnilo ještě čtvrté "R", tedy zdravý rozum, jehož nedílnou součástí je i kritické myšlení, sloužící nejen ke strávení všech možných mediálních korona-zpráv, včetně těch paniku vyvolávajících, ale také k uchování duševního zdraví celkově.
Pokud k tomu pomůže i švejkování, jež je především o humoru a nadhledu, pak těžko hledat rozumný důvod, k čemu by to mělo vadit… Copak Švejk (mimochodem, i jeho zná skoro celý svět) porušoval pravidla a nařízení? Ohrožoval svým chováním či bezohledností druhé? Převážná většina Čechů, Moravanů a Slezanů opatření také zjevně dodržuje. A to, že mnozí rouškám přezdívají náhubky, při desátém použití dezinfekce poznamenají něco o rukou suchých jak cesta, sdílejí různé obrázky a videa s covid-tematikou, anebo svobodně vyjádří názor na smysluplnost opatření, tak tím opravdu epidemiologické riziko, potažmo reprodukční číslo nezvyšují!
Skok