Jak změnila karanténa názory rodičů na české školství?

Představujeme výsledky výzkumu, který porovnává změny v postojích rodičů ke školnímu vzdělávání mezi prosincem 2019 a červnem 2020. Výzkum reflektuje uzavření škol z důvodů koronavirové pandemie.

Již dřívější výsledky výzkumu ukázaly, jak distanční výuka může ovlivňovat nerovnosti ve vzdělávání. Až 8 % rodin v něm reportovalo, že možnosti jejich dětí, jak se učit na dálku, byly omezeny kvůli nedostatku počítačů či horšímu připojení v domácnosti. Rodičům s nižším vzděláním také dělalo větší problémy a zabíralo více času připravovat doma děti.

Výzkum také ukazuje, že v době pandemie se snížil počet rodičů, kteří chtějí, aby jejich dítě určitě dosáhlo vysokoškolského vzdělání. „Jde zejména o rodiče s maturitou a vyšším vzděláním, kteří se až v době distančního vzdělávání lépe seznámili se školním životem svého dítěte. Tento vývoj může poukazovat na to, že aspirace rodičů, které v českém vzdělávání silně ovlivňují výsledky, v některých případech reflektují spíše jejich společenské postavení než preference a kompetence dětí. Zkušenost s distančním vzděláváním je dovedla k tomu, že své aspirace přehodnotili,” říká sociolog Daniel Prokop.

Data z června 2020 ukázala, že koronavirová karanténa v řadě oblastí ještě urychlila změny v postojích, které výzkum zaznamenává dlouhodobě. Již před karanténou například považovali rodiče za klíčové, aby škola naučila jejich děti pracovat s informacemi, vytvářet si vlastní názor a samostatně se učit. Do června 2020 tento trend ještě posílil. Po zkušenosti s distanční výukou ale vystoupila do popředí ještě jedna věc – rodiče začali klást důraz na to, jak s nimi škola komunikuje, zatímco řada ostatních aspektů z jejich představ o tom, jak by měla vypadat ideální škola, šla stranou.

Řada závěrů ale ukazuje i na specifické dopady koronavirové krize. V každé třetí rodině podle výsledků výzkumu během karantény například docházelo častěji ke konfliktům, ty ovlivňovaly psychickou pohodu zejména v rodinách, které vychovávají dítě na 1. stupni základní školy. To poukazuje na nutnost zabývat se v době mimořádných opatření také duševním zdravím a pohodou dětí, které se často přenášejí do výsledků vzdělávání.

Na výzkumném projektu se podílí iniciativa IDEA antiCovid-19, společnost PAQ Research, společnost EDUin, data sbírá agentura STEM/MARK. Projekt financuje Nadace České spořitelny. Report z longitudálního výzkumu Proměny názorů rodičů na vzdělávání je k dispozici zde.

Co vyplývá ze zprávy o výsledcích průzkumu?

• 64 % rodičů říká, že zkušenost s uzavřením škol změnila jejich názor na to, jak by mělo vypadat vzdělávání jejich dětí.
• 83 % rodičů je přesvědčeno, že fyzická přítomnost dětí ve škole je nenahraditelná
• Až ve 30 % rodin docházelo během karantény častěji ke konfliktům, a to mezi rodiči a dětmi i mezi sourozenci. Častěji se to týkalo rodin s dětmi na 1. stupni základní školy.
• 53 % rodičů zařadilo v červnu 2020 mezi pět nejdůležitějších cílů vzdělávání “naučit děti soustředěně se učit a systematicky poznávat nové věci”, v prosinci 2019 to považovalo za prioritu 45 % rodičů. Mezi nejdůležitější cíle vzdělávání dále rodiče už před karanténou řadili schopnost pracovat s informacemi nebo utvářet si vlastní názor, zkušenost s výukou na dálku důraz na tyto kompetence ještě dále posílila.
• 30 % rodičů si v červnu 2020 přálo, aby jejich dítě dosáhlo alespoň vysokoškolského vzdělání. To je výrazný pokles ve srovnání s prosincem 2019 i dubnem 2020, kdy tuto aspiraci mělo 38 % rodičů dětí na základní škole.
• Když popisují ideální školu, 72 % rodičů považuje za nejdůležitější, aby jejich dítě mělo spravedlivého učitele, 67 % jich mezi charakteristiky ideální školy řadí lidské kvality a osobnost učitele, pro 66 % z nich je důležitá jeho odbornost. Role učitele je v jejich představách o tom, jak by se mělo jejich dítě vzdělávat, zcela klíčová.