tisk-hlavicka

Musí a mají školky dovolit dětem veganské jídlo z domova?

Může být jídlo překážkou nástupu do mateřské školy?

Nedávno rozvířil hladinu veřejného mínění a internetových diskusí případ, kdy se matka veganka obrátila se stížností na Úřad veřejného ochránce práv, protože mateřská škola nechtěla dovolit, aby svému dítěti nosila z domova veganské jídlo. Může být jídlo překážkou nástupu do mateřské školy?

Ombudsmanka Anna Šabatová uvedla, že by mateřské školy měly veganům umožnit, aby svým dětem nosili z domova vlastní jídlo, a konstatovala, že pokud by školka zcela odmítala jakoukoliv dohodu o alternativním stravování, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace z důvodu světonázoru. „Školka nemusí vyjít vstříc jakýmkoliv požadavkům v oblasti stravování, jisté vstřícné kroky však v zájmu uzavření dohody učinit musí,“ uvedla Anna Šabatová a dodala, že ředitel mateřské školy má při přijetí dítěte povinnost stanovit na základě dohody s rodiči způsob a rozsah stravování dítěte tak, aby se dítě stravovalo vždy, pokud je v době podávání jídla přítomno v mateřské škole. Že škola vyloučí alternativní stravu, pokud jsou rodiče ochotni ji sami připravovat a donášet do školy, považuje za nepřiměřené. „Pokud by jídlo přinášeli například v termoboxu, nepředstavuje to pro mateřskou školu žádné (případně minimální) zatížení navíc, neboť jídlo není třeba skladovat v lednici ani ohřívat,“ řekla ombudsmanka.

Část ředitelek mateřských škol v tom zásadní problém nevidí, mnohé však poukazují na předpisy hygieniků a neskrývají obavy, že by si podobným svolením jen zadělaly na problémy.

Mateřské školy totiž nemají povinnost vařit každému „odlišnému“ strávníkovi na míru. Ochotné a schopné upravit dítěti pokrm jsou zpravidla hlavně ze zdravotních důvodů, kvůli stále častějším alergiím na mléko, lepek, ořechy a jiné běžné součásti jídelníčku.

Alergickým dětem vaříme ve školce, avšak k tomu je nezbytné, aby kuchařka byla proškolená na přípravu diet. Je nutné, aby vše odpovídalo hygienickým předpisům, kontrolují se výživové hodnoty, měří se teplota a podobně,“ řekla v internetové diskusi ředitelka mateřské školy v brněnské části Bystrc Hana Mišková. Podle ní si alergik případně může donést do školky třeba sojové mléko či jiné náhradní potraviny, omezení však musí mít potvrzené od lékaře. Pokud potvrzení nemá, z domu nic nosit nesmí.

Ředitelka mateřské školy v ostravských Mariánských Horách Marcela Žitvaiová v téže diskusi uvedla: „Snažíme se respektovat odlišnosti, i když se vyskytují poměrně výjimečně. Pokud maminka vyjádří přání, snažíme se najít kompromis. Nemělo by se stát, aby dítě mělo kvůli odlišnosti omezený přístup k předškolnímu vzdělávání.

Jak je vidět, názory se různí. A navíc mnozí lékaři varují, že veganská strava není pro malé děti vhodná. Co s tím?

Jak se říká: „A teď, babo, raď!“

Mgr. Hana Nádvorníková, která 18 let pracovala jako učitelka a ředitelka MŠ, tři roky byla inspektorkou České školní inspekce (ČŠI) pro oblast předškolního vzdělávání a v současné době působí na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální, Střední odborné škole pedagogické a Gymnáziu v Praze 6, zdůraznila, že základní zodpovědnost za zdárný vývoj dítěte je na rodičích – tedy i to, jakým způsobem bude dítě stravováno. „Názory, zda pro předškolní dítě je nebo není veganská strava vhodná, bych si netroufala posoudit, je to otázka pediatrů a dalších specialistů. Pokud ale praktický lékař pro děti a dorost průběžně sleduje vývoj dítěte a dítě řádně prospívá, asi je i tato varianta stravování přijatelná.

Mateřská škola by proto podle mého názoru měla zvážit, zda pro přinášení a podávání vlastního jídla dítěte do MŠ má vhodné podmínky, například hygienické a organizační – možnost uložit jídlo do chladničky, zajistit jeho ohřátí atd. Akceptaci alternativního stravování ostatními dětmi bych neviděla jako problém – rozumná učitelka dokáže situaci dětem vysvětlit. Možná by měla ve ŠVP zaznít kromě důrazu na ‚poskytování zdravé a vyvážené stravy pro děti‘ například i věta typu ‚po domluvě s rodiči umožňujeme i alternativní způsoby stravování‘,“ řekla Hana Nádvorníková a dodala, že podle jejího názoru mateřská škola může v této oblasti rodičům vyjít vstříc, ale je na jejím zvážení, zda má odpovídající podmínky a také snahu rodičům vyhovět.

Osobně bych chápala, kdyby mateřská škola řekla, že veganskou verzi obědů nebude připravovat. Je to opravdu hodně specifická strava, pokud má být vyvážená. Pochopila bych, kdyby provoz školkové kuchyně na to prostě neměl kapacitu. Přijde mi ale v pohodě, aby si dítě nosilo obědy z domova, i když je samozřejmě nutné dodržet hygienické předpisy. Chápu, že požadavky hygieniků jsou důležité,“ řekla psycholožka Mgr. Jolana Šohájková, která se s manželem dlouhodobě stravuje vegansky. Zdůraznila však, že již nějakou dobu nejsou „čistí vegani“ – nejedí samozřejmě maso, nepijí kravské mléko, nepoužívají vajíčka, ale občas si dají nějaký sýr. „Už to nebereme tak striktně, spíše pocitově, jak to cítíme – co se týče etiky i zdraví,“ uvedla Jolana Šohájková, která děti zatím nemá. Na otázku, zda se bude vegansky stravovat i v těhotenství, odpověděla: „Určitě se budu rozhodovat podle pocitu – co cítím, že mám jíst, co cítím, že teď moje tělo potřebuje. S masem bych měla asi velký problém, ale věřím, že hormony a zájem o zdraví miminka dokážou udělat svoje. Myslím, že člověk cítí, jestli je dobře živený, jestli má energii, zdravou pleť, kvalitní spánek – to všechno souvisí se stravou. I když však určitě nebudeme doma nikdy připravovat maso, s manželem ho nebudeme jíst, pravděpodobně necháme děti, ať si ho klidně jedí jinde, třeba v restauraci, ve škole, u příbuzných, pokud jim bude chutnat a budou si o něj říkat. Přijde mi to vlastně i dobrý způsob, jak děti učit k respektu potřeb, názorů, chutí druhých, k toleranci, že každý můžeme žít i jíst trochu jinak. Je samozřejmě otázkou, jak to celé bude fungovat ve vztazích. Dokážu si představit babičky, které říkají: ‚Ta tvoje maminka ti pořádně neuvaří, tak tady máš kuřátko,‘ apod. Ale to je všechno věc dohody, vyzrálosti nás všech a hlavně respektu a tolerance k životnímu stylu druhého,“ řekla Jolana Šohájková.

A dodala: „Co se týče toho, že dítě jako jediné ve školkovém kolektivu bude mít vlastní stravu, problém mohou vyvolat podle mě jedině učitelky nebo kuchařky svým nepřijímavým, neotevřeným přístupem a ironickými poznámkami – tím by mohly vyčleňovat dítě z kolektivu, pomlouvat jeho rodiče, dávat mu najevo, že přidělává problémy. To bych já osobně jednou jako matka řešila hodně. Pokud bych ale cítila, že to dítě zatěžuje a přitom jemu samotnému je jídlo dost jedno, pak bych ho nechala, ať jí jako ostatní děti. Rozhodně bych dítěti nevnucovala veganství, pokud nechce, pokud si spontánně říká o mléko či maso, pokud mu je líto, že nejí to samé co kamarádi.

Co na to Česká školní inspekce

Česká školní inspekce je správním úřadem podle § 173 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a jako taková je povinna dodržovat zásadu zákonnosti. Ve své činnosti musí postupovat v souladu s právními předpisy, včetně vyhlášek (čl. 79 Ústavy). Česká školní inspekce je podle § 174 odst. 2 písm. d) školského zákona povinna vykonávat inspekční činnost ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku spočívající v kontrole dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb. Kromě jiného kontroluje zajištění pestrosti stravy poskytované zařízeními školního stravování.

„Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 1 uvádí výživové normy pro školní stravování pro výživu obsahující maso a dále pro lakto-ovo-vegetariánskou stravu, která na rozdíl od veganské stravy obsahuje vejce a mléko. Možnost poskytování veganské stravy ve školském zařízení není uvedena ve vyhlášce č. 107/2005 Sb. Orgánem kompetentním k vydání podzákonného předpisu upravujícího oblast stravování dětí, žáků a studentů je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. I s ohledem na fakt, že vědecké názory na složení zdravé stravy se různí, akceptuje zde Česká školní inspekce plně právními předpisy stanovená pravidla a jejich dodržování vyžaduje i pro poskytování školního stravování podle školského zákona a prováděcích právních předpisů,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora PhDr. Ondřej Andrys, MAE, a dodal, že dětem v mateřské škole se podle § 122 školského zákona poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole. Školní stravování se řídí výživovými normami. Podle § 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, při přijetí dítěte do mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob a rozsah stravování dítěte. Rozsah se stanoví tak, aby se dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v mateřské škole, stravovalo vždy.

Podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 107/2005 Sb. má každé dítě v mateřské škole právo odebrat oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové jídlo (přesnídávku a svačinu) v případě vzdělávání ve třídě s celodenním provozem. Rodiče se nemohou vzdát práva na to, aby poskytnutá strava výživové normy splňovala. Mateřská škola je za splnění výživových norem odpovědná, jelikož je její povinností zajistit hmotné zabezpečení dětí, tj. i stravování, na které mají děti nárok.

Ustanovení § 2 odst. 4 vyhlášky č. 107/2005 Sb. umožňuje školám poskytnout dietní stravování strávníkům, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu, a to za podmínek stanovených jeho vnitřním řádem, přičemž používá receptury schválené nutričním terapeutem nebo lékařem. Z formulace citovaného ustanovení plyne, že se nejedná o striktní povinnost školy, přesto v současné době vychází mateřské školy požadavkům na dietní stravování velmi často vstříc.

Problematika individuálního stravování (nikoliv na základě prokázané potravinové alergie) není v platných právních předpisech ošetřena. Podávání individuálního stravování připraveného doma rodiči není stravovací službou ve smyslu zákonů o veřejném zdraví a školského zákona, která by podléhala zdravotnímu dozoru. Pokud tedy provozovatel stravovací služby není schopen připravit a poskytnout dietní či individuální stravu, je řešením podávání individuální a dietní stravy připravené rodiči a donesené do mateřské školy, se stanovením a vytvořením podmínek pro způsob uchovávání tohoto jídla, a písemným souhlasem rodičů, že odpovídají za zdravotní nezávadnost jídla. Rozhodnutí o této možnosti je v kompetenci ředitele školy,“ uvedl Ondřej Andrys.

Dodal pak, že nejvyšší správní soud projednával případ týkající se požadavku, aby v rámci školního stravování byla umožněna veganská strava (rozsudek ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. 2 Aps 3/2010). „Stravování je školskou službou, jejíž poskytnutí je garantováno občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům. Děti navštěvující mateřskou školu mají nárok na přístup ke školským službám, tedy i ke stravování, jedná se o veřejné subjektivní právo. Školní stravování zároveň musí odpovídat jistým standardům: z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a z hlediska výživových norem podle věkových skupin na straně jedné a na straně druhé pak i z rozpětí finančních normativů na nákup potravin. Děti však nemají právo na poskytnutí konkrétní stravy podle potřeb konzumenta. Pokud mají děti, resp. jejich zákonní zástupci, zájem o poskytování speciální stravy, nemusí veřejná moc nést náklady spojené s těmito požadavky, nicméně není přitom porušením ústavním pořádkem garantované svobody vyznání, resp. světonázoru, pokud je zákonným zástupcům dítěte umožněno, aby si stravu přinesli do školy a jídlo bylo ve škole uskladněno a připraveno k podávání,“ řekl Ondřej Andrys.

A doplnil, že nejvyšší správní soud se v uvedeném rozsudku vyjádřil k požadavku zákonného zástupce, který trvá na speciální stravě, například veganské. Stravovací zařízení nemá povinnost takovou stravu zajistit, proto se rodič může se školou dohodnout na zajištění náhradního stravování. Pokud rodiče souhlasí, svůj požadavek řádně odůvodní, nemělo by nic bránit tomu, aby s nimi školka uzavřela dohodu o zajištění náhradního stravování zákonným zástupcem dítěte. V takovém případě nebudou po mateřské škole požadovat zabezpečení školního stravování, mateřská škola bude pouze dítěti jídlo skladovat a ohřívat. Za kvalitu a hodnotu jídla odpovídá rodič, stejně jako odpovídá za přiměřené množství jídla a za likvidaci zbytků. V takovém případě mateřská škola neodpovídá za dodržení výživových norem u dětí, kterým není stravovací služba poskytována.

Dále odkazuji na nález Ústavního soudu I. ÚS 2055/11 ze dne 7. května 2013, který v odůvodnění potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu. Neexistuje právní nárok na to, aby školní jídelna plně zajišťovala tzv. veganskou stravu. Mateřská škola je povinna zajistit hmotné zabezpečení, tj. školní stravování skládající se z přesnídávky, oběda a svačiny. Škola se této povinnosti nemůže zprostit a stravu musí zajišťovat. Škola je povinna dodržovat výživové normy vyhlášky č. 107/2005 Sb., není proto možné, aby na žádost rodičů zajišťovala stravu, která nebude v souladu uvedeným právním předpisem, například veganskou stravu. Podle uvedeného judikátu nemohou rodiče požadovat po mateřské škole zajištění stravy, která neodpovídá platným výživovým normám, a to včetně stravy veganské, je však možné, aby na žádost zákonných zástupců dítěte bylo v individuálních a odůvodněných případech povoleno individuální stravování dítěte formou donášky jídla zákonnými zástupci, případně ohřev a výdej takto doneseného jídla ze strany školského zařízení.

Rozhodnutí ředitele školy o povolení dohody se zákonnými zástupci dítěte o donášce vlastní stravy bude Česká školní inspekce v individuálních a odůvodněných případech respektovat. Je však nutné zdůraznit odůvodněnost tohoto postupu a pečlivé posouzení konkrétních okolností každého jedinečného případu. Paušálního povolení donášení vlastní stravy všech zákonných zástupců, byť na základě jejich žádosti, v celé škole, by mohlo být obcházením platných právních předpisů. Nárok dítěte na zajištění hmotného zabezpečení v podobě stravování v době pobytu v mateřské škole trvá po celou dobu docházky do mateřské školy. V případě, že se zákonný zástupce rozhodne ustoupit od dohody o povolení vlastního stravování, je mateřská škola povinna zajistit stravování dítěte v souladu s výživovými a hygienickými normami,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora PhDr. Ondřej Andrys.

Co na to Společnost pro výživu

Vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol v Praze a předseda Společnosti pro výživu MUDr. Petr Tláskal, CSc., mi zopakoval to, co již uvedl před několika týdny pro časopis Reflex. Konstatoval, že člověk je všežravec, což samozřejmě předurčuje metabolické procesy, které v lidském organismu probíhají. Rozdělení potravin podle původu má nejen význam kategorizační, ale i nutriční. Složky potřebné pro člověka se z rostlinných a živočišných potravin dobře doplňují. Striktně veganská strava tak některé složky výživy nedává organismu v dostatečném množství nebo kvalitě. Zastánci tohoto způsobu výživy naopak operují tím, že se snižují rizika civilizačních nemocí, které lidskou populaci ohrožují. Období růstu a vývoje dítěte, podobně jako například období nemoci nebo těhotenství, zvyšuje nároky na příjem některých živin. Podle Americké dietetické asociace, na kterou se často zastánci veganské výživy odvolávají, je dobře rozvržená veganská strava vhodná pro všechna věková období. Nicméně se zde dále uvádí, že v některých případech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. „Ze svých zkušeností s výživou dětí vím, že i u dětí konzumujících živočišnou složku výživy je dobré rozvržení často problematickou záležitostí. Nedělám si tak iluze o stravě veganů. Dospělí vnáší do výživy dětí svá přesvědčení, vychází ze svých poznatků. Nicméně zvláště v dětském věku neplatí, že by dítě bylo pouze malý dospělý. V rámci zkušeností z lékařské profese veganství v tomto věku nedoporučuji. V rámci alternativní výživy je bezproblémové lakto-ovo-vegetariánství. Měl jsem ve své ambulanci děti, které na první pohled vypadaly dobře, byly až lehce obézní, ale když jsem se podíval na jejich věk a růstovou křivku, výrazně zaostávaly ve výšce za ostatní dětskou populací,“ uvedl MUDr. Tláskal. A dodal, že jejich jídelníček obsahoval velké množství jablek (energie z cukrů) a jinak to byli vegani. Na základě i dalších změn v metabolismu (málo zinku, málo vitaminu B12, větší objem červených krvinek) se podařilo rodiny těchto dětí přesvědčit o potřebě doplnit výživu o mléko a vejce a převést tak děti na lakto-ovo-vegetariánskou stravu. „Během tří měsíců bylo patrné velké zrychlení růstu těchto dětí i zlepšení parametrů vnitřního prostředí. Děti začaly především dostávat plnohodnotnou bílkovinu a další složky výživy, které jejich organismu scházely. Opět bych rád upozornil, že praktiky veganské diety mohou být různé, pro dosažení potřebného obsahu základních složek bílkovin (esenciálních aminokyselin) je nutné zajistit podávání rostlinných složek v potřebném poměru jejich množství. Jinak se snadno může objevit deficit některé z nich (například lysinu) a nastává opoždění růstu,“ zdůraznil MUDr. Tláskal.

Poznámka redakce: článek byl napsán v roce 2018.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (2 názorů)
Chudáci děti Helena 28.5.2019 20:32
Alternativní školky reprobedna 2.6.2019 19:33




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.