Štědrý den na Lince bezpečí

Štědrý den je pro mnohé z nás symbolem vzájemnosti, klidu, pohody a dětské radosti z nadělených dárků. V tento den Linka bezpečí přijímá méně hovorů než obvykle, ale většinou bývají mnohem emotivnější, protože i na Štědrý den mohou mít děti nějaká trápení. Konzultanti Linky bezpečí jsou ve službě na bezplatném čísle 116 111 nonstop i o svátcích.

A jaké příběhy se pro ně staly nezapomenutelnými?

Strach o babičku

Na Štědrý den volala kolem druhé hodiny třináctiletá dívka. Měla velkou starost o babičku, kterou před dvěmi dny odvezla do nemocnice sanitka se silným zánětem průdušek. Dívka žije pouze s tátou (máma jí umřela před pěti lety). Táta musel před hodinou odjet do práce (drží pohotovost) a ona zůstala sama doma a celé to na ní dolehlo. Má velký strach, že babička umře – je to pro ní nejbližší osoba. A navíc ji hodně mrzí, že táta musel odjet do práce – byli domluveni, že za babičkou ještě půjdou na návštěvu do nemocnice a přinesou jí dárky. Je hodně rozrušená, ale v průběhu hovoru se uklidňuje. Říká, že za babičkou byli na návštěvě včera, antibiotika jí zabrala a vypadá lépe, než když jí odváželi. Probíráme to, jaký strach o ní měla, když jí musela volat sama záchranku a babička nemohla dýchat. Když dívku pochválím, kolik toho zvládla, pookřeje a pochlubí se, že tento týden už pekla s babičkou i cukroví. Vymýšlíme plán, že zkusí zavolat tátovi, aby se zeptala, na jak dlouho to ještě v práci má. Zároveň napíše babičce smsku, že na ní myslí. Po sedmé hodině večerní dívka zavolala znovu, že děkuje za pomoc a že vše dobře dopadlo. Táta dorazil ve čtyři a domluvil v nemocnici, že si budou moci udělat štědrou večeři s babičkou.

Sám doma

Nebo příběh desetiletého chlapce, který byl na Štědrý večer sám, protože rodiče odešli do hospody. Vždycky se bál samoty, ale tentokrát to bylo mnohem silnější. Zároveň byl smutný, že máma s tátou nejsou doma. Konzultant, který měl tenkrát službu, si s ním dlouze povídal, uklidnil ho a nakonec spolu zpívali koledy.

Vánoce bez táty

Nezapomenutelný je i hovor s patnáctiletou dívkou, která trávila Štědrý večer poprvé bez otce. Rodiče se rozvedli a táta byl s novou rodinou. Cítila velký smutek, zklamání a zároveň zlost. S mámou o tom mluvit nemohla, nechtěla ji ranit. Neřekla to ani kamarádce, protože by jí všichni litovali. Během hovoru plakala. Měla velký strach z toho, co bude dál. Co když na ní táta navždy zapomene… Dlouho jsme si povídali a dívka byla moc ráda, že to mohla někomu říct…

Štědrý večer by měl být pro děti plný radosti, bezpečí a lásky ve společnosti těch nejbližších. Linka bezpečí je zde pro ty, kteří tolik štěstí nemají a pomáhá jim vytvořit příběhy se šťastným koncem.