Babička prohrává s malým poseroutkou

Kdo jsou Barunka Panklová, Kopčem nebo třeba kde jsou Stínadla? Otázky, na které by dnešní mládež asi těžko odpověděla správně. Za to kudy vede cesta do Mordoru, nebo jaká jsou pravidla Famfrpálu, v tom mají jasno. Vkus dnešních dětí a mládeže je zcela logicky úplně jiný než třeba před dvaceti lety - a tomu by měl odpovídat i přístup rodičů. "Rodiče mají často sklony promítat do výběru knih dětem vlastní čtenářské zkušenosti. Je to pochopitelné, ale je potřeba si uvědomit, že děti dnes baví úplně jiné věci, příběhy v knihách nevyjímaje. Je dobré už záhy nechat dítě, aby si samo vybralo, co chce číst a jeho hledání spíše usměrňovat či doplňovat," vysvětluje Jan Kanzelsberger mladší, šéf největší sítě kamenných knihkupectví v Česku. A že je na podpoře četby dětí potřeba zapracovat, dokazují i aktuální čísla. Podle průzkumu zadaného Národní knihovnou ČR v roce 2017 třetina dětí od 10 - 14 let nepřečetla ani jednu knížku měsíčně.

Harry Potter a "malý poseroutka"

Dobrodružná literatura, jak ji znala generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků, je nesrovnatelně méně populární než dříve. Svůj boom prožila v 90. letech v rámci dohánění čtenářského dluhu, kdy v knihkupectvích patřila k bestsellerům. Dnes už ale pultům vládnou zcela jiné tituly i žánry. "Pro mladé čtenáře je zásadní setkání s Harry Potterem. To je prostě fenomén. Pán prstenů a Hra o trůny mají taky mnoho příznivců, ale Harrymu Potterovi prostě nešlo uniknout," říká literární vědec Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. S ním souhlasí i Jan Kanzelsberger, který provozuje 60 knihkupectví a doplňuje: "Hitem posledních let je humoristická knížka Deník malého poseroutky, který má už 12 dílů." Z klasiků žánru si podle něj své místo na trhu v dnešních dnech uhájily pouze nejkvalitnější stěžejní tituly, jako jsou třeba knihy Jula Verna, Mayův Vinnetou nebo Foglarovy Rychlé šípy či Hoši od Bobří řeky. Nejprodávanějšími knihami pro děti roku 2017 byly podle údajů knihkupectví Kanzeslberger právě příběhy "malého poseroutky" a knihy J. K. Rowlingové.

Nebaví mě to, nemám čas, vše se dozvím na internetu

Průzkum, který si zadala Národní knihovna ČR u agentury Nielsen Admosphere říká, že v roce 2003 bylo ve věku 10 až 14 let 27 % nečtenářů. V pubertě si dle průzkumu však nyní nepřečte ani jednu knížku za měsíc dokonce 31 % dětí. Nejčastějšími důvody, které děti v tomto věku zmiňují, jsou prosté: "nebaví mě to" nebo "existuje spousta zábavnějších věcí, než čtení knih", "všechno, co chci vědět, se dozvím na internetu".

Snížil se i počet mladých, kteří čtou pravidelně denně - z 27 % v roce 2003 na 18 % v roce 2017, což byl stále lepší výsledek než v roce 2013, kdy pravidelných denních čtenářů bylo jen 13%. Nejvíc si mladí vybírají knihy podle žánrů nebo na doporučení kamarádů - rady od rodičů jsou až na druhém konci žebříčku.

Více knih pro děti

I přes menší zájem o četbu mezi dětmi a mládeží, knih pro ně vychází rok od roku více. Podle poslední výroční zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů v roce 2016 vyšlo 2157 knih pro děti a tvořily 12,1 % z celkového počtu vydaných titulů. V roce 2006 tvořily novinky pro děti 7,6 % z celkového počtu nových knih a třeba v roce 2000 to byla pouhá 4 %.